Žádný mlýn nemele mokré zrno.
(estonské přísloví)

Novákův mlýn

Novákův mlýn
01E
1
Ředice
264 01
Příbram
Ředice
49° 34' 20.6'', 14° 26' 19.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn v Ředicích tvoří jedinečnou ukázku starého českého mlýna, který spolu s malým hospodářstvím fungoval minimálně do roku 1939. Dnes nám připadá téměř neuvěřitelné, že ještě mezi dvěma světovými válkami se mlýn dokázal uživit mletím na dvou českých složeních.
Mlýn leží na polosamotě mezi vesnicemi Ředice a Ředičky. Necelých 10 kilometrů na sever se nachází město Sedlčany a přibližně 7 kilometrů na východ městečko Sedlec-Prčice.
Slabá
100429
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

 „1545 w Trkowie tvrz...a mlajn pod Rzediczy ležící“. Zajímavá je poznámka z archiválií mlynářského ústředí, kde mlynář Bohumil Novák píše: „Rok stavby není znám, není pamětníka.“ Na jiném místě pak na otázku v dotazníku, kdy se mlýn uvedl do provozu, píše: „V roce 1527 jest již o něm zmínka v kupní smlouvě.

Na Indikační skice z roku 1839 lze vyčíst, že tehdy mlýn vlastnil František Mazanec.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Druhý Tereziánský katastr uvádí k roku 1757: „Ředice mlýn o 1 kole na nestálé vodě“. Na mlýně následně hospodařil rod Nováků, kteří vzešel ze sňatku Barbory Mazancové a Josefa Tomáše Nováka z Mokřan 1.

 ve Vodních knihách se již k roku 1881 uvádí Josef Novák.

Jak se dozvídáme z archiválií mlynářského ústředí, rod Nováků měl mlýn ještě mezi I. a II světovou válkou.

1925-1930 František Novák

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mazanec
  • Novák

Historie mlýna také obsahuje:

1881 Josef Novák

1925-1939 - František Novák (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Mlýnice jako taková se vyskytuje ve střední části trojdílného stavení. Jižní část se využívá k bydlení. Do ní se vstupuje z východního podélného průčelí. Ze zápraží vedou dveře pravděpodobně do chodby a z ní na jihu do velké světnice, na západě pak nejspíš do černé kuchyně. Ke světnici se přimyká přístavek. Mlýnice ve střední části zasahuje v suterénu až k severnímu štítovému průčelí. V severní části v patře se nalézají dvě komory.
        Roubený mlýn v Ředicích nemá vlastně žádné hlavní průčelí, jde o zcela jednoduchou lidovou architekturu bez výraznějších reprezentačních ambicí. Stavení se k příchozímu otáčí východním podélným průčelím, v jehož ose se nacházejí hlavní přístupové dveře do mlýnice - velmi jednoduché, pravděpodobně svlakové, s jednoduchou trámkovou zárubní. Vlevo od dveří vidíme malé ležaté obdélné okénko s kovanou mříží a nesymetricky nad ním velmi podobné ještě menší okénko bez mříže. Dveře i okénka se nalézají ve zděné stěně suterénu. Patro osvětlují dvě malá podélná okénka, umístěná v roubení v horní části mlýnice. Zcela vlevo v patře vede okno do komory. Napravo od dveří spatříme okno do předpokládané černé kuchyně. Roubený přístavek, připojený ke světnici, osvětluje pouze malé, horizontálně umístěné štěrbinové okénko. Směrem k jižnímu průčelí pokračuje přístavek segmentově zaklenutou příjezdovou bránou zastřešenou pultovou stříškou.
        Štítové průčelí obrácené k jihu se vyznačuje velmi prostým vzhledem. V přízemí má dvě okna do světnice a zcela vlevo ještě jedno shodně vyhlížející, osvětlující přístavek. Jednoduchý bedněný štít zdobí dva otvory v podobě srdce. Zcela vpravo podpírá několik druhotně použitých trámů příčný vazný trám, který spolu s dalšími tvoří zápraží.
        Dominantu východního průčelí tvoří pavláčka, osazená na příčných stropních trámech suterénu mlýnice. Pavláčka je dnes o něco zkrácená, protože trámy v severní části již uhnily. Nejspíš se v nedávné době opravovala, neboť dnes ji pomáhají nést dva subtilní trámky, postavené v místě bývalé lednice, dnes již zavezené. Levá část průčelí má dvě okna do světnice a napravo od nich dveře do chodby. Ve střední části v patře spatříme dvě malá položená obdélná okna, jež osvětlovala zanášku. Pod pavláčkou stávala lednice. V minulosti se zde nacházela dvě, později jedno vodní kolo. Ve výšce současného terénu můžeme dodnes vidět ulomenou hřídel vodního kola, která prostupuje návodní zdí. Zbytek hřídele leží nedaleko od mlýna. Poslední otvor ve východním podélném průčelí tvoří čtvercové okno zcela vpravo v patře, které osvětlovalo komoru.
        Severní štítové průčelí se obrací k přístupové cestě. V suterénu osvětlovala dvě malá okénka podkolí mlýnice. Obě se nalézají v široké kamenné zdi. V západní části roubeného patra mlýnice vede čtvercové okno do komory. V bedněném štítu spatříme naležato umístěné obdélné okno.
        Na jih od mlýna leží roubená sýpka se zvýšeným patrem. Má asymetricky položenou sedlovou střechu, která vytváří na západní zdi zápraží s pavláčkou, přístupnou po schodišti. Pod sýpkou se nachází výše zmíněný sklep. Z pavlače se vcházelo do dvou roubených komor. V jižní části budovy stojí kolna na dříví. Štít na této straně sýpky zdobí drobná nika se soškou Panny Marie. Ze severu se k budově přimyká drobná kamenná stavba, dnes však již bez střechy. Podle kamenných segmentových záklenků pochází nejpozději z poloviny 19. století.
        Jižně od sýpky stojí mohutná průjezdná stodola se sedlovou střechou. Celý areál uzavírá v jižní části brána s rovným překladem a sedlovou stříškou.
        • pavlač, balkón
        • dveře
        • okno
        • komín
        • prostup pro hřídel vodního kola
        • vrata, brána
        • krov
        • topeniště, kamna, pec
        • černá kuchyně
        • dveře
        • schodiště
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • existující torzo obyčejného složení
        • existující poloumělecké složení
        Unikátně dochované torzo českého složení, které je doplněné a kapsový výtah. Jedná se tedy o poloumělecké složení.
        Žádná položka není vyplněna
        1925: 2 složení
        Zaniklý
        • stoupa
        Mohutný dřevěný štok leží na zahradě mlýna. Majitelé byli upozorněni na jeho vzácnost, tak doufám, že jej schovají pod střechu.
        • stavidlo
        • náhon
        • akumulační nádržka
        • lednice
        Náhon začínal asi 300 metrů od mlýna. Pro jeho napájení nadržoval vodu malý jez, z něhož dnes zbyla jen hromada kamení. Do náhonu se pouštěla voda malým stavidlem, které se dochovalo na místě. Po několika desítkách metrů se náhon rozšiřoval do podoby akumulační nádrže na vodu, z níž voda vytékala do malé akumulační nádrže těsně před mlýnem. Odtud pak pokračovala dnes nejspíš již zasypaným náhonem na dřevěné vantroky. Mlýn poháněla pravděpodobně dvě vodní kola, později zredukovaná na jedno.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPři mlýnu byly dvě vodní kola na vrchní vodu. Z jednoho vodního kola zbyla část hřídele a část palečního kola.
        1925: 2 kola na svrchní vodu
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,52 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPři mlýnu byly dvě vodní kola na vrchní vodu. Z jednoho vodního kola zbyla část hřídele a část palečního kola.
        1925: 2 kola na svrchní vodu
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,52 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        dvojnásobná
        • pískovcový kámen | Počet:
          • kapsový výtah | Počet: 1
          • AutorŠimek Rudolf
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníDiplomová práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorŠimek Rudolf
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníDiplomová práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 28
            AutorČeněk Habart
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydáníHolešov
            Další upřesněníDíl. I. - s. 242

            Žádná položka není vyplněna

            Mlýn v Ředicích tvoří jedinečnou ukázku starého českého mlýna, který spolu s malým hospodářstvím fungoval minimálně do roku 1939. Dnes nám připadá téměř neuvěřitelné, že ještě mezi dvěma světovými válkami se mlýn dokázal uživit mletím na dvou českých složeních. Pro Sedlčansko bývala chudoba velmi typická, a proto nepřekvapí, že z této oblasti pochází jedny z nejstarších datovaných mlýnů v Čechách - Bláhova Lhota (Příbram) a Žemličkova Lhota (Příbram). Mlýn v Ředicích se nemohl podle slov tehdejšího spolumajitele Bohumila Nováka modernizovat jednak proto, že všechny tři syny povolala armáda do I. světové války, kde dva z nich zahynuli a navíc nebyly na modernizaci peníze. Jedinou moderní vymoženost uměleckého válcového mlýna, kterou si mlynář mohl dovolit, byl kapsový výtah. A tak si mlynář pouze ulehčil nošení meliva z podkolí na zanášku.
            Ve mlýně v Ředicích by se měl zjistit přesný stav, ve kterém se nachází zařízení mlýna, a poté toto zařízení zakonzervovat, popř. opravit, aby neutrpělo další poškození. K velmi potřebným zásahům se počítá také lepší umístění a tím i zachránění dřevěného štoku, ležícího v jižní části zahrady. Byla by velká škoda, aby tak vzácný pozůstatek po výrobě krup ve stoupách zanikl. Doufáme, že při další návštěvě Ředic se nám povede navštívit i interiér mlýna a domluvit se s majiteli na další ochraně technologického vybavení, které by kvůli svému vylepšení o kapsový výtah, mohlo tvořit již čtvrté dochované tzv. poloumělecké složení v Čechách.

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            30.5.2012 19:53 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup 19.6.2018 18:46
            doxa (Jan Škoda) 16.2.2021 22:42