Benešův mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry: v Rané 3 mlýny:

1) mlynář Jakub Pařízek (45), manželka Dorota (40), přátelský Václav (18), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

2) mlynář Václav Mlejnek (60 let), poddaný katolík se synem Tomášem (12), poddaným nekatolíkem s nadějí na obrácení

3) mlynář Václav Rychtář (39) s manželkou Alžbětou (26), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení 

Mlýn patřil před rokem 1695 rychtě. Měl jedno mlecí složení poháněné kolem na vrchní vodu o průměru 426 cm a šířce 61 cm. Ve mlýně byla uchovávána rodinná kronika s údaji od roku 1695 a krásné vyřezávané zábradlí ve mlýnici.

1769 Kovář Jiřík *1707  

1772 - 91 Beneš Karel *1753 (navíc v Sirotčí knize 1791)
1809 - 32 Beneš Václav *1786 
1837 - 48 Wolf Jan  mlynář 

(výpisy z matriky farnosti Raná, doplnil P. Vaňous)

1876 Kokeš Franc 

1876 - 78 Kopecký Alois 
1879 Čáp Josef * pachtýř mlýna matrika farnosti Raná
(výpisy z matriky farnosti Raná, doplnil P. Vaňous)

Původní roubená budova byla v roce 1908 přestavěna na patrovou, což umožnilo instalaci uměleckého složení s mlecími stolicemi.

Mlynář Stanislav Beneš přišel v 1. světové válce o prsty na pravé ruce, později pak i na levé při zachycení ruky mezi mlecí válce ve stolici. I přesto dokázal mlýn dále provozovat se všemi náležitostmi, starat se o hospodářství. (jeho nezlomnost si proto zasluhuje velký obdiv a je příkladem toho, že když je vůle, jde to) 

1930 Stanislav Beneš

Od roku 1945 se pohon mlýna uskutečňoval elektromotorem.

Poslední mlynář Stanislav Beneš (*1886) zde mlel do roku 1950.