1638 Alžběta Kačková, vdova po mlynáři Martinovi. Mlýn dřevěný patrový s 1 kolem.
1638 provdána za švagra Jakuba Kácka
1638 mlýn shořel
1648 zemřel Jakub Kočka (Kácek, Káček) , mlýn převzal syn Jakub, částečně jej opravil
1656 zběhl, mlýn zůstal opuštěný
1675 opět opraven na náklady vrchnosti, šafář Václav Študent
šafář Jan Petruš, jelikož se nedá sehnat nájemce, mlýn připojen ke dvoru
1712 Václav Stoklasa
1723 mlynář Tomáš Stoklasa
1732 Jakub Posada
1762 Anastázius, opat Sázavský emfyteuticky prodal mlýn za 600 zl. Josefu Polákovi, mlýn měl dvě moučná kola a 4 stoupy, mlynář platí ročně 60 zl. nájmu, musí mlít pro vrchnost zdarma a vykrmit 2 vepře.
mlýn zdědil syn František Polák
ve mlýně musí mlít poddaní z Bělokozel a Benátek a nechybský šenkýř a polní mistr
1785 po zrušení Sázavského kláštera převzal mlýn Náboženský fond Království českého
1792 František Polák od fondu zakoupil mlýn Budín pro svého syna Antonína a pro sebe mlýn Kácek, na kterém dosud hospodařil jako poddaný
po něm převzal mlýn druhý syn Josef, otec se přestěhoval na výminek k Antonínovi na Budín
koupí obou mlýnu se Polákovi značně zadlužili, na mlýně váznul dluh 500 zl.
1831 museli mlýn prodat mlynáři Josefu Šípkovi z Kouřimi, který se sem nastěhoval, mlýn však byl psán na jeho tchána Václava Bechyně
ukázalo se však, že mlýn vyžaduje velké opravy, které jsou nad jejich možnosti
1.9.1835 od mlynáře Bechyně (resp. Šípka) koupil mlýn František Kavalier za 22 500 zl.
1836 začal vedle mlýna stavět skelnou huť, 5. června 1837 v ní byl zahájen provoz. (dipl. práce Lukáš Kalous)
1841 starý mlýn zbořen a vystavěn nový mlýn
Adolf Kavalier (syn Františka Kavalíra) - mlynář na Kácku, ve mlýně se však obilí již prakticky nemele, mele se zde křemel - písek na výrobu skla a je zde i brusírna skla
