Bachmühle

Soupis poddaných podle víry z roku 1651 evidoval na Bachmühle mlynáře Gilga Bachmanna, starého 40 roků, s manželkou Christinou, 28 roků, a dětmi Catharinou, Evou a Barthelem. Bachmannové jsou uváděni i v Berné rule z roku 1654.

Dle tereziánského katastru zde v roce 1714 stále hospodařili Bachmannové, konkrétně to byl Adam. Jeho příjmení zde bylo uváděno ve tvaru Pachmann.

Dle soupisu činží z roku 1804 zde v té době již rod Bachmannů nehospodařil. Nahradil je mlynář Johann Kleisinger. Mlýn měl 2 moučná složení a 1 pilu. Vrchnosti platilo mlynář ročně 13 zlatých 30 krejcarů a měl povinnost pořezat na pile zdarma 10 kmenů.

Stabilní katastr uvádí v roce 1839  na mlýně v čp. 12 Antona Niklase.

Na přelomu 19. a 20. století zde hospodařil mlynář Josef Schneider, narozený roku 1852 ve Vrbici. Společně s ním zde žila jeho manželka Franziska a 8 dcer Julie, Anna, Antonie, Berta, Emilie, Veronika, Rosa a Lisl.

Podle sčítání obyvatel z roku 1910 zde stále byl Josef Schneider s manželkou Franziskou. Z dcer zde byly evidovány Antonie, Berta, Emilie, Veronika Elisabeth a Rosa, a dále od některé z dcer vnuci Franz a Josef. Hospodářství obsahovalo 2 koně, 8 kusů hovězího dobytka, 19 prasat, a další domácí zvířectvo.

V roce 1930 provozoval mlýn Anton Schneider.

V majetku Schneiderů zůstal mlýn až do roku 1945, i když byl mezitím propachtován Rudolfu Gieblovi z Vrbice a po něm Antonu a Marii Gieblovým ze Stanu. Po válce byl Antonu Schneiderovi mlýn zkonfiskován, rodina mlynáře byla odsunuta do Německa.

V lednu 1947 přišel na mlýn revizní tajemník Leoš Kubík a zjistil, že na mlýn nebyla dosazena národní správa, o tuto živnost se nikdo nepřihlásil.  Revizor sepsal zařízení a odhadl jeho cenu  na  39 730 korun. Zemědělskou usedlost při mlýně pak dosídlila Anna Grošková, která bydlela v obytné části mlýna. Zažádala si o část zařízení mlýna včetně turbíny, zbytek byl odvezen do sběrných surovin. V roce 1949 byla ukončena likvidace mlynářské živnosti.

Anna Grošková odešla ze mlýna někdy po roce 1952 a mlýn zůstal opuštěný. Na leteckém snímku z roku 1957 mají budovy usedlosti ještě  střechu a vypadají v zachovalém stavu. Později se staly zdroje materiálu a změnily se v ruiny.