Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn vznikl zřejmě krátce po roce 1763, neboť ještě není zachycen na mapě I. voj. mapování.
V matrice pro obec Větrný Jeníkov je dne 1. 11. 1785 učiněn zápis o narození Karla Boromejského Trüpla syna mlynáře Franze Trüpla z mlýna Pod Jeníkovem č.p. 9. V roce 1838 mlýn vlastní Paul Truppl.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Dle datování na chlévu a mlýnici mlýn prošel v letech 1887 a 1890 přestavbou.
V roce 1893 mlýn vlastní Karel Palán
Roku 1904 koupila Dolní mlýn mlynářka z mlýna U Trojanů za peníze utržené za prodej svého mlýna Richardu Fiedlerovi.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V seznamech vodních děl k roku 1930 již mlýn evidovaný není.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Současný areál mlýna pochází z 19. století, tvoří ho mlýnice, stodola a chlévy. Mlýnice je patrová budova s dolním patrem z lomového kamene a roubeným horním patrem. U strojovny je vyryt letopočet 1887, u vstupu do chléva letopočet 1890.
Mlýn dnes slouží k bydlení, majitelem je umělecký kovář Leopold Habermann. V okolí mlýna jsou volně rozmístěny jeho sochy.
Mlýn je plně funkční. Dochovalo se strojní vybavení a asi tři metry vysoké dřevěné vodní kolo, které slouží ke kovářskému umění.
Mlýn je veřejnosti přístupný ve Dnech otevřených ateliérů, které pořádá každý rok Kraj Vysočina. Vstup: po dohodě
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1785 - Franz Truppl
1838 - Paul Truppl
1893 - Karel Palán
1904 . mlynářka ze sousedního mlýna u Trojanů.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: