kol. 1630 zemřel Václav Kolenáč, mlýn spravuje vdova Kateřina s tovaryšem Janem Dvořákem
1637 Jan Dvořák se oženil s Václavovou mladší dcerou Evou Kolenáčovou
1643 převzal mlýn, mlýn s hospodářstvím oceněn na 1000 kop míš.
1646 zemřel Jan Vdořák, vdova Eva se provdala za Václava Hlasivce, mlýn spravují Jiří Klouček a Jan Paleček
1683 přes odpor městské rady prodal Václav Hlasivec mlýn rytíři Jiřímu Františkovi Strachovskému ze Strachovic a na Želkovicích, pánu na Kamenné, musel se zavázat, že se podrobí městskému právu, bude platit věčný plat půldruhé kopy gr. míšeňských a mlýn nepřipojí ke kamenskému panství
kol. 1690 mlýn koupila příbramská obec
Po Bittnerově smrti byl v březnu 1705 novým hormistrem jmenován Jiří Tomáš Pusch, dosavadní správce rožmitálského arcibiskupského statku, jeho železáren a vysokých pecí. Byl zvyklý prosazovat svou vůli, a tak donutil městskou radu, že již 4. dubna 1705 vyměnila s Martinem Kocourem jeho mlýn nad vysokou pecí za obecní Kolenáčovský mlýn ležící pod vysokou pecí. V dosavadním Kocourově mlýně vybudovala obec hamr (hořejší), kolem kterého brzy vznikla z chalup hamerníků ves Hamr.
Obec Martinovi Fialovi jinak Kocourovi postoupila mlýn s pilou a se vším stavením, s chalupou, rybníčkem pod mlýnem, se zahrádkou za stodolou, s chmelničkou nad mlýnem a dalšími polnostmi. Martin Fiala jinak Kocour se do něj přestěhoval s celou svou početnou rodinou včetně synů Pavla, Jakuba, Františka, zřejmě i Matěje a jistě téměř ročního Jana. Mlynář Martin si posléze začal stěžovat, že mu železné hutě zadržují vodu.
V dubnu 1713 se za přítomnosti komise české komory konala prohlídka jeho mlýna. Komisaři se usnesli, že mu příbramská obec na svůj náklad rozšíří vodní tok a vybudovat nádržku, ve které bude moci držet vodu v době sucha, aby ji podle svépotřeby mohl pouštět buď na pilu, nebo na mlýn. Spory o vodu mezi příbramskou obcí a Martinem Fialou, který se nadále i v písemných pramenech nazýval Kocourem, přestože už na Kocourovském mlýně nehospodařil, však neustaly. Martin Fiala jinak Kocour zemřel někdy po roce 1724 a někdejší Kolenáčovský mlýn, zvaný už Fialovým, ale někdy i Kocourovým, převzali jeho synové. Prosperita železářského závodu postupně klesala a po roce 1761 byl jako prodělečný likvidován. V letech 1768–1770 byl po předchozím výkupu pozemků v bezprostředním sousedství železné pece postaven první velký báňský rybník na Příbramsku, zvaný Vysokopecký. Při jeho výstavbě byl zbourán i někdejší Vokačovský, později obecní mlýn a vodní nádrže, dříve patřící k mlýnu, huti a hamru.
Potomstvo Martina Fialy jinak Kocoura se během 18. století dále rozrůstalo, ale všichni jeho vnuci a pravnuci už užívali jen příjmení Fiala. Někdejší Kolenáčovský mlýn, který vlastní jejich potomci s krátkou přestávkou v první polovině 19. století dosud, se nyní nazývá Hořejší Fiala.
1839 František Fiala
