Uživatel

Hledat

| Sign up

Nejtvrdší mlýnský kámen si opotřebuje hrubé zrno.
(německé přísloví)

mlýn Žinkovy

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Žinkovy

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Žinkovy

PSČ

335 54

Okres

Plzeň-jih

Katastrální území

Žinkovy

GPS

49° 29' 5.6'', 13° 29' 42.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Relativně velký mlýn s pekárnou zachovalým špejcharem a stodolou.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Úslava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1658 Barbora mlynářka a Matouš, mlynář žinkovský (1. zmínka o mlýnu)

mlýn příslušenstvím velkostatku

1840 Jan Ticháček

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1851 Jan Ticháček, později odešel na mlýn v Kvášňovicích

1854 stavidla rybníka poškozena povodní

1870 Jan Mourek, mlýn koupil od velkostatku

1885 soudní spor s velkostatkem, kdo je oprávněn zvedat statvidla rybníka, mlyná Mourek prohrál

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1924: Ing. Karel Škoda, majitel panství žinkovského prodává Rolnickému mlýnskému družstvu pro Žinkovy a okolí, zaps. spol. s r.o. v Žinkovech mlýn čp. 21 vč. stavebních parcel, zbořeniště bývalé pily a domu čp. 87, sušárny a kolny atd. za 236 000 Kč. Dalšími smlouvami odprodány stroje a zařízení za 89 350 Kč a nářadí a mlýnský inventář za 12 150 Kč. Na nového majitele přechází i všechna vodoprávní ujkednání uzavřená se správou velkostatku. K faktické změně vlastnictví dochází k 1.7.1924.

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1938-1951 správce mlýna a pekárny p. Vránek

1941 Rolnické mlýnské družstvo přejmenováno na Rolnický družstevní mlýn a pekárnu v Žinkovech zaps. spol. s r.o.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1951-1959 správce mlýna p. Králík

výroba krmných směsí

pekárna ukončila činnost, poslední pekař p. Ryšánek

60. léta funkční stroje odvezeny do plzeňských mlýnů, zbytek zlikvidován

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Ticháček
Mourek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1658 Jakub

1840-51 Jan Ticháček

1870 Jan Mourek

1924- Rolnické mlýnské družstvo pro Žinkovy a okolí, zaps. spol. s r.o. v Žinkovech

správci:

1938-1951 Vránek

1951-1959 Králík

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Ve mlýně též písárna a byt 1 + 1
1933 mlýn přestavován, zvýšen o 1 oatro, nyní 3 patra a přízemí
1941 hlavní mlýnská budova zděná, čtyřpatrová, 23 x 13 m, polovinu přízemí zabírá pekárna s 2 pecemi, zbytek zabírá obilní siio na 15 vagonů,
K mlýnu přiléhá skladiště na obilí 14 x 10 m o 3 podlažích a zděné skladiště mlýnských výrobků 20 x 10 m o 2 patrech.
Po válce postaven další sklad na obilí na zahradě.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
okno
umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor
drobné sakrální památky
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

1960 funkční stroje odvezeny do plzeňských mlýnů, zbytek do šrotu

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1874: 2 složení
1882: 4 korečný složení, průměr kamenů 85 cm, a mačkadlo na pokrutiny
1895:
přízemí:
prachový cylindr
prachové vytahovadlo
4 moučná vytrahovadla
1. patro:
smíšená porcelánová stolice
1 stolice žitná
1 francouzský velký
1 franc. menší kámen
1 český kámen na špicování
1 na šrotování
2. patro:
sací stroj na krupici
2 moučné cylindry
ve zvl. oddělení:
2 mačkadla na len
1 mačkadlo na pokrutiny
podstřeší:
3 šrotové
1 krupičný cylindr
1933:
čistírana:
automatická váha (výklop 10 kg)
karter se 36 kotouči o prům. 380 mm
periodická loupačka 540/850
tlakový filtr 80 hadic 1225/90 mm
hranolový vysévač 800/800 mm
hranolový vysévač 3000/800 mm
1 obilní dřevěné silo čtyřkomorové obsah 11 vagonů
mletí:
dvouválcová mačkacín stolice Kohout 600/220 mm
čtyřválcová stolice pšeničná šrotovka hladká Prokop 700/220/300 mm
čtyřválcová stolice pro mletí žita 700/300/300 mm
vysévání a čištění meliva:
2 jednoskříňové dvoudílné rovinné vysévače Prokop (1 pro žito, 1 pro pšenici) 1600/100/11 mm
dvoudílná reforma Prokop 580/265 mm
prašná komora
různé:
sací filtr
2 hadice délka 3 m, prů. 200 mm
míchačka na mouku obsah 100 q
zásobník pro námezdní výměnu
rozložení:
přízemí: turbína, hlavní transmise, odtud vedou kapsové výtahy do všech pater
v rohu mlýna postaveno silo se 4 celami na 10 vagonů obilí, ze sila se oibilí vypouštělo šoupátky v přízemí do příčného šneku, který jej dopravoval do výtahu a vynášel na automatickou váhu v podstřeší
válcová podlaha:
příjem obilí a výdej mouky, mlecí stroje (válcové stolice, loupačka, šrotovník)
manipulační podlaha:
zásobníky nad mlecími strojí, na výměnu mouky a otrub, spodní část míchačky, svodné a manipulační roury, násypné koše, odchytávací lávky a hrdla a tlakový filtr hadicový.
podstřeší:
vysévací stroje (rovinné a hranolové vysévače), stroj na čištění krupic, karter na čištění obilí, horní mlýnská transmise (4 m nad podlahou), části zásobníku nad mlecími stroji a nad míchačkou.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pekárna

Nezjištěn

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1874 pila se samostatnými vantroky
1895 povoleno zřídit pekárnu
pekárna: 2 pece na pečení chleba a rohlíků, 2 cylindrové komíny, klenutá prostorná přípravna, propojená šupnou na mouku z mlýnice
dynamo pro vlastní potřebu

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
odtokový kanál
turbínová kašna
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Stavidlo ve hrázi rybníka, krátký otevřený kanál, přemostěný silnicí a přecházející plynule v turbínovou kašnu.
1874: z rybníka Labuť samostatná vantroka na mlýn a na pilu, mlynář protestuje proti kolísání vody v rybníce
1929 železobetonové vantroky přivádějí vodu do turbínové kašny s dřevěným krytem a prkennou podlahou na trámech 16 x 20 cm, před turbínou 2 vysoké česlice

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Výrobce

PopisFrancisova horizontální turbina s mokrou savkou, O.K. demontované a uložené t.č. (2006) u majitele.
povolena 1929, instalována 1930, spád 4,7 m, hltnost 850 l/s, 275 ot./min., výkon 45,4 HP
1946 výkon 45 HP, průtok 660 l/s

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Výrobce

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1874: celkem 5 kol
mlýn: 1 kolo o průřezu 7 střevíců a 9 palců, 3 kola o průřezu 9 střevíců
hltnost 375 l/s, spád 3 m, výkon na 1 složení: 2,75 HP
pila: 1 kolo o průřezu 7 1/2 střevíců
1895: namísto 4 kol pouze 2 o prům 2,2 m
1929:
návodní kolo prům 3,26 m, šířka 1,82 m, vdál. lopatek 11 cm, hloubka lopatek 41 cm, spád 3,71 m, v lednici pod kolem hloubka vody 30 cm, výkon 15 HP
2. kolo: prům 3,35 m, šířka 1,4 m, vzdál. lopatek 14,5 cm, hloubka lopatek 40 cm, spád 3,65 m, v lednici pod kolem hloubka vody 15 cm, výkon 14 HP
V r. 1930 zde byla 2 kola na svrchní vodu, jedno s průtokem 0,329 m3/s, druhé 0,272 m3/s, spád 3,73 m, výkon 1. kola 10,6 k, 2. 8,8 k.