Hrubého mlýn

V roce 1789 byly v obci Nížkov 2 rustikální mlýny, Hrubého (čp. 54) a Laštovičky (čp. 4). Na tomto mlýně tehdy hospodařil Matěj Hrubý (narozen 1760) s manželkou Magdalenou, rozenou Benešovou. Mlýn převzal po svých rodičích Matěji Hrubém a Rozálii, rozené Jílkové. S Magdalenou Benešovou se oženil 1. 11. 1784, první dítě, syn Václav, se manželům narodil v září 1785. následovalo dalších 10 dětí: Jan (1788), příští mlynář Matěj (1790), Anežka (1793), Jakub (1795 †), opět Jakub (1797), František (1799 †), Magdalena (1802), Františka (1805 †), Františka (1806) a František (1811).

Dalším mlynářem z tohoto rodu byl syn předchozího, opět Matěj Hrubý (narozen 1790). Za manželku měl Josefu, rozenou Pojmonovou (později psáno Pujman), sňatek se uskutečnil 8. 2 1814. Z manželství vzešlo 8 dětí, Matěj (1815), Josefa (1816), František (1818), Maria Anna (1820), Josef (1822), Antonín (1825), Františka (1828) a Albert (1840).

1838 Matěj Hrubý

Mlýn převzal syn Antonín Hrubý (narozen 1825). Ten se v roce 1853 oženil s Františkou Webrovou, která byla dcerou mlynáře Františka Webera z Červeného mlýna v Bukové čp. 21. Nejstarší syn a příští mlynář František se jim narodil v záři 1854. Následovali sourozenci Antonín (1856), Josef (1858), Antonie (1860), Adolf (1863), Marie (1865), Františka 1868 a Anežka (1873).

Sčítání lidu v roce 1880 evidovalo na mlýně v Nížkově čp. 54 celkem 9 osob. Majitelkou mlýna byla Františka Hrubá (narozena 1832), vdova po mlynáři Antonínu Hrubém. Na mlýně pracoval nejstarší syn František (1854) jako mlynářský tovaryš. Další syn Antonín (1856) studoval a nejmladší syn Adolf (1863) byl mlynářský učeň. Dvě dcery Antonie (1860) a Marie (1865) vypomáhaly matce v domácnosti, nejmladší dcera Františka (1868) chodila ještě do školy. S rodinou Hrubých žili na mlýně ještě čeledín Jakub Vácha a děvečka Františka Musilová. V hospodářství mlýna bylo 11 kusů hovězího dobytka a 1 prase.

Syn Antonín Hrubý (narozen 1856, v roce 1880 uváděn jako studující) byl v roce 1886 vysvěcen na kněze, začátkem 20. století byl ředitelem biskupské tiskárny v Hradci Králové a působil jako papežský prelát.

Adolf (1863) byl mlynářským učněm.
Adolf Hrubý (*7.6.1863; +10.7.1905) oo 9.7.1889 (Acta Publica 16065 img. 20/82) vdovou Marií Hájkovou (*27.9.1863; +18.3.1953), rozenou Nevrklovou. Maria byla manželkou Josefa Hájka, mlynáře z Havelkův mlýn a pila v Ostrově nad Oslavou čp. 64. Adolf byl mlynářem od roku 1889 až do své smrti

(Jean Svoboda)

Dalším mlynářem byl syn předchozího, František Hrubý, narozený roku 1854. Dne 9. 10 1882 se oženil S Marií Stohanzlovou (narozena 1862). V roce 1890 zde sčítání lidu zaznamenalo tento manželský pár se 4 dětmi: synové František (1883), Jan (1886), Antonín (1889) a dcera Emílie (1885). Na mlýně dále bydlely mlynářova matka Františka Hrubá a sestra Antonie. Zapsány zde byly ještě další 4 osoby, a to dva čeledínové Sedlák Jan a Sedlák Antonín, služka Kateřina Veselá a Krejcar Alois, u kterého bylo uvedeno, že byl cestující pomocník mlynářky. Hospodářství mlýna čítalo 4 voli, 4 krávy, 3 jalovice a 9 prasat. V roce 1900 byla situace na mlýně podobná, k dětem přibyla ještě dcera Marie (narozena 1892), jako čeledín zde pracoval Josef Stohanzl (patrně mladší bratr mlynářky narozen 1867) a jako děvečka Marie Weberová.

V roce 1930 provozoval mlýn Jan Hrubý. Mlýn měl tehdy jedno vodní kolo na vrchní vodu. Později byla na mlýně instalována turbína.

Nemovitost je evidována jako rodinný dům a je v majetku rodiny Hrubých.