Opět zničen za třicetileté války, po válce opraven,
1663 mlynář Tomáš Stoklasa, mlýn měl 2 moučná kola
mlýn odkoupen zpět Sázavským klášterem, byl opraven měl tři kola a pilu
mlynář Matěj s manželkou Alžbětou, 1703 obviněni z kacířství
Podle SHP stavba mlýna pochází nejspíš z let 1703 - 24. Na plánech SHP jsou znat tři prostupy pro hřídel vodního kola.
opat Václav Košín z Freudenfeldu nechal dřevěný mlýn zbořit a na jeho místě postavit nový dvoupatrový z kamene (na stavbu údajně použit kámen vytěžený z trosek kláštera, z tří oltářů zbořených v kaplích a oltářních stupňů), se třemi koly na spodní vodu, čtyřmi stoupami a novou pilou na ostrůvku u náhonu.
Mlýn emfyteuticky odkoupil mlynář Antonín Přibylka za 500 zlatých, platí 130 zlatých roční činže.
1768 od něho koupil mlýn Jan Dobiášovský za 1400 zl.
1785 po zrušení kláštera koupil panství od Náboženského fondu Vilém Tiegl z Prahy, pronajal jej Matěji Hokovi
Když končila robota, mlýn si roku 1848 pronajala sázavská velkostatkářská rodina Sobotkových.
V roce 1760 si Jan Dobiášovský (syn Václava, mlynáře z dolejšího mlýna Ratajského) vzal za ženu dceru Antonína Přibylky. (Dobiáš Kratochvíl)