Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Fojtství bylo svobodné a patřil k němu mlýn. Již roku 1637 se Adamovi podařilo získat od Oppersdorfů privilegium na svobodné fojtství o dvou lánech a na mlýn o jednom kole.
V urbáři z roku 1664 jsou uváděny 2 mlýny s jedním složením. V roce 1800 prodal Josef svobodné fojtství s mlýnem za 500 zlatých svému synu Františku Vojkovskému. Mlýn s jedním složením semlel v polovině 19. století ročně 24 měřic pšenice, 148 měřic žita, 46 měřic ječmene a 70 měřic ovsa.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 mlýn a světlo, Alfons Firla
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1637–1673 – Adam (Vojkovský, fojt) 1673–1708 – Mikuláš Vojkovský (syn předešlého) 1708–1737 – Jura Vojkovský (syn předešlého) 1737–1772 – Jan Vojkovský (syn předešlého) 1772–1800 – Josef Vojkovský (syn předešlého), mlynář Josef Skotnica 1800–1845 – František Vojkovský (syn předešlého) 1845–1865 – Jiří Vojkovský (syn předešlého, poslední fojt) 1930 – Alfons Firla
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: