Dvakrát řečené se doslechli i ve mlýně.
(čečenské přísloví)

Mlýnice

Mlýnice
60
231
Mlýnice
511 01
Semily
Olešnice u Turnova
50° 31' 58.9'', 15° 7' 15.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velká budova mlýna s několika dalšími menšími budovami stojí u vedlejší silničky mezi obcí Skokovy a Olešnicí.
Vedle několika domků nedaleko obce Skokovy
Žehrovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

konec 16. století - patřil k panství Rohozec a vartenberské Skály (Malá Skála), majitel Karel z Vartenberka

1608 - zmiňován jako součást Žehrovské rychty, mlynář Mikuláš

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1657 - Matouš Náhlovský, mlýn patřil pod panství Hrubá Skála

1676 - Jiřík Hlaváček

1740 - majitel Jan Šantroch

do r. 1755 - Jan Šantroch syn

1755 - mlýn koupil Prokop Koucký, oženil se s vdovou po Janu Šantrochovi

1765 - 1795 - mlynářem Jan Šantroch nejml.

1754 - terziánský katastr uvádí "mlýn o dvou složeních, dvou kolech a 7 stoupách"

1808 - František Žofka, syn majitele mlýna Vysoké Kolo

1826 - Václav Krauský  - "mlýn o třech složeních, jahelkou, pilou"

1838 - majitel mlýna Preisler, dále mlynáři Jan Kabeláč, Sucharda

1852 - mlýn koupili Josef a Alžběta Zajícovi, rod Zajíců vlastní mlýn dodnes.

1890 - Václav Zajíc, živnost pecnářská - odebrána 1950 Jaroslavu Zajícovi, na jalové strouze slupi na ryby

1907 - mlýn vyhořel, byl postaven do dnešní podoby, před požárem byla ve mlýně 4 kola, nahrazena turbínou s ležatým hřídlelem

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1922 - instalace dynama, které sloužilo k osvětlení mlýna a dvou domů v obci Mlýnice, využití vodní energie k pohonu obilní mlátičky

1926 - Francisova kašnová turbína

1930 -  mlynářem Jaroslav Zajíc

1951 - mlýn znárodněn

do 1959 - mlel pro Liberecké mlýny

1959 - uzavřen a přeměněn na výrobnu krmných směsí  - ZZn Turnov a později JZD Všeň na šrotování a skladování obilí

majitel Zdeněk Zajíc - šrotuje obilí a oves pro soukromníky

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Náhlovský
  • Hlaváček
  • Šantroch
  • Koucký
  • Žofka
  • Krauský
  • Preisler
  • Kabeláč
  • Sucharda
  • Zajíc

Historie mlýna také obsahuje:

1608 - mlynář Mikuláš

1657 - Matouš Náhlovský

1676 - Jiřík Hlaváček

1740 - Jan Šantroch

do r. 1755 - Jan Šantroch syn

1755 - Prokop Koucký, oženil se s vdovou po Janu Šantrochovi

1765 - 1795 - Jan Šantroch nejml.

1808 - František Žofka, syn majitele mlýna Vysoké Kolo

1826 - Václav Krauský

1838 - Preisler, dále mlynáři Jan Kabeláč, Sucharda

1852 - Josef a Alžběta Zajícovi, rod Zajíců vlastní mlýn dodnes.

1890 - Václav Zajíc

1930 -  mlynářem Jaroslav Zajíc

do 1959 - Liberecké mlýny

 současnost - Zdeněk Zajíc

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    08 2017
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
      Obytný dům přízemní, mlýnice jednopatrová

      Na průčelí obytné budovy je letopočet znovupostavení mlýna v roce 1907
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
          Ve mlýně je zachovalé a funkční veškeré technologické zařízení z 1. poloviny 20. století.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • pohon zemědělských strojů
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          • mletí surovin
          U mlýna byla pila,malá elektrárna a vodní energií byly poháněny zemědělské stroje.
          Od 50. let minulého století mlýn šrotoval a vyráběl krmné směsi. Po r, 1989 mlýn šrotuje obilí a oves pro soukomníky.
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • turbínový domek
          Náhon je veden od mlýna Vysoké Kolo, cca 2 km dlouhý.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          PopisV roce 1930 byly ve mlýně 2 Francisovy turbíny, spád 3,60 m, výkon 7,20 HP a spád 3,60, výkon 7,71 HP.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          PopisV roce 1930 byly ve mlýně 2 Francisovy turbíny, spád 3,60 m, výkon 7,20 HP a spád 3,60, výkon 7,71 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1930
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 40
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1930
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 40
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Egert
          NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPressstar, Modřišice, Turnov
          Další upřesněníMlýn Mlýnice, str. 110 - 116
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          22.9.2012 23:10 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 14:11
          Jiřík 9.9.2013 22:59