Uživatel

Hledat

| Sign up

Když osel přijde do mlýna, řekne í-á.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Šmejkalův, Svatojánský mlýn

Šmejkalův, Svatojánský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Hutnická

Lokalita (vesnice, město)

Hrádek

PSČ

33842

Okres

Rokycany

Katastrální území

Hrádek u Rokycan

GPS

49° 43' 2.1'', 13° 39' 11.3''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Původně hamr, který v roce 1881 od barona Bethela Henryho Strousberga odkoupili manželé Němcovi a o dva roky později jim byla povolena přestavba na obilní mlýn s pilou. Ve 20. letech 20. stol. byla k mlýnu přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého od brodu přes Padrťský potok, původně určená k likvidaci. V bezprostředním sousedství mlýna postupně vyrostl obrovský komplex Hrádeckých železáren, rodina Šmejkalových se však - i přes nejhrubší nátlak komunistů - mlýna nevzdala.
Ve mlýně je dokonale zachováno původní zařízení, v současné době se jedná o prohlášení za kulturní památku.

Poloha vůči obci

1,1 km severně od pomníku padlým v Hrádku

Vodní tok

Klabava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

na mapě I. vojenského mapování zakreslen v těchto místech Hrádecký mlýn

poté hamr

1838 majitel Jan Wild

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti
Zánik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V r. 1881 jej od proslulého „krále železnic“ barona H. B. Stroussberga odkoupili manželé František a Josefa Karlovi.

30. června 1883 za majitelů Josefa a Anny Bayerových byla povolena přestavba na mlýn o dvou složeních, původně se dvěma, resp. třemi koly na spodní vodu.

Události

Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První světová válka (1914–1918)

1914 byla pila mimo provoz, odstraněno kolo k jejímu pohonu

První republika (1919–1938)

1920 mlýn získal Václav Šmejkal s manželkou Annou

Mezi lety 1920 – 1930 fungovalo již jediné vodní kolo. Bylo to právě v době, kdy došlo ke stěhování sochy sv. Jana ke mlýnu.

1930 majitel Václav Šmejkal

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939:

námezdní mletí 400 q pšenice a ovsa dohromady

0bchodní mletí 1000 q pšenice a žita dohromady

12. 11. 1941 mlýn uzavřen

15. 6. 1945 žádost o obnovení provozu

8. 9. 1945 provoz obnoven

11. 11. 1945 obnovení provozu povoleno

1948 jarní povodně zničily jez u mlýna

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Po r. 1948 přišlo znárodnění – a jak už tomu v té době bylo všeobecně, k perzekucím mlynářské rodiny. Syn maželů Šmejkalových byl Státní bezpečností přinucen ke vstupu do JZD a byla mu, přes jeho chatrné zdraví přidělena těžká práce skladníka s povinností vykládat na nádraží vagóny. Aby měl možnost dostavit se na vykládky včas, požádal o zřízení telefonní linky. Ta mu byla povolena, ale přišel další naschvál. Sloup telefonního vedení byl postaven přímo před sochu světce. Na to ovšem nebylo dosti. Fabrika každé dva roky požadovala vystěhování rodiny ze mlýna a zcela svévolně postupně zabírala její pozemky. Nejednalo se přitom o nejtemnější 50. léta, ale mnohem pozdější dobu tzv. normalizace. O zdi jsme již mluvili. V 70. – 80. letech byl zabrán rozlehlý sad, přičemž stromy se zralými plody byly skáceny a ovoce sčesáno z již padlých kmenů. Objekt pily byl zbourán.

Vlastní mlýn však díky neústupnosti rodiny zůstal zachován.

od 70. let sousední pozemky zabírají Železárny Bílá Cerkev, zbořily pilu a každé dva roky dávají požadavky na vystěhování

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Karel
Šmejkal
Bayer

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1881 František Karel

1883 Josef Bayer

1920- Václav Šmejkal

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Jednoho takového svatého Johánka z Pomuku, jak znělo původní martyrovo jméno, nalezneme i v Hrádku u Rokycan. Nestojí však na veřejném místě, jak bývá všeobecně zvykem, ale na soukromé příjezdové cestě ke starému mlýnu ve staré části města, původní obci, v údolí Klabavy zde nazývané Padrťský potok, v místech, kde se říká „U Krajana“. Socha má velmi zajímavou vlastní historii.

S nejvyšší pravděpodobností byl její kamenný blok vylomen v nedalekých lomech kdysi zvaných Skalky na pomezí Hrádku a sousedního Mirošova. Dnes se na jejich místě prostírá především velký amfiteátr přírodního kina a tanečního parketu se zázemím a říká se tu prostě „V lomu“. Zdejší arkóza, pískovci podobný kámen, sloužila především k výrobě kvádrů pro stavbu těles vysokých pecí železných hutí, ale i výrobě mlýnských kamenů tzv. českého složení. Protože byla snadno opracovatelná, používala se i k ušlechtilejším kamenickým pracím a zřejmě i pro zhotovování plastik. Právě popisovaný „Svatojánek“ je zhotoven z šedé arkózy, kerá původně asi měla slonovinově bílou, možná zlatožlutou barvu.

Hrádecký svatý Jan stával na pravém břehu Padrťského potoka a ochraňoval cestující, kteří zde říčku brodili. Ovšem ve 20. letech minulého století bylo rozhodnuto nahradit brod solidním betonovým mostem. Vypráví se, že v této době, krátce po pádu habsburské monarchie a zrodu nové republiky, byl vnímán otci prudce se rozvíjejícího průmyslového městečka v sousedství veliké železárny jako rekatolizační svatý, symbol nenáviděného Rakouska – Uherska. Padlo proto rozhodnutí, že svatý Jan nebude pouze přemístěn, ale jaksi napodruhé znovu popraven. Měl být roztřískán na kusy a ty pak měly posloužit jako „futr“ do betonu nové, republikánské stavby, která jeho ochranu už rozhodně potřebovat nebude. To se hrubě nelíbilo zbožné panímámě, Anně Šmejkalové ze sousedního mlýna. Dala zapřáhnout. Povoz se dvakrát otočil se štráfkou plnou stavebního kamene, kterýžto byl za svatého Jana vyměněn. Sochu pak mlýnští převezli na cestu ke mlýnu a postavili na vlastním pozemku před nádržku na vodu nutnou pro chod mlýnského kola. (Viz Martin Lang, Tomáš Makaj)

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

03 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

průmyslový areál

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Budova 17 m dlouhá a 13 m široká

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno
umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
prostup pro hřídel vodního kola
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

krov

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Uvnitř zůstalo prakticky nedotčené vybavení. Dnešní majitelé, potomci bývalých mlynářů, vážně uvažují o jeho restaurování.

Technologické vybavení

VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady

PopisVálcová stolice

VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady

PopisVálcová stolice

VýrobceKratochvíl a spol., Praha Vinohrady

Popis

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1914:
české složení s kamenem o průměru 32 palce (81,3 cm)
francouzské složení s kamenem o průměru 34 palce (86,3 cm)
1939:
k mletí pšenice rýhovaná stolice o oprům. 23 cm a déůce 45 cm
k mletí žita a pšenice stolice o průměru 24 cm a délce 45 cm
na francouzském kameni o průměru 0,9 m od firmy Gabriel Žižkase šrotovalo a mlela mouka dvounulka

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
krupník
hamr

Doplňkové a další provozy – popis

Jednolistová pila (1930 neuvedena)
v 70. - 80. letech 20. stol. pila z větší zbořena při rozšiřování železniční vlečky

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
normální znamení
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda přitékala strouhou, která byla odpadním kanálem od hamru č. 6. Ten se pak rozšiřoval v nádržku, z ní pak vytékala voda korytem širokým 2,7 m, rozděleným podélnou přepážkou na dvě části, každá část měla svá hradítka. Hradítko vzdálenější od mlýna ovládalo vodu na kolo jednolisté pily.

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1883: mlýn, původně se dvěma, resp. třemi koly na spodní vodu. Jedno z kol pohánělo tzv. české složení, druhé otáčelo francouzským kamenem. Třetí kolo sloužilo k pohonu sousední jednolistové pily.
1914: kolo pily odstraněno, zbývají dvě kola: 1) průměr 3,65 m 2) průměr 3,85 m, šířka obou 0,75 m
1920 – 1930 fungovalo již jediné kolo, výkon 3,36 HP (2,47 kW)
1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 0,566 m3/s, spád 1,49 m, výkon 3,36 HP
1939: průměr 3,5 m, šířka 0,8 m, 11 ot/min, výkon 4,7 HP (3,24 kw)
Mlýnské kolo se před časem rozpadlo, dochována hřídel a trosky lopatek

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisKolo pily původně na svrchní vodu, voda byla vedena vantroky na sloupech ve výšce i nad koly na spodní vodu.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Popiszakoupena 9.8.1948, hltnost 800 l/vt., výkon 14 HP (10,4 kW), k jejímu zprovoznění však již nedošlo
1985 ještě nevybalená prodána do Boskovic na Moravě

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)

mlýnská hranice

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet: 3

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

krupník

holendr

násypný koš

válcová stolice

loupačka

koukolník

válcový

aspiratér

vysévač hranolový

čistírenský vysévač | Počet:

moučný vysévač | Počet:

reforma

jednoduchá

Počet: 1

výtahy a dopravníky

kapsový výtah | Počet:

zásobník, násypka

mlynářské nářadí

oškrt
váleček
granik

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 41

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 41

AutorVáclav Jiřička

NázevKlapající minulost

Rok vydání2011

Místo vydáníHostivice

Další upřesněnís. 192-201

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorTomáš Makaj

NázevTajemství řeky Klabavy

Rok vydání2019

Místo vydáníPlzeň

Další upřesněnís. 106

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Mlýnice od severu, 2019, © doixa

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.cuzk.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © mapy.cz

Císařský povinný otisk, výřez, 1838, © archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1838, © archivnimapy.cuzk.cz

Katastrální mapa evidenční, výřez, 1933, © archivnimapy.cuzk.cz

Historické fotografie a pohlednice

Václav Šmejkal ml., 1970, © Václav Jiřička (ed.)

Současné fotografie - exteriér

Celkový pohled od východu, 2019, © doxa

Mlýnice od východu, 2019, © doxa

Pohled do dvora, 2019, © doxa

Hospodářské stavení nad mlýnem, 2019, © doxa

Pohled shora na hospodářské budovy, 2019, © doxa

Stodola u mlýna, 2019, © doxa

Zbytek pily, 2019, © doxa

Želkezniční vlečka v sousedních železárnách, kvůli níž byla zbořena pila, 2019, © doxa

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Severní štít mlýnice, 2019, © doxa

Jižní štít mlýnice, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: okno)

Jižní stěna mlýnice s patrným náklonem, 2019, © doxa

Prostup pro hřídel vodního kola, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: okno, prostup pro hřídel vodního kola)

Prostup pro hřídel vodního kola, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: prostup pro hřídel vodního kola)

Původní dveře do mlýnice, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: dveře)

Detail hroutícího se okenního otvoru ve stěně lednice, 2019, © doxa

Socha sv. Jana Nepomuckého u mlýna, 2010, © Václav Jiřička, (Prvky na obrázku: drobné sakrální památky, umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy))

Socha sv. Jana Nepomuckého u mlýna, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: drobné sakrální památky, umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy))

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Palečné kolo, 2019*, © doxa, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek))

Pohled do interiéru, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek), transmise, řemenice, převody - ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek), transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný), mlýnská hranice)