V nouzi Ti dá radu každý dobrý přítel,
ale málokterý Ti dá pytel mouky.
(Friedrich von Logau)

Mlejnek

Mlejnek
Třebovská
Ústí nad Orlicí
562 01
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
49° 58' 3.9'', 16° 23' 45.1''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn - malý dřevěný - postaven r. 1710, o 100 let později přestavěný a na konci 19. zrušený a zásadně přestavěný na snovárnu a soukárnu. R. 1940 objekt zbourán.
Mlýn se nacházel mezi řekou a železniční tratí, v blízkosti železniční stanice Ústí n. Orlicí město.
Třebovka
nepřístupný

Obecná historie:

Přehled známých majitelů: 1710 Pavel Dařílek, koupil od obce pozemek a vystavěl na něm mlýn 1712 – 1739 František Kazil 1739 – 1763 Josef Kazílek, zdědil po otci 1763 – 1772 vdova Rozálie 1772 – 1805 František Kazílek, syn 1805 – 1843 František Kazílek, nezletilý syn, proto tu mlynařil Hynek Koráb 1843 – 1847 Vojtěch Stehno 1847 – 1856 Ignác a Matylda Aisenerovi z Dolních Libchav 1856 – 1862 Bauer 1862 – 1870 František a Františka Dostálkovi 1870 – 1875 Karel Perllufter 1875 – 1783 Alois a Anna Radešínský z Rychnova nad Kněžnou 1883 – 1893 Vilém a Otto Booms - zrušili mlýn 1893 Adolf Jandera

Roku 1893 zakoupil Adolf Jandera (1836–1910) tzv. Mlejnek, malý mlýn na Třebovce, který tehdy sloužil jako snovárna podniku bratrů Boomsových v Hylvátech. Instaloval tam čtyři mechanické stavy a začal vyrábět plátno a kanafas. Roku 1900 pro něj místní stavitel Josef Hernych vybudoval na pozemku domu čp. 349 velký šedový sál o kapacitě dvou set stavů, hnaných parním strojem 120 HP, s vlastní úpravnou a šlichtovnou. Téhož roku postavil první dělnický domek při Třebovské ulici čp. 542, později rozšířený na trojdomek (čp. 583 a 584). Roku 1906 tkalcovnu rozšířil o něco vyšší přístavbou, instaloval první turbínu a rozšířil sortiment o bavlněné košiloviny. Tehdy se již na vedení podniku podílel syn Jaroslav Jandera (1874–1933), který podnik roku 1910 převzal a po roce 1918 spolu s bratrem Bohuslavem Janderou (1886–?) orientoval na produkci jemného módního zboží, zejména pestře tkaných mako­popelínů na pánské košile a pyžama, které úspěšně exportovali. Během regulace Třebovky v letech 1926–1927 postavili jez a vodní elektrárnu. Roku 1928 přestavěli kotelnu a instalovali nový parní stroj 400 HP, tkalcovnu postupně elektrifikovali a později také automatizovali nákupem stavů značky Roscher a Hrdina. Od dvacátých let pracoval na výstavbě areálu stavitel Josef Tošovský (1880–?), který roku 1939 zvýšil kotelnu, přistavěl ke tkalcovně směrem do ulice budovu kanceláří a expedice a v roce 1940 provedl novou budovu přípravny s jižně připojenou barevnou čp. 111 na místě někdejšího mlýna a první tkalcovny. Svůj podíl na jejich funkcionalistickém architektonickém řešení měl nejspíše Tošovského syn Zdeněk, který roku 1934 v Praze zakončil studia architektury a pozemního stavitelství. Roku 1946 byla továrna znárodněna a Bohuslav Jandera a Jaroslav Jandera ml. (1917) emigrovali. Jako závod Perla 02 však již areál neprošel většími stavebními změnami, kromě dostavby přípravny směrem k řece. Dnes je bez údržby pronajímán několika menším firmám pro kovovýrobu a skladování, nedávno byl snesen komín.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1930 Adolf Jandera, tkalcovna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dařílek
  • Kazil
  • Kazílek
  • Koráb
  • Stehno
  • Aisener
  • Bauer
  • Dostálek
  • Perllufter
  • Radešínský
  • Booms

Historie mlýna také obsahuje:

Matyldě Bauerové (4.1.1833 až 23.10.1904 Tišnov) a Janu Bauerovi, se 1.12.1857 v Ústí nad Orlicí narodil syn Jan Bauer ( 1938, Tišnov, Jan Bauer zemřel jako mlynář na odpočinku)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        Původní mlýn z r. 1710 dřevěný, patrně roubený. R. 1805 postaven nový mlýn, na císařském otisku zachycen jako zděný, postavený na půdorysu písmene L, s jedním kolem. Kolo bylo v dřevěné zastřešené lednici. Mlýn využíval toku řeky, náhon začínal těsně nad mlýnem. Kolo tak muselo být na spodní vodu.


            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • tkalcovna
            1930 tkalcovna
              Popis
              Popis
              Typturbína Francisova
              StavNezjištěn
              Popis1930: 2 turbíny Francis
              1) hltnost 0,76 m3/s, spád 2,5 m, výkon 19,9 HP
              2) hltnost 1,46 m3/s, spád 2,5 m, výkon 38,5 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 26
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 26

              Místo uloženíMěstské muzeum v Ústí n. Orlicí
              Název fonduDokumenty
              Název archiválie
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signaturaD 3790, s. 38.
              Místo uloženíMěstské muzeum v Ústí n. Orlicí
              Název fonduDokumenty
              Název archiválie
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signaturaD 3790, s. 38.

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              1.6.2013 22:09 uživatelem Hana Klimešová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 30.12.2019 09:45
              doxa (Jan Škoda) 23.3.2025 22:39