Škola bez kázně, mlýn bez vody.
(Jan Ámos Komenský, 1592 – 1670)

Klášterní mlýn; Priormühle

Klášterní mlýn; Priormühle
8, 420
Vodní
Tachov
347 01
Tachov
Tachov
49° 47' 41.2'', 12° 38' 7.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál naproti bývalému klášteru v prostoru křižovatky ulic, dnes kruhového objezdu blíže Dolní městské bráně. Jméno získal po nedalekém františkánském klášteře. Byl zničen při bombardování města na konci 2. světové války.
střed města
Mže
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tachovský urbář z roku 1552 uvádí v Tachově mlýn na Špitálském předměstí, který lze ztotožnit s Klášterním mlýnem. Ten mohl po nějakou dobu klášteru také patřit.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Název Priormühle se v písemných pramenech objevuje až v roce 1785, kdy byl v emfyteutickém nájmu nejmenovaného mlynáře a opatřen starým číslem popisným 8.

Dle sčítání z roku 1869 byl majitelem případně nájemce mlýna Andreas Kraus (narozen roku 1814) se ženou Annou. Na mlýně s nimi žilo 6 synů a 1 dcera.

V roce 1880 byl mlýn rozdělen na 3 díly, které držely 2 generace Krausů. Na prvním díle je zapsán Mathias Kraus (narozený roku 1850) s manželkou Annou a 2 dcerami. Na druhém díle hospodařil Johann Kraus (narozen roku 1846) s ženou Julií a 2 dcerami. Třetí díl držel jejich otec, mlynář Andreas Kraus. S ním zde žili jeho manželka a další 2 synové. Do roku 1890 se situace výrazně změnila, z rodiny Krausů na mlýně zbyla pouze Anna, vdova po Andreasovi, a jeden ze synů, Franz narozený roku 1862. Oba se zabývali mlynářským řemeslem.

V roce 1895 zde vodní kniha uvádí jako majitele Antona a Karla Lugnery, kteří mlýn od Krausových koupily, a přebudovali ho na soustružnictví dřevěných výrobků.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 byl majitelem podniku Anton Lugner. Mezi lety 1922 – 1925 jsou jako majitelé zapsáni Josef a Stefanie Steiner a Anton Lugner. V roce 1930 byl provoz v držení Josefa Deglmanna, objekt sloužil také k výrobě elektrického proudu pomocí Girardovy turbíny.

V roce 1941 zde bylo sídlo firmy Perlmutter a Galalithwaren-Fabrik Josef und Anton Deglmann.

Budova bývalého mlýna byla zničena 14. února 1945 při bombardování města spojeneckým letectvem.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kraus

Historie mlýna také obsahuje:

1869 Andreas Kraus

1880 Mathias, Johann a Andreas Krausovi

1890 Anna Krausová a Franz Kraus

1895 Anton a Karl Lugnerovi

1922 - 1925 Josef a Stefanie Steiner a Anton Lugner

1930 Josef Deglmann (uváděn také Jan Deglmann)

1941 Josef und Anton Deglmann

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        Dle stabilního katastru byla budova mlýna zděná s dřevěným přístavkem na jižní straně.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            • dřevoobráběcí dílna
              Náhon mlýna protékal městským příkopem, za branou zvanou Dolní nebo také Špitálská zmizel v podzemním kanálu, byl tvořen odtokovým kanálem od výše položeného Městského mlýna čp. 129.
              Typturbína Girardova
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1930 zde byla Girardova turbína, hltnost 0,6 m3/s, spád 1 m, výkon 6 HP.
              Typturbína Girardova
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1930 zde byla Girardova turbína, hltnost 0,6 m3/s, spád 1 m, výkon 6 HP.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 37
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 37
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl I – Mže
              Rok vydání2018
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 71-72
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              9.5.2019 15:03 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 12.5.2019 20:31
              doxa (Jan Škoda) 18.7.2023 18:42