SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 14, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Jihlava/Důchodkový kontrolní úřad Třešť
Název toku: Rybník Stikovec
Obec, čp. : Rácov 28
Podnikatel: Adolf Kopejtka
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 4,6
Jiří Bořecký a Pavel Policar: Dějiny Batelova 2, Batelov 2001, strana 334-337
Mlýny a mlynáři v Batelově a okolí
(Výpis)
Horní mlýn u Rácova původně vlastnil mlynář Košťál, pocházející z Lovětína. Po jeho smrti si vdova Košťálová vzala za manžela Adolfa Kopejtku z Mrákotína. Košťálovi měli dva syny, ale oba padli v I. světové válce, Kopejtkovi měli dvě dcery. Slávka si vzala za manžela Bedřicha Chadima, hospodáře a mlynáře z Horních Dubenek. Druhá dcera Milada spáchala sebevraždu (jako svobodná čekala dítě). Když už mlynář Kopejtko nemohl pro stáří mlít, prodal mlýn Kopeckým a dožil u své dcery v Horních Dubenkách. Mlynáři Kopeckému byl mlýn znárodněn, ale ve mlýně bydleli dále. Dceru mlynáře Kopeckého si vzal za manželku Váňa z Horní Cerekve a jejich dceru Dvořák, který hospodaří na mlýně dodnes.
Mlynář A. Kopejtko se rád napil. Často nechal povoz nebo bryčku stát v Rácově před hospodou u Machů v čp.43 nebo v batelovské radniční hospodě. Dlouhé stání omrzelo koně a ti se vydali k domovu sami. Mlynář za delší dobu také. Občas se stalo, že pití bylo příliš a k dopravě zmoženého, dlouhého mlynáře bylo nutno několik pomocníků. Někdy mlynář po návratu domů „řádil“. Rozbíjel a vyhazoval oknem nábytek, dokonce přinutil pomocníky a vyházeli do rybníka i skříně. Skříně plavaly po rybníku až do vystřízlivění pana mlynáře. Potom je zase s pomocníky vylovil a po vysušení nastěhoval zpátky do světnice.
Mlynář Kopecký měl být původně, na přání svého otce, tkalcem. Když se s otcem ve zlém rozešel, chodil po mlýnech a šetřil peníze. Pracoval i u továrníka Bati ve Zlíně. Když se tam nepohodl s jiným vedoucím, byla mu přidělena prodejna Obuvi v Jihlavě. Později měl obchod v Litoměřicích, opravnu obuvi a dozor nad dalšími baťovskými prodejnami. Za ušetřené peníze koupili Kopeckých mlýn od mlynáře A. Kopejtka. Na něm hospodařili a mleli rodiče manželky Grimlové. Jejich syn, bratr Kopecké, se za okupace přihlásil k Němcům. Dělal vedoucího v továrně na zpracování lnu. Mezi lidmi nadělal mnoho zla a po osvobození republiky spáchal v roce 1946 nebo 1947, údajně ze strachu, sebevraždu. Nájemci mlýna byli i Tomášové. Kopecký se po vrácení půjčky Baťovi, na mlýn vrátil. Mlýn sice z modernizoval, vybavil katrem na řezání dříví, novým náhonem, ale ani potom se hospodaření moc nedařilo.
