Pec a mlýn jsou líhní novinek.
(anglické přísloví)

mlýn v Hněvousicích, Trojanův mlýn

mlýn v Hněvousicích, Trojanův mlýn
328
2, 31
Hněvousice
295 01
Mladá Boleslav
Mnichovo Hradiště
50° 32' 15.9'', 14° 57' 53.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dlouhá budova mlýna stojí na pravém břehu Jizery v místech, kde se ramena Jizery spojují v jeden tok, u silníce z Mnichova Hradiště do Mohelnice nad Jizerou. Ke mlýnu patří obytná budova, která je v rekonstrukci. Mlýn je v soukromém vlastnictví. Nedaleko mlýna stojí malá vodní elektrárna.
Mlýn měl č. p. 2. (RR)
Samota
Jizera
nepřístupný

Obecná historie:

Firma L&K, a. s., továrna na automobily v Mladé Boleslavi se stala majitelem MVE Hněvousice od 1. prosince 1918, dřívějším majitelem byl Adolf Waldstein z Doks. Elektrárna byla postavena a uvedena do chodu v roce 1912.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1557 královská komora prodává panství hradišťské Jindřichovi Žibřidovi z Velechova vč. vrchnostenského mlýna v Hněvousících, zvaného mlýn Trojanův

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1719 na sv. Lucii František Josef hrabě z Valdštejna prodává mlýn o 4 složeních na spodní vodu hradišťskému poddanému Matěji Šubrtovi (+1727) za 1.000 kop. gr. míš.  Jako závdavek složil 200 kop a vzhledem k tomu "že mlýn je dokonale sešlý a mlynář ihned velký náklad nésti musí" byla roční splátka stanovena pouze na 40 kop gr. míš. Z mlýna se platil úrok vrchnosti 180 zl. a 50 zl. náhradou za krmení 10 vepřů. Ke mlýnu náleželo malé hospodářství s chlévy a pozemky Na Venclovské hůře a U propadlišťat po 14 stryších a louka na ostrově na 1 vůz sena. Inventář dole v příloze. Povinně přimlýněny Hoškovice, Podolí, Honsob, Sychrov, Kruh, Hrádek a Dneboh, celkem cca 100 mlečů. Mlynář dostává 1 zl. 30 kr. na vykroužení běhounu a 1 zl. na vykroužení ležáku, vrchnost zajistí pomocí robotníků přepravu a dodává veškeré dříví na opravy hranice, hřídele a vantrok a ročně 1 fůru bukového dříví na mlýnské potřeby. Jez opravuje vrchnost s pomocí mlynáře.

U mlýna vodárna, zásobující zámek v Mnichově Hradišti, mlynář má povinnost se o ní starat, za což ale nedostává žádný plat, náklady na údržbu a opravy nese vrchnost.

1727 do smrti Matěji splaceno  440 kop gr. míš., mlýn přebírá syn Václav Šubrt za 1.000 kop gr.míš. Náklady na modernizaci, provedenou otcem, prošacovány na 281 kop  gr. a 4 denáry. Na mlýně však narůstají dluhy, 1757 odhadnuty na 1.500 kop, čímž přesáhly původní hodnotu mlýna a vrchnost ho Václavovi odebrala.

1757 mlýn prodán za 3.000 kop Josefu Kozákovi (+1778, manž. Klára), do 3 let zvládnul splatit všechny pohledávky.

1778 vdova Klára znovu provdána za Václava Kotyka, propuštěného z panství mělnického, mlýn s 3 kusy polí, zahradou a loukou koupil za 3.500 zl., vrchnosti odvádí 190 zl. a 50 zl. náhradou za krmení 10 vepřů. (Klára si ponechala v majetku 2 koně a 2 krávy.)

1796 podruhé ovdovělá Klára prodala mlýn Františku Hlaváčkovi, pův. poddanému hruboskalskému za 8.000 zl.

leden 1801 prodal mlýn Františku Millerovi a jeho manž. Kateřině za 12.200 zl. rýn, splacených hotově. U mlýna role Na Bělidle na 10 str. výsevku, U Čertoviny na 19 str-, pole trhový ležící ladem na 2 str. a pole Na ostrově na 3 1/2 str. Pro vrchnost navíc platba extra ordinarium 6 zl. 30 kr., platba za španceduli (Spanzettel) 2 zl. a 3 zl 52 1/2 kr. náhradou a mlýnský prach pro chrta. Laudemium 4 kr. z každé zlatky, tudíž 813 zl. 20 kr.

červenec 1801 prodal mlýn Štěpánu Chlumeckému za 14.000 zl.

říjen 1802 prodán za 22.000 zl. Josefu Satranovi

koncem 1804 prodán za 25.000 zl. Josefu Aixnerovi

1805 Aixner koupil od hraběte Arnošta z Valdštejna 2 kusy louky na ostrově skrze které mu bylo povoleno prokopat bez újmy vrchnosti a sousedům novou strouhu

Josef Hampl, brzy však zemřel a vdova Josefa provdána za Martina Divíška

1823 po dosažení plnoletosti zdědil František Hampl, nejst. syn Josefa Hampla, vzápětí ho ale prodal otčímovi Martinu Divíškovi za 42.590 zl. Roční odvody vrchnosti včetně pronájmu polí stouply na 307 zl.

1835 Martin Divíšek koupil panskou vodárnu u mlýna za 800 zl. stříb., nadále se stala součástí mlýna

1856 převzal syn Arnošt Divíšek oženiv se s Alžbětou. Mlýn měl 4 složení a jahelku.

1879 za 38.500 zl. rak.č. koupil hrabě Arnošt Karel z Valdštejna, mlýn zrušil a přestavěl na strouhání dřeva pro bělskou papírnu K. C . Menzel. Namíšto 5 vodních kol instalovány 2 Girardovy turbíny.

1883 býv. mlýn vč. stájí a dílen na druhé straně silnice propachtován do r. 1890 firmě K. C. Menzel, ta zde začala vyrábět papír 

24.1.1887 původní mlýnice do základů vyhořela, zůstal stát pouze parní kotel a komín

Papírna znovu vystavěna, ale vzhledem k malému prostoru na levém břehu náhonu byly sklad a nově postavená dvoupodlažní brusírna dřeva přesunuty na velký ostrov před malý jez. Na ostrov jezdilo po mostě přes náhon pod nynější elektrárnou. K pohonu instalovány 2 Francisovy turbíny.

1890 uzavřena nová pachtovní smlouva na 10 let, dle kteríé K. C. Menzel platí roční pachtovné 2.800 zl.

1911 ukončen provoz papírny, objekt přestavěn na elektrárnu

S městem Mnichovo Hradiště uzavřel Arnošt Karel Valdštejn smlouvu o dodávce elektřiny na 20 let, město se zavázalo k odběru 40.000 kWh ročně v ceně 19 hal/kWh. Elektrárna vybavena 2 Francisovými turbínami. Do valdštejnské cukrovaru v Mnichově Hradišti vedena elektřina podzemním vysokonapěťovým kabelem, ostatní odběratelé připojeni vysokonapěťovým vzdušným vedením.

červen 1912 zkušební provoz, 3.9.1912 slavnostně zahájen řádný provoz. V objektu též čerpadlo, ktreré dodávalo vodu ze studny do hněvousického dvora firmě Schöller.

Krátce po spuštění se ale do náhonu zřítila podmáčená budova staré papírny a provoz musel být na měsích přerušen. Po vyčištění náhonu již pracovala spolehlivě.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

30.11.1918 elektrárnu vč. zařízení, rozvodů a vodního práva za 843.750 Kč od Adolfa Valdštejna odkoupila automobilka Laurin & Klement, elektřina dodávána do Mladé Boleslavi po nově posatveném vysokonapěťovém vedení o délce 14,5 km, který poistavila Elektrotechnická a.s. dříve Kolben Karlín za 572.477 Kč.

K elektrárně byly tehdy připojeny a elektrickým proudem zásobeny Mnichovo Hradiště, Jivina, Pivovar na Klášteře – Hradišti nad Jizerou, Jivina, Cukrovar a. s. Schoeller & Co. V Mnichově Hradišti, Mnichovohradišťská továrna na obuv a. s., dvory Haškov, Klášter, Pachouň, Hněvousice. Elektrárna vyráběla střídavý proud o napětí 5,25 kV s výkonem generátorů 2 x 168 kW. Elektrárna prodala v roce 1918 proud pro světlo 118 418 kWh, pro drobné motory 61 019 kWh a pro velké motory 241 675 kWh, celkem 421 112 kWh. V roce 1918 se za světlo účtovalo malým odběratelům 40 h. za kWh, velkým odběratelům 19-25 h. za kWh, pro motory malým odběratelům 19-25 h. za kWh a velkým odběratelům 8-10 h. za kWh.

 

1929 automobilka elektrárnu prodala Družstevním závodům Dražice

1930 elektrárna Družstevní závody v Dražicích

1937 vypracován projekt na rozšíření elektrárny o 3. turbínu, čímž by se využil průtok 20 m3/s namísto dosavadních 12 m3/s, k čemuž by však bylo třeba rozšířit nánon, majitelka papírny firma K. C. Menzel v Bělé pod Bezdězem ale odmítla odprodat pozemky, celou věc proto řešil soud.

1942 soud skončil vítězstvím Družstevních závodů, avšak pro zákaz staveb nebyla stavba 3. turbíny realizována.

1951 elektrárna znárodněna pod Liberecké energetické a rozvodné závody

po několika dalších změnách nakonec převedena pod Středočeské energetické závody n.p. Mladá Boleslav (STE), které ji provozovaly až do privatizace

1976 objekt býv. papírny převeden na město Mnichovo Hradiště

v 80. letech realizováno rozšíření o 3. turbínu, avšak podle nového projektu.postaven samostaný objekt se Semi-Kaplanovou turbínou 75 kW

1997 elektrárna prodána v dražbě, zahájeny opravy. Ukázalo se, že základy budovy jsou podemlety, což se 2016 řešilo betonovými injekcemi.

2011 objekt býv. papírny koupil soukromník a přestavěl ho na rodinný domek a zahradu

2018 rekonstruována 2. turbína

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Divíšek
  • Šubrt
  • Kozák
  • Kotyk
  • Hlaváček
  • Miller
  • Chlumecký
  • Satran
  • Aixner
  • Hampl
  • Trojan

Historie mlýna také obsahuje:

1719-1727  Matěj Šubrt

1727-1757 Václav Šubrt

1757-1778 Josef Kozák

1778-1796 Václav Kotyk

1796-1801 František Hlaváček

1801 František Miller

1801-1802 Štěpán Chlumecký

1802-1804 Josef Satran

1804 Josef Aixner

Josef Hampl

-1823 Martin Divíšek

1823 František Hampl

1823-1856 Martin Divíšek

1856-1879 Arnošt Divíšek 

1879-1918 Arnošt Karel z Valdštejna

1883-1911 K. C. Menzel (nájemce)

1918-1929 Laurin & Klement Mladá Boleslav

1929-1951 Družstevní závody v Dražicích

1951-  Liberecké energetické a rozvodné závody

-1997 Středočeské energetické závody n.p. Mladá Boleslav

1719 inventář:

4 kameny běhouny, 4 spodky, 4 řídele, 18 zděří na řídelech, 8 čepů na řídelech, 4 pánvičky, 4 kohoutky při pánvičkách, 4 vřetena, 4 zděře v kamenech, 2 obruče železný na kameny, 16 zděří na kamenech velkých, 1 sochor železný, 4 truhly moučný s čtyřmi páry řetězů, 4 kola vodní, 4 kola paleční, 1 železný kleště k zvedání kamenů, 1 pemerlice, 4 nasejpací truhlíky, 1 řetěz pro chrta, 8 podkladků pod řídele, 1 vokenice s panty, 4 šrotové truhly, 1 truhla pytlíková.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2013
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      • zdobený zděný štít
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1719: 4 složení
        1856: 4 složení a jahelka
        Zaniklý
        • jahelka
        • brusírna
        • papírna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1856 jahelka
        1879-1911 brusírna dřeva
        1883-1911 papírna
        od 1912 elektrárna
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        1856: v náhonu vloženy 4 žlaby, v každém z nich jedno vodní kolo, 5. vodní kolo spojené s jahelkou umístěno ve zvláštním žlabu, napájeném vodou odtékající z prvních dvou žlabů.
        1879 „Práva vodního užívá se k účelům zásadně mlynářských. Práva vodního používá majitel neomezeně k pohánění 4 složení a tak zvaného holenderu. Voda Jizerní staví se tím způsobem, že nade mlýnem ve vzdálenosti 150 ° jest zřízen na pravém břehu Jizery jez 120 ° dlouhý, který veškerou vodu Jizerní vhání na náhon mlýnský, před mlýnem samý umístěn druhý na levém břehu náhonu jez 16 ° dlouhý o 2 ´ nižší jezu pevného, přes kterýž přetéká voda do druhého náhonu mlýnského, odtéká. Výška, na kterou voda staví se, jest stanovena výškou jezu, aniž by stávalo jakého cejchu. V náhonu mlýnském zastavena jest voda 4 stavidly, jež jsou 6 ´ vysoké. Stavidly těmito vpouští se voda 4 žlaby, v nichž kola dolní voda žene. Na každé složení stává kola zvláštního, z nichž každé má v průměru 3 °. Žlab na kole I podél mlýna jest 4 ´ dlouhým žlab I 3 °, žlab III 7 ° dlouhý a žlab IV 9 ° dlouhý. Hřídele kol jsou, a sice u kola I 3 °, u kola II 4 °, u kola III 5 ° a u kola IV 6 ° dlouhé. Páté kolo, jímž holendr hnán jest, dostává vytékající vodu ze žlabu I a II, jest jsouce v průměru 4 ° 3 ´ a hřídel má 5 ° délky. Voda od kol vytékající vpouští se do potoka, který teče v délce asi 500 ° pozemky nejvíce hraběte. Normální cejchy byly zasazeny dle protokolu ze dne 27. května 1878.“
        Popis
        Popis
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        VýrobceMaschinenfabrik Sankt Pölten
        Popis1912: 2 vertikální Francisovy turbíny s kolenovou savkou o prům. 1.400 mm, hltnost 6 m3/s, spád 3,6 m, výkon 218 kW, 82,5 ot/min
        1930: 2 turbíny Francis, hltnost 6 m3/s, spád 3,2 m, výkon 384 HP
        1997 po rekonstrukci zvýšen výkon jedné z turbín z 68 kW na 190 kW
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1855: 4 kola na spodní vodu o prům. 3 sáhy (5,25 m) pro pohon jednotlivých složení, 5. kolo pohání jahelku
        Jelikož mlýn stál poměrně daleko od břehu, byly hřídele kol neobvykle dlouhé. Hřídel prvního kola měřila sice jen 3 sáhy (5,25 m), avšak hřídel kola posledního měla již délku 6 sáhů (10,5 m)
        Typturbína Girardova
        StavZaniklý
        Popis1879 namísto 5 vodních kol instalovány 2 Girardovy turbíny
        Typturbína Kaplanova
        StavDochovaný
        VýrobceHydrodrom
        Popisv 80. letech 20. stol. v samostatném objektu instalována Semi-Kaplanova turbína s horizontálním hřídelem o výkonu 75 kW, po rekonstrukci 2018 110 kW.
        Typdynamo
        StavDochovaný
        VýrobceSiemens Schuckert Vídeň
        Popis1912: 2 horizontální generátory na 5.250 V, 300 ot/min s kuželovým převodem od turbíny
        1997 namísto generátorů asynchronní elektromotory v režimu generátoru s napětím 400 V, každý má vlastní transformátor a je připojen do nové rozvodny 22 kV
        Typdynamo
        StavDochovaný
        VýrobceSiemens Schuckert Vídeň
        Popis1912: 2 horizontální generátory na 5.250 V, 300 ot/min s kuželovým převodem od turbíny
        1997 namísto generátorů asynchronní elektromotory v režimu generátoru s napětím 400 V, každý má vlastní transformátor a je připojen do nové rozvodny 22 kV
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        PopisProjekt elektrárny počítal s rezervním parním strojem 150 HP, nerealizováno
        Typfotovoltaické panely
        StavDochovaný
        Popisinstalovány 2018 na střeše elektrárny, výkon 20 kW
        Historické technologické prvky
        • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 24
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 24
        AutorVáclav Šolc
        NázevMlýny a elektrárny na dolním toku Jizery
        Rok vydání2024
        Místo vydáníTurnov
        Další upřesněnís. 33-43
        AutorJiří Chmelenský
        NázevElektrárny firmy Laurin & Klement a elektrifikace Středního Pojizeří
        Rok vydání2016
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnírigorózní práce FFUK, s. 75-89
        Odkazhttps://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/1219/150035541.pdf?sequence=1&isAllowed=y
        Datum citace internetového zdroje12 2024

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        23.5.2013 21:44 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 24.5.2013 21:34
        Radomír Roup (Radomír Roup) 16.1.2016 16:47
        doxa (Jan Škoda) 14.12.2024 20:19