Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Matrika N 1692 Tomáš Peňáz, 1697 Jana Peňázová, 1702 Alžběta Peňázová,
1724 Růžena Šmardová, uvedena v matrice N jako mlynář, 1731 Jiří Šmarda, 1732 Rudolf Šmarda
1835 Tomáš Svoboda
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Mlynář Otakar Sedlák se přiženil na mlýn, když si vzal dceru mlynáře Františka Vítka. Později byl mlynářem i jeho syn, také Otakar Sedlák.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Pohon mlýna byl zajišťován stále vodním kolem a k dispozici byl i plynosací motor. Mlýn i pila byly vždy dobře zaměstnány, o čemž svědčí i dobrá příjezdová možnost ze silnice. Mlýn byl v provozu až do r. 1963, kdy byl zastaven poté, co byla provedena reorganizace " převzatých" malých mlýnů národním podnikem. Od té doby je mimo provoz i pila.
Mlýn je veden v KN jako zemědělská usedlost.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Peňáz
- Šmarda
- Černý
- Vítek
- Sedlák
- Svoboda
Historie mlýna také obsahuje:
1835 Tomáš Svoboda
1930 Otokar Sedlák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: