Novákův mlýn

Mlýnice jako taková se vyskytuje ve střední části trojdílného stavení. Jižní část se využívá k bydlení. Do ní se vstupuje z východního podélného průčelí. Ze zápraží vedou dveře pravděpodobně do chodby a z ní na jihu do velké světnice, na západě pak nejspíš do černé kuchyně. Ke světnici se přimyká přístavek. Mlýnice ve střední části zasahuje v suterénu až k severnímu štítovému průčelí. V severní části v patře se nalézají dvě komory.
Roubený mlýn v Ředicích nemá vlastně žádné hlavní průčelí, jde o zcela jednoduchou lidovou architekturu bez výraznějších reprezentačních ambicí. Stavení se k příchozímu otáčí východním podélným průčelím, v jehož ose se nacházejí hlavní přístupové dveře do mlýnice - velmi jednoduché, pravděpodobně svlakové, s jednoduchou trámkovou zárubní. Vlevo od dveří vidíme malé ležaté obdélné okénko s kovanou mříží a nesymetricky nad ním velmi podobné ještě menší okénko bez mříže. Dveře i okénka se nalézají ve zděné stěně suterénu. Patro osvětlují dvě malá podélná okénka, umístěná v roubení v horní části mlýnice. Zcela vlevo v patře vede okno do komory. Napravo od dveří spatříme okno do předpokládané černé kuchyně. Roubený přístavek, připojený ke světnici, osvětluje pouze malé, horizontálně umístěné štěrbinové okénko. Směrem k jižnímu průčelí pokračuje přístavek segmentově zaklenutou příjezdovou bránou zastřešenou pultovou stříškou.
Štítové průčelí obrácené k jihu se vyznačuje velmi prostým vzhledem. V přízemí má dvě okna do světnice a zcela vlevo ještě jedno shodně vyhlížející, osvětlující přístavek. Jednoduchý bedněný štít zdobí dva otvory v podobě srdce. Zcela vpravo podpírá několik druhotně použitých trámů příčný vazný trám, který spolu s dalšími tvoří zápraží.
Dominantu východního průčelí tvoří pavláčka, osazená na příčných stropních trámech suterénu mlýnice. Pavláčka je dnes o něco zkrácená, protože trámy v severní části již uhnily. Nejspíš se v nedávné době opravovala, neboť dnes ji pomáhají nést dva subtilní trámky, postavené v místě bývalé lednice, dnes již zavezené. Levá část průčelí má dvě okna do světnice a napravo od nich dveře do chodby. Ve střední části v patře spatříme dvě malá položená obdélná okna, jež osvětlovala zanášku. Pod pavláčkou stávala lednice. V minulosti se zde nacházela dvě, později jedno vodní kolo. Ve výšce současného terénu můžeme dodnes vidět ulomenou hřídel vodního kola, která prostupuje návodní zdí. Zbytek hřídele leží nedaleko od mlýna. Poslední otvor ve východním podélném průčelí tvoří čtvercové okno zcela vpravo v patře, které osvětlovalo komoru.
Severní štítové průčelí se obrací k přístupové cestě. V suterénu osvětlovala dvě malá okénka podkolí mlýnice. Obě se nalézají v široké kamenné zdi. V západní části roubeného patra mlýnice vede čtvercové okno do komory. V bedněném štítu spatříme naležato umístěné obdélné okno.
Na jih od mlýna leží roubená sýpka se zvýšeným patrem. Má asymetricky položenou sedlovou střechu, která vytváří na západní zdi zápraží s pavláčkou, přístupnou po schodišti. Pod sýpkou se nachází výše zmíněný sklep. Z pavlače se vcházelo do dvou roubených komor. V jižní části budovy stojí kolna na dříví. Štít na této straně sýpky zdobí drobná nika se soškou Panny Marie. Ze severu se k budově přimyká drobná kamenná stavba, dnes však již bez střechy. Podle kamenných segmentových záklenků pochází nejpozději z poloviny 19. století.
Jižně od sýpky stojí mohutná průjezdná stodola se sedlovou střechou. Celý areál uzavírá v jižní části brána s rovným překladem a sedlovou stříškou.
1850 budova prodloužena
Areál roubeného mlýna z poč. 19. stol., který se dochoval se všemi komponenty (obytné stavení, mlýnice, brána, špýchar s kolnou, stodola) v čisté podobě bez pozdějších zásahů. V interiéru se dosud nachází větší část původního technologického vybavení.
Soubor staveb mlýna stojí na V okraji obce u potoka Slabá a skládá se z obytného stavení s mlýnicí, špýcharu s napojenou kolnou, stodoly, brány a části ohradní zdi. Vlastní mlýn je z části patrové stavení, roubené s nárožní vazbou na rybinu. Na obytnou část domu navazuje zadní patrová mlýnice, která stojí na kamenné podezdívce. Boční průčelí mlýnice je opatřeno pavlačí. V interiéru se dochovalo původní mlecí zařízení. Strop ve světnici, mlýnici i zadní místnosti je trámový. Střecha domu je sedlová, kryta vlnitým eternitem. Ke štítovému průčelí domu je napojena zděná půlkruhově klenutá brána s rovnou pultovou stříškou. Vedle brány proti štítovému průčelí domu stojí roubený dvoukomorový špýchar s napojenou zděnou otevřenou kolnou. Západní stranu areálu uzavírá stodola, která je se špýcharem a kolnou propojena zdí z lomového kamene. Vlastní stodola je kamenná, omítnutá s podélnými větracími průduchy. Střecha je sedlová, krytá rovněž vlnitým eternitem.
Areál mlýna na V okraji obce u potoka Slabá a sestává z obytného stavení s mlýnicí, špýcharu s napojenou kolnou, stodoly a brány Vlastní mlýn je zčásti patrové stavení, roubené s nárožní vazbou na rybinu. Světnice je rozšířena o malou místnost, která je vysunuta do strany a má přetaženou stranu. V čelním průčelí domu jsou 2. dvoukřídlá okna od světnice a jedno stejné od zadní místnosti se spodní profilovanou římsou. V bočním průčelí domu, vedle. vstupu, jsou rovněž dvě obdobná okénka od světnice. Na obytnou část domu navazuje zadní patrová mlýnice. která stojí na kamenné podezdívce. Boční průčelí mlýnice je opatřeno pavlačí, která je asi ze dvou třetin mlýnice dlouhá. Bednění je asi 1 m vysoké s třemi jednoduchými sloupky, přičemž prostřední sloupek podpírá pavlač i ze spodu. Ve změně roubení domu je patrný ještě původní vstup na pavlač, který byl zrušen. Vstup na pavlač je tedy ze zápraží obytné části. Ve stěnách mlýnice jsou drobné čtvercové větrací otvory. V interiéru se dochovalo původní mleti zařízení. Na mlýnici vzadu navazuje ještě jedna místnost, která je z ni přístupná a pravděpodobně sloužila jako dílna či obytná místnost pro pomocníky mlýně. Je opatřena třemi dvoukřídlými obdélnými okny (jedno je v čelním průčelí, jedno vedle pavlače a jedno v boční části směrem k silnici.) Pod touto zadní místností bylo umístěno paleční kolo a z venku vodní kolo, v současnosti jsou však patrné jen zbytky kamenné zídky, chránící vodní kolo. Strop ve světnicí, mlýnici i zadní místnosti je trámový. Střecha domu je sedlová, u obytné části domu je převislá, podpíraná třemi jednoduchými sloupky. Toto je však novotvar. Krov je mladšího původu, krytinou je vlnitý eternit Přední štít je jednoduše svisle bedněný, v horní třetině s dvěma otvory tvaru srdce. Malá místnost má štít trojúhelníkovitého tvaru s prkny bedněnými kolmo proti rovině střechy. Zadní štít je nový, složený ze svisle bedněných prken s otvorem obdélného tvaru opatřeným jednoduchou mřížkou. Ke štítovému průčelí domu je napojena zděná půlkruhově klenuta brána s rovnou pultovou stříškou. Vedle brány proti domu stojí roubený dvoukomorový špýchar s napojenou otevřenou kolnou se zděnou čelní stěnou, ve které je nika a za sklem drobná soška P. Marie. Špýchar je rouben na rybinu, stojí na zděné podezdívce. Komory jsou přístupné po žebříkovitém schodišti, které vede na pavlač s bedněním asi 1 m vysokým a třemi profilovanými sloupky. Portálky do komor mají profilované nadpraží. Krov je mladšího původu, štít je bedněný ze svisle kladených prken s dvěma otvory tvaru kosočtverce. Střecha je sedlová, krytá vlnitým eternitem. Vzadu na špýchar navazuje mladší zděná stodola. Jádro roubeného mlýna pochází pravděpodobně z první pol. 19 stol.
Ojedinělý doklad roubeného malého mlýna, který se dochoval se všemi komponenty (obytné stavení, mlýnice, brána, špýchar s kolnou, stodola). V interiéru se rovněž dochovala větší část původního mlecího zařízení.
16.6.1997
Obytné stavení s navazující mlýnicí je roubený objekt s nárožní vazbou na rybinu, který má přibližně obdélnou dispozici. V čelním průčelí domu jsou dvě dvoukřídlá okna do světnice a jedno stejné okno do zadní místnosti, jež je napojena na světnici a rozšiřuje čelní průčelí domu směrem ke komunikaci. Na obytnou část navazuje patrová mlýnice, stojící na kamenné podezdívce. Boční průčelí mlýnice je ve dvou třetinách opatřeno pavlačí. Ve stěnách mlýnice jsou drobné čtvercové větrací otvory. Štít čelního průčelí je jednoduše svisle bedněný, v horní třetině jsou dva otvory ve tvaru srdce. Štít severního průčelí je též bedněn ze svisle kladených prken a je prolomen obdélným otvorem. Střecha stavby je sedlová.
K čelnímu průčelí domu je připojena zděná, segmentově zaklenutá brána. Brána je uzavřena dřevěnými dvoukřídlými vraty, koruna zdivá má sklon směrem do areálu mlýna. Vedle brány, proti severnímu průčelí obytného stavení, stojí roubený dvoukomorový špýchar z první čtvrtiny 19. století, k němuž je napojena zděná otevřená kolna. Špýchar stojící na kamenné, částečně cihlové podezdívce je roubený na rybinu. Napojená otevřená kolna, pocházející z druhé čtvrtiny 19. století, je zděná stavba a zadní stěnu směrem ke komunikaci má oproti špýcharu výrazně rozšířenou. K severní stěně kolny přiléhá ještě drobná zděná přístavba mladšího původu. Jižní štít je bedněn ze svisle kladených prken a je prolomen dvěma otvory ve tvaru kosočtverce. V severním průčelí je nika se soškou P. Marie, vlastní štít je bedněný ze svisle kladených prken a je opatřen větracími otvory ve tvaru kosočtverce. Střecha objektu je sedlová.
V jihozápadní části areálu je umístěna kamenná stodola obdélné dispozice, jež je ohradní zdí z lomového kamene, dlouhé přibližně 6 metrů, spojena se špýcharem. Uprostřed východní stěny stodoly je vjezd, opatřený dřevěnými dvoukřídlými vraty. Stěny stodoly jsou omítnuté, opatřené podélnými větracími průduchy. Střecha stavby je sedlová.
Areál mlýna čp. 1, pocházející z první poloviny 19. století, je hodnotným příkladem lidové architektury. Malý roubený mlýn je významným dokladem hospodářských poměrů na středočeském venkově a způsobu života tehdejších obyvatel. Areál mlýna čp. 1 je intaktně dochován.