Opatřit vodou mlýn svého nepřítele.
(německé rčení)

Kalingerův, Kučerovský, Podrybnický, Větší, Dolejší, Čtrnáctých mlýn

Kalingerův, Kučerovský, Podrybnický, Větší, Dolejší, Čtrnáctých mlýn
39
11
Kladenská
Středokluky
252 68
Praha-západ
Středokluky
50° 8' 36.3'', 14° 14' 10.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn patří mezi mimořádně hodnotné ve sledované skupině. Svými slohovými prvky se řadí mezi čistě barokní stavby jako například mlýn v Sazené či mlýn Krcál v Novém Kníně.
Dolanský potok
31915/2-3380
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1415 připomínán při koupi Petra Meziříčského

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1547 náchlebný mlýn Marie Magdaleny Kolovratové

pol. 17. stol. rod Kučerů

1654 Jan Čermák

1681 zmiňován v hostouňské farní knize pamětní

1684 Václav Toušovský

1685 Jan Kožený

do 1700 Jiří Koníček ml., k mlýnu náleží za lesem 18 strychů orné půdy a louka přes 1 vůz sena a něco otavy

1700 Jakub Ročeň, přešel sem ze středokluckého malého mlýna

1713 uveden jako zakoupený mlýn panský s dvojím složením  a stoupami na nestálé vodě. Mlynář neplatí kontribuci a odvádí vrchnosti 80 zl. + 8 zl. jako náhrada za vykrmeného vepře. Roční příjem 150 zl., z nichž odvádí úrok.

1715 zemřel Jakub Ročeň, mlýn vede vdova Ludmila se sedmi sirotky.

1729 Ludmila se provdala za Matěje Veselého, který ale téhož roku zemřel. 

1730 gruntovní kniha Středokluky|: "grunt 11, mlýn Kučerovský, jest  to památný mlýn Kalingrovský, zvaný dříve Podrybnický, nebo Větší či Dolejší, ale i Čtrnáctých"

1731 mlýn převzal syn z I. manželství Jan Ročeň, byl zde do roku 1742.

Podle smlouvy z r. 1731 a 1743 mlynář měl povinnost mlít pro vrchnost zdarma, vrchnost má povinnost udržovat splav rybníka a po slovení platit mlynáři 2 zl. týdně jako náhradu, dokud nebude moci mlíti.

pol. 18. stol. mlýn koupil za 1500 zlatých Jan Kalinger, mlynář z Kněževsi, poslední splátku 16 zl. 25 kr. doplatil v roce 1767. Mlýn měl dvě složení a  stoupu, ke mlýnu náleží stodola, kolna, maštale a chlévy se třemi kopami záhonů polí. 

1752 Jan Kalinger mlýn znovu postavil,což dokládá nápis nad vchodem J.K. 1752

1771 Jan Kalinger zemřel, mlýn přebírá dcera Barbora provdaná za Václava Novodvorského.

1771-1783 mlýn má pronajatý Václav Horáček s pomocníkem Františkem Najmanem

1783 mlýn přebírá Mikuláš Hanzlík,  který si 26. července 1782 vzal dceru Barbory Terezii

1784 se uvádí mlynář dobrovízský František Krupička jako odhadce mlýna Kalingrovského

po smrti Mikuláše Hanzlíka Vojtěch France, druhý manžel vdovy Terezie

poté syn z I. manželství Josef Hanzlík, ten však brzy zemřel a jeho vdova si vzala Václava Dolejše, který přebírá vedení mlýna

1800 mlýn má dvě složení a stoupu, mlynář užívá 33 měr  a3 mázlíky zakoupených rustikálních a 1 míru a a 1 3/4 mázlíků emfyteutických (dominikálních) polí. z mlýna ročně odvádí činži.

1832 mlynář Viktor Hanzlík

mlynář Antonín Hanzlík

1876 jeho syn Antonín Hanzlík ml.

vdova Zdeňka si vzala Stanislava Čtrnáctého

1930 syn Stanislav Čtrnáctý ml.

(historii doplnil jšk)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kučera
  • Čermák
  • Toušovský
  • Kožený
  • Koníček
  • Ročeň
  • Veselý
  • Kalinger
  • Novodvorský
  • Horáček
  • Hanzlík
  • France
  • Dolejš
  • Čtrnáctý

Historie mlýna také obsahuje:

pol. 17. stol. rod Kučerů

1654 Jan Čermák

1684 Václav Toušovský

1685 Jan Kožený

- 1700 Jiří Koníček ml.

1700-1715 Jakub Ročeň

1715-1729 vdova Ludmila

1729 Matěj Veselý

1729-1731 vdova Ludmila

1731-1742  Jan Ročeň

1752-1771 Jan Kalinger 

1771-1783 Václav Novodvorský

1771-1783 nájemce Václav Horáček 

1783- Mikuláš Hanzlík

Vojtěch France

Josef Hanzlík

Václav Dolejš

1832  Viktor Hanzlík

Antonín Hanzlík

1876  Antonín Hanzlík ml.

Stanislav Čtrnáctý

1939 - Stanislav Čtrnáctý (RR)

1í30 Stanislav Čtrnáctý ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      Ojedinělý případ mlýna kdy obytná část je blíž vodě a technologická dál od vody.
      Nápis nad vjezdem J.K. 1752 (Jan Kalinger)
      Ve štítě freska P.Marie s Ježíškem, vlevo bývala postava sv. Ludmily a vpravo sv. Václava
      xx
      Areál Kalingerova mlýna představuje významnou památku barokního původu, stojící na pomyslném rozhraní slohové a lidové architektury.
      Kalingerův mlýn stojí na samotě v údolí Zákolánského potoka, asi 1,2 km severně od středu vsi, v blízkosti dálničního mostu. Areál mlýna má nepravidelný protáhlý půdorys s podélnou osou vedenou ve směru V-Z. Na JV straně stojí ve svahu vlastní budova mlýna (obytné stavení s mlýnicí), na kterou se v JZ rohu kolmo napojuje nižší křídlo, původní kovárna. SZ stranu areálu vymezuje novodobě upravená, původně hospodářská budova, postavená na půdorysu písmene Z. Na východní straně dvora stojí stodola. Areál mlýna je ohrazen kamennou zdí. K severnímu úseku ohradní zdi, mezi stodolou a západní hospodářskou budovou, je přistavěno dlouhé přízemní hospodářské stavení (chlívky a kůlna). V šikmém úseku ohradní zdi, mezi stodolou a SV nároží mlýna, je situovaná hlavní vstupní brána.
      Předmětem ochrany je mlýn (obytné stavení s mlýnicí), hospodářské stavení, ohradní zeď s bránou a pozemky vymezeného areálu.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • vrata, brána

        ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
        mlýnicemlýnská hranice1740
        mlýnicestropní trám, druhotně použitý1734
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        • náhon
        • rybník
        Nad mlýnem býval velký rybník, sahal až ke karlovarské silnici (zobrazeno na mapách 1720, 1726 a 1758)
        1714 odhad na 600 strychů, ve skutečnosti jen 132 strychů a přemeněn na pastvinu
        1780 u velkého rybníka bažina 1 1/2 míry a malá louka
        1895 79 měr a 5 mázlíků
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1713, 1800: 2 kola
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1713, 1800: 2 kola
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popis1930: 1 turbína Francis, průtok 0,105 m3/s, spád 5,5 m, výkon 5 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 182-185
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 182-185
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 38
        AutorPešta Jan
        NázevStavebně-historický průzkum Kalingerova mlýna čp. 39 u Středokluk
        Rok vydání2002
        Místo vydáníVysoké Mýto
        Další upřesněníSborník referátů ze semináře Vodní mlýny
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRudolf Šimek
        NázevBarokní vodní mlýny v Chotči, Mnichovicích a Středoklukách
        Rok vydání2014
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníStudie a zprávy - Historický sborník pražského okolí, 4/2014, s. 72-77
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRudolf Šimek
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        30.5.2012 20:03 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Radomír Roup (Radomír Roup) 21.6.2018 16:20
        doxa (Jan Škoda) 7.11.2024 09:39