Klášterní mlýn; Priormühle

Tachovský urbář z roku 1552 uvádí v Tachově mlýn na Špitálském předměstí, který lze ztotožnit s Klášterním mlýnem. Ten mohl po nějakou dobu klášteru také patřit.

Název Priormühle se v písemných pramenech objevuje až v roce 1785, kdy byl v emfyteutickém nájmu nejmenovaného mlynáře a opatřen starým číslem popisným 8.

Dle sčítání z roku 1869 byl majitelem případně nájemce mlýna Andreas Kraus (narozen roku 1814) se ženou Annou. Na mlýně s nimi žilo 6 synů a 1 dcera.

V roce 1880 byl mlýn rozdělen na 3 díly, které držely 2 generace Krausů. Na prvním díle je zapsán Mathias Kraus (narozený roku 1850) s manželkou Annou a 2 dcerami. Na druhém díle hospodařil Johann Kraus (narozen roku 1846) s ženou Julií a 2 dcerami. Třetí díl držel jejich otec, mlynář Andreas Kraus. S ním zde žili jeho manželka a další 2 synové. Do roku 1890 se situace výrazně změnila, z rodiny Krausů na mlýně zbyla pouze Anna, vdova po Andreasovi, a jeden ze synů, Franz narozený roku 1862. Oba se zabývali mlynářským řemeslem.

V roce 1895 zde vodní kniha uvádí jako majitele Antona a Karla Lugnery, kteří mlýn od Krausových koupily, a přebudovali ho na soustružnictví dřevěných výrobků.

V roce 1921 byl majitelem podniku Anton Lugner. Mezi lety 1922 – 1925 jsou jako majitelé zapsáni Josef a Stefanie Steiner a Anton Lugner. V roce 1930 byl provoz v držení Josefa Deglmanna, objekt sloužil také k výrobě elektrického proudu pomocí Girardovy turbíny.

V roce 1941 zde bylo sídlo firmy Perlmutter a Galalithwaren-Fabrik Josef und Anton Deglmann.

Budova bývalého mlýna byla zničena 14. února 1945 při bombardování města spojeneckým letectvem.