Nejtvrdší mlýnský kámen si opotřebuje hrubé zrno.
(německé přísloví)

Novákův mlýn

Novákův mlýn
01E
1
Ředice
264 01
Příbram
Ředice
49° 34' 20.6'', 14° 26' 19.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn v Ředicích tvoří jedinečnou ukázku starého českého mlýna, který spolu s malým hospodářstvím fungoval minimálně do roku 1939. Dnes nám připadá téměř neuvěřitelné, že ještě mezi dvěma světovými válkami se mlýn dokázal uživit mletím na dvou českých složeních.
Mlýn leží na polosamotě mezi vesnicemi Ředice a Ředičky. Necelých 10 kilometrů na sever se nachází město Sedlčany a přibližně 7 kilometrů na východ městečko Sedlec-Prčice.
Slabá
100429
nepřístupný

Obecná historie:

Roubená budova mlýna vznikla pravděpodobně v 18. století. Později k němu připojili přístavek, který rozšiřoval světnici. Stavba v průběhu staletí neprošla žádnými velkými změnami, a proto dnes patří k několika málo zachovaným roubeným mlýnům v Čechách. Mlýn poháněla v minulosti dvě vodní kola na vrchní vodu. Někdy po roce 1925 zůstalo pouze jedno kolo, mlýn spolu s malým hospodářstvím pracoval minimálně do roku 1939. Dnes je využíván k bydlení a rekreaci.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

 „1545 w Trkowie tvrz...a mlajn pod Rzediczy ležící“. Zajímavá je poznámka z archiválií mlynářského ústředí, kde mlynář Bohumil Novák píše: „Rok stavby není znám, není pamětníka.“ Na jiném místě pak na otázku v dotazníku, kdy se mlýn uvedl do provozu, píše: „V roce 1527 jest již o něm zmínka v kupní smlouvě.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Druhý Tereziánský katastr uvádí k roku 1757: „Ředice mlýn o 1 kole na nestálé vodě“. Na mlýně následně hospodařil rod Nováků, kteří vzešel ze sňatku Barbory Mazancové a Josefa Tomáše Nováka z Mokřan 1.

1839 František Lalák

syn Josef Novák

1850 Josef Novák

ve Vodních knihách se již k roku 1881 uvádí Josef Novák.

1893+ Josef Novák, mlýn převzal syn František Novák (*1858), manž. Kateřina, roz. Pechová z Ředic

1915: 3 synové narukovali do války, Josef padl u Krakova, Antonín byl zajat v Srbsku a později se vrátil přes Francii, František zemřel 1918 v Itálii. Otci vypomáhal 15letý Bohumil.

u mlýna hospodářství 23,35 ha

syn Antonín Novák se odstěhoval do Prčice, později se tam stal starostou

Jak se dozvídáme z archiválií mlynářského ústředí, rod Nováků měl mlýn ještě mezi I. a II světovou válkou.

1925-1930 František Novák

na počátku 30. let roční semelek 200 q obilí, později jen několik desítek q

1938 198 q obilí a 300 q šrotů

1938 zemřelka Kateřina Nováková, její polovina přepsána na syna Bohumila

23.11.1943 mlýn oficiálně zastaven

1943 Antonín uvězněn, vrátil se až v červnu 1945

otec František na mlýně ukrýval ruského vojáka uprchlého ze zajetí

26.6.1945 + František Novák

celý mlýn převzal syn Bohumil

mlýn nadále sloužil jen pro vlastní potřebu a mletí šrotů pro okolní mlýny

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mazanec
  • Novák

Historie mlýna také obsahuje:

1820 Josef Tomáš Novák

1839 František Lalák

1850-1893 Josef Novák

1893-1945 - František Novák (RR)

1945- Bohumil Novák

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Mlýnice jako taková se vyskytuje ve střední části trojdílného stavení. Jižní část se využívá k bydlení. Do ní se vstupuje z východního podélného průčelí. Ze zápraží vedou dveře pravděpodobně do chodby a z ní na jihu do velké světnice, na západě pak nejspíš do černé kuchyně. Ke světnici se přimyká přístavek. Mlýnice ve střední části zasahuje v suterénu až k severnímu štítovému průčelí. V severní části v patře se nalézají dvě komory.
        Roubený mlýn v Ředicích nemá vlastně žádné hlavní průčelí, jde o zcela jednoduchou lidovou architekturu bez výraznějších reprezentačních ambicí. Stavení se k příchozímu otáčí východním podélným průčelím, v jehož ose se nacházejí hlavní přístupové dveře do mlýnice - velmi jednoduché, pravděpodobně svlakové, s jednoduchou trámkovou zárubní. Vlevo od dveří vidíme malé ležaté obdélné okénko s kovanou mříží a nesymetricky nad ním velmi podobné ještě menší okénko bez mříže. Dveře i okénka se nalézají ve zděné stěně suterénu. Patro osvětlují dvě malá podélná okénka, umístěná v roubení v horní části mlýnice. Zcela vlevo v patře vede okno do komory. Napravo od dveří spatříme okno do předpokládané černé kuchyně. Roubený přístavek, připojený ke světnici, osvětluje pouze malé, horizontálně umístěné štěrbinové okénko. Směrem k jižnímu průčelí pokračuje přístavek segmentově zaklenutou příjezdovou bránou zastřešenou pultovou stříškou.
        Štítové průčelí obrácené k jihu se vyznačuje velmi prostým vzhledem. V přízemí má dvě okna do světnice a zcela vlevo ještě jedno shodně vyhlížející, osvětlující přístavek. Jednoduchý bedněný štít zdobí dva otvory v podobě srdce. Zcela vpravo podpírá několik druhotně použitých trámů příčný vazný trám, který spolu s dalšími tvoří zápraží.
        Dominantu východního průčelí tvoří pavláčka, osazená na příčných stropních trámech suterénu mlýnice. Pavláčka je dnes o něco zkrácená, protože trámy v severní části již uhnily. Nejspíš se v nedávné době opravovala, neboť dnes ji pomáhají nést dva subtilní trámky, postavené v místě bývalé lednice, dnes již zavezené. Levá část průčelí má dvě okna do světnice a napravo od nich dveře do chodby. Ve střední části v patře spatříme dvě malá položená obdélná okna, jež osvětlovala zanášku. Pod pavláčkou stávala lednice. V minulosti se zde nacházela dvě, později jedno vodní kolo. Ve výšce současného terénu můžeme dodnes vidět ulomenou hřídel vodního kola, která prostupuje návodní zdí. Zbytek hřídele leží nedaleko od mlýna. Poslední otvor ve východním podélném průčelí tvoří čtvercové okno zcela vpravo v patře, které osvětlovalo komoru.
        Severní štítové průčelí se obrací k přístupové cestě. V suterénu osvětlovala dvě malá okénka podkolí mlýnice. Obě se nalézají v široké kamenné zdi. V západní části roubeného patra mlýnice vede čtvercové okno do komory. V bedněném štítu spatříme naležato umístěné obdélné okno.
        Na jih od mlýna leží roubená sýpka se zvýšeným patrem. Má asymetricky položenou sedlovou střechu, která vytváří na západní zdi zápraží s pavláčkou, přístupnou po schodišti. Pod sýpkou se nachází výše zmíněný sklep. Z pavlače se vcházelo do dvou roubených komor. V jižní části budovy stojí kolna na dříví. Štít na této straně sýpky zdobí drobná nika se soškou Panny Marie. Ze severu se k budově přimyká drobná kamenná stavba, dnes však již bez střechy. Podle kamenných segmentových záklenků pochází nejpozději z poloviny 19. století.
        Jižně od sýpky stojí mohutná průjezdná stodola se sedlovou střechou. Celý areál uzavírá v jižní části brána s rovným překladem a sedlovou stříškou.
        1850 budova prodloužena
        Areál roubeného mlýna z poč. 19. stol., který se dochoval se všemi komponenty (obytné stavení, mlýnice, brána, špýchar s kolnou, stodola) v čisté podobě bez pozdějších zásahů. V interiéru se dosud nachází větší část původního technologického vybavení.
        Soubor staveb mlýna stojí na V okraji obce u potoka Slabá a skládá se z obytného stavení s mlýnicí, špýcharu s napojenou kolnou, stodoly, brány a části ohradní zdi. Vlastní mlýn je z části patrové stavení, roubené s nárožní vazbou na rybinu. Na obytnou část domu navazuje zadní patrová mlýnice, která stojí na kamenné podezdívce. Boční průčelí mlýnice je opatřeno pavlačí. V interiéru se dochovalo původní mlecí zařízení. Strop ve světnici, mlýnici i zadní místnosti je trámový. Střecha domu je sedlová, kryta vlnitým eternitem. Ke štítovému průčelí domu je napojena zděná půlkruhově klenutá brána s rovnou pultovou stříškou. Vedle brány proti štítovému průčelí domu stojí roubený dvoukomorový špýchar s napojenou zděnou otevřenou kolnou. Západní stranu areálu uzavírá stodola, která je se špýcharem a kolnou propojena zdí z lomového kamene. Vlastní stodola je kamenná, omítnutá s podélnými větracími průduchy. Střecha je sedlová, krytá rovněž vlnitým eternitem.
        Areál mlýna na V okraji obce u potoka Slabá a sestává z obytného stavení s mlýnicí, špýcharu s napojenou kolnou, stodoly a brány Vlastní mlýn je zčásti patrové stavení, roubené s nárožní vazbou na rybinu. Světnice je rozšířena o malou místnost, která je vysunuta do strany a má přetaženou stranu. V čelním průčelí domu jsou 2. dvoukřídlá okna od světnice a jedno stejné od zadní místnosti se spodní profilovanou římsou. V bočním průčelí domu, vedle. vstupu, jsou rovněž dvě obdobná okénka od světnice. Na obytnou část domu navazuje zadní patrová mlýnice. která stojí na kamenné podezdívce. Boční průčelí mlýnice je opatřeno pavlačí, která je asi ze dvou třetin mlýnice dlouhá. Bednění je asi 1 m vysoké s třemi jednoduchými sloupky, přičemž prostřední sloupek podpírá pavlač i ze spodu. Ve změně roubení domu je patrný ještě původní vstup na pavlač, který byl zrušen. Vstup na pavlač je tedy ze zápraží obytné části. Ve stěnách mlýnice jsou drobné čtvercové větrací otvory. V interiéru se dochovalo původní mleti zařízení. Na mlýnici vzadu navazuje ještě jedna místnost, která je z ni přístupná a pravděpodobně sloužila jako dílna či obytná místnost pro pomocníky mlýně. Je opatřena třemi dvoukřídlými obdélnými okny (jedno je v čelním průčelí, jedno vedle pavlače a jedno v boční části směrem k silnici.) Pod touto zadní místností bylo umístěno paleční kolo a z venku vodní kolo, v současnosti jsou však patrné jen zbytky kamenné zídky, chránící vodní kolo. Strop ve světnicí, mlýnici i zadní místnosti je trámový. Střecha domu je sedlová, u obytné části domu je převislá, podpíraná třemi jednoduchými sloupky. Toto je však novotvar. Krov je mladšího původu, krytinou je vlnitý eternit Přední štít je jednoduše svisle bedněný, v horní třetině s dvěma otvory tvaru srdce. Malá místnost má štít trojúhelníkovitého tvaru s prkny bedněnými kolmo proti rovině střechy. Zadní štít je nový, složený ze svisle bedněných prken s otvorem obdélného tvaru opatřeným jednoduchou mřížkou. Ke štítovému průčelí domu je napojena zděná půlkruhově klenuta brána s rovnou pultovou stříškou. Vedle brány proti domu stojí roubený dvoukomorový špýchar s napojenou otevřenou kolnou se zděnou čelní stěnou, ve které je nika a za sklem drobná soška P. Marie. Špýchar je rouben na rybinu, stojí na zděné podezdívce. Komory jsou přístupné po žebříkovitém schodišti, které vede na pavlač s bedněním asi 1 m vysokým a třemi profilovanými sloupky. Portálky do komor mají profilované nadpraží. Krov je mladšího původu, štít je bedněný ze svisle kladených prken s dvěma otvory tvaru kosočtverce. Střecha je sedlová, krytá vlnitým eternitem. Vzadu na špýchar navazuje mladší zděná stodola. Jádro roubeného mlýna pochází pravděpodobně z první pol. 19 stol.
        Ojedinělý doklad roubeného malého mlýna, který se dochoval se všemi komponenty (obytné stavení, mlýnice, brána, špýchar s kolnou, stodola). V interiéru se rovněž dochovala větší část původního mlecího zařízení.
        16.6.1997
        Obytné stavení s navazující mlýnicí je roubený objekt s nárožní vazbou na rybinu, který má přibližně obdélnou dispozici. V čelním průčelí domu jsou dvě dvoukřídlá okna do světnice a jedno stejné okno do zadní místnosti, jež je napojena na světnici a rozšiřuje čelní průčelí domu směrem ke komunikaci. Na obytnou část navazuje patrová mlýnice, stojící na kamenné podezdívce. Boční průčelí mlýnice je ve dvou třetinách opatřeno pavlačí. Ve stěnách mlýnice jsou drobné čtvercové větrací otvory. Štít čelního průčelí je jednoduše svisle bedněný, v horní třetině jsou dva otvory ve tvaru srdce. Štít severního průčelí je též bedněn ze svisle kladených prken a je prolomen obdélným otvorem. Střecha stavby je sedlová.
        K čelnímu průčelí domu je připojena zděná, segmentově zaklenutá brána. Brána je uzavřena dřevěnými dvoukřídlými vraty, koruna zdivá má sklon směrem do areálu mlýna. Vedle brány, proti severnímu průčelí obytného stavení, stojí roubený dvoukomorový špýchar z první čtvrtiny 19. století, k němuž je napojena zděná otevřená kolna. Špýchar stojící na kamenné, částečně cihlové podezdívce je roubený na rybinu. Napojená otevřená kolna, pocházející z druhé čtvrtiny 19. století, je zděná stavba a zadní stěnu směrem ke komunikaci má oproti špýcharu výrazně rozšířenou. K severní stěně kolny přiléhá ještě drobná zděná přístavba mladšího původu. Jižní štít je bedněn ze svisle kladených prken a je prolomen dvěma otvory ve tvaru kosočtverce. V severním průčelí je nika se soškou P. Marie, vlastní štít je bedněný ze svisle kladených prken a je opatřen větracími otvory ve tvaru kosočtverce. Střecha objektu je sedlová.
        V jihozápadní části areálu je umístěna kamenná stodola obdélné dispozice, jež je ohradní zdí z lomového kamene, dlouhé přibližně 6 metrů, spojena se špýcharem. Uprostřed východní stěny stodoly je vjezd, opatřený dřevěnými dvoukřídlými vraty. Stěny stodoly jsou omítnuté, opatřené podélnými větracími průduchy. Střecha stavby je sedlová.
        Areál mlýna čp. 1, pocházející z první poloviny 19. století, je hodnotným příkladem lidové architektury. Malý roubený mlýn je významným dokladem hospodářských poměrů na středočeském venkově a způsobu života tehdejších obyvatel. Areál mlýna čp. 1 je intaktně dochován.
        • skládaný bedněný štít
        • pavlač, balkón
        • dveře
        • okno
        • komín
        • prostup pro hřídel vodního kola
        • vrata, brána
        • krov
        • topeniště, kamna, pec
        • černá kuchyně
        • dveře
        • schodiště
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • existující torzo obyčejného složení
        • existující poloumělecké složení
        Unikátně dochované torzo českého složení, které je doplněné a kapsový výtah. Jedná se tedy o poloumělecké složení.
        Žádná položka není vyplněna
        1850 k původnímu českému složení přistavěno další obyčejné složení
        1900 namísto českého kamene kámen francouzský s hedvábným plátnem
        1925: 2 složení
        1933:
        francouzský kámen o prům. 0,8 m od fy. Gabriel Žižka
        český kámen prům. 0,7 m od neznámého výrobce
        Zaniklý
        • stoupa
        • olejna
        1850: 4 stoupy a olejna
        Mohutný dřevěný štok leží na zahradě mlýna. Majitelé byli upozorněni na jeho vzácnost, tak doufám, že jej schovají pod střechu.
        • stavidlo
        • náhon
        • akumulační nádržka
        • lednice
        Náhon začínal asi 300 metrů od mlýna. Pro jeho napájení nadržoval vodu malý jez, z něhož dnes zbyla jen hromada kamení. Do náhonu se pouštěla voda malým stavidlem, které se dochovalo na místě. Po několika desítkách metrů se náhon rozšiřoval do podoby akumulační nádrže na vodu, z níž voda vytékala do malé akumulační nádrže těsně před mlýnem. Odtud pak pokračovala dnes nejspíš již zasypaným náhonem na dřevěné vantroky. Mlýn poháněla pravděpodobně dvě vodní kola, později zredukovaná na jedno.
        Voda zde nebyla stálá, dalo se mlít pouze několik týdnů na jaře, popř. po vydatnějších deštích.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPři mlýnu byly dvě vodní kola na vrchní vodu. Z jednoho vodního kola zbyla část hřídele a část palečního kola.
        1925: 2 kola na svrchní vodu
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,52 HP
        od 1933 jen 1 kolo prům. 4 m
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPři mlýnu byly dvě vodní kola na vrchní vodu. Z jednoho vodního kola zbyla část hřídele a část palečního kola.
        1925: 2 kola na svrchní vodu
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,52 HP
        od 1933 jen 1 kolo prům. 4 m
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        dvojnásobná
        • pískovcový kámen | Počet:
          • kapsový výtah | Počet: 1
          • AutorŠimek Rudolf
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníDiplomová práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorŠimek Rudolf
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníDiplomová práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 28
            AutorČeněk Habart
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydáníHolešov
            Další upřesněníDíl. I. - s. 242
            AutorŠárka Mašková Janotová
            NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace
            Rok vydání2017
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněnís. 90-91
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách II.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 126
            AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
            NázevVodní mlýn
            Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-2307198
            Datum citace internetového zdroje07 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Mlýn v Ředicích tvoří jedinečnou ukázku starého českého mlýna, který spolu s malým hospodářstvím fungoval minimálně do roku 1939. Dnes nám připadá téměř neuvěřitelné, že ještě mezi dvěma světovými válkami se mlýn dokázal uživit mletím na dvou českých složeních. Pro Sedlčansko bývala chudoba velmi typická, a proto nepřekvapí, že z této oblasti pochází jedny z nejstarších datovaných mlýnů v Čechách - Bláhova Lhota (Příbram) a Žemličkova Lhota (Příbram). Mlýn v Ředicích se nemohl podle slov tehdejšího spolumajitele Bohumila Nováka modernizovat jednak proto, že všechny tři syny povolala armáda do I. světové války, kde dva z nich zahynuli a navíc nebyly na modernizaci peníze. Jedinou moderní vymoženost uměleckého válcového mlýna, kterou si mlynář mohl dovolit, byl kapsový výtah. A tak si mlynář pouze ulehčil nošení meliva z podkolí na zanášku.
            Ve mlýně v Ředicích by se měl zjistit přesný stav, ve kterém se nachází zařízení mlýna, a poté toto zařízení zakonzervovat, popř. opravit, aby neutrpělo další poškození. K velmi potřebným zásahům se počítá také lepší umístění a tím i zachránění dřevěného štoku, ležícího v jižní části zahrady. Byla by velká škoda, aby tak vzácný pozůstatek po výrobě krup ve stoupách zanikl. Doufáme, že při další návštěvě Ředic se nám povede navštívit i interiér mlýna a domluvit se s majiteli na další ochraně technologického vybavení, které by kvůli svému vylepšení o kapsový výtah, mohlo tvořit již čtvrté dochované tzv. poloumělecké složení v Čechách.

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            30.5.2012 19:53 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup (Radomír Roup) 19.6.2018 18:46
            doxa (Jan Škoda) 25.5.2025 18:08