Martinský mlýn

Mlýn byl postaven roku 1859. (PK)

Od 27. 5. 1876 vlastnil mlýn František Bican. (3 měsíce předtím si vzal jistou Annu, svatba 8. 2. 1876) (PK)

Nedaleko mlýna se nachází malý křížek z roku 1879 - kovový s kamenným podstavcem, s reliéfem kříže a letopočtem 1879 a vyrytým srdcem s iniciálami F. B. (jedná se zřejmě o majitele mlýna Františka Bicana)
- foto
http://peterth.rajce.idnes.cz/Martinsky_mlyn_a_okoli/#poko021_1.jpg
http://peterth.rajce.idnes.cz/Martinsky_mlyn_a_okoli/#poko022.jpg
(PK)

Od 1884 měl mlýn jiného majitele, který během 3 let propil vodní právo - opět se zde po zapsání exekuce objevil František Bican. (prý jen na dva měsíce)
(PK)

1904 obec Pěčín s osadami Hrádek a Trautmanns, osada Hrádek – mlynář Moric Čaboun (edit PK via http://www.tsviny.cz/historie-obce-hradek/d-4362/p1=52)

Chytilův adresář z roku 1915 zde udává mlynáře Franze Kratochvíla.(PK)

K roku 1930 se udává na Žárském potoce jako Hrádek čp. 18, mlynář František Kratochvíl, mlýn, průtok 0,135 m3/s, spád náhonu 2,8m, výkon 3,2 HP /Seznam vodních děl k roku 1930, stav koncem roku 1930, sešit 2, OFŘ České Budějovice, Praha 1932./

* zmínka v trhovosvinenské kronice 1933 - "V zápise m. r. je zmínka o mlynáři Kratochvílovi z Hrádku, který odebral kapří násadu za 75 Kčs, ale o zaplacení příliš nedbal. Byl upomenut 3krát a musilo mu být pohrozeno soudním vymáháním dlužné částky." (zdroj https://digi.ceskearchivy.cz/cs/857/21/942/806/78/0 - PK)

Poslední mlynář, který na mlýně mlel byl Jan Kratochvíl, syn mlynáře Františka. Jeho osud však nebyl nijak veselý, po té, co mlýn se ze dne na den ocitl v Sudetech, mlynář neunesl vývoj doby a zbláznil se. Odstěhoval se od své německé ženy z mlýna na vejminek do Hrádku, kde také zemřel. Mlynářka zůstala ve mlýně a provozovala místní pohostinství prakticky až do své vlastní smrti. 

Vlastní mlýn nebyl nikdy znárodněn, oproti vodnímu dílu a oproti jeho dalším pozemkům. Byl poslední majitelkou, Anastazii Kratochvílovou prodán Syndikátu novinářů, kteří provedli jeho zásadní rekonstrukci a udělali z něj rekreační středisko pro novináře.

Syndikát novinářů mlýn po roce 1989 pronajímal, což se v roce 2000 stalo neudržitelné, neboť mlýn utržil značné rány a začal významě chátrat.  Následně byl mlýn začátkem roku 2001 dán do dobrovolné dražby.