Mlýn Papírna byl postaven značným nákladem na místě bývalé chalupy roku 1821 mlynářem Janem Prouzou, který pocházel z Podhorního mlýna v Žabokrkách / v Lískách/. Zřídil zde papírnu s náhonem na vodní kolo, která byla patrně jednou z nejstarších v Podkrkonoší. K pohonu nového podniku vyvedl vodní náhon při staré cestě do Žabokrk. Nepříliš vzhledný, ale pevný papír byl zpracováván ze lněných hadrů, které byly trhány holendrem. Papírna nebyla veliká, pracovalo zde 8 - 10 dělníků. Mistrem byl jakýsi Pumr a později Křeček.
Správu papírny vedl asi deset let Prouzův zeť Josef Šrůtek z Hronova. V roce 1824 z ní platil 20 zlatých daní. Za prvního majitele Jana Prouzy se zde pracovalo pravidelně. Jakmile ji však zdědil syn Václav Prouza, který měl současně i bělidlo " Pod skálou" a hospodářství s více než 70 korci polí v Žabokrkách / dnes Hrnčířovi/, pracovalo se již s přestávkami. Syn ale neměl otcovu podnikavost. Brzy pronajal papírnu Františku Fuchsovi / měl za manželku sestru hronovského faráře Josefa Regnera Havlovického/, později nějakému Halířovi a nakonec Politzerovi. Nájemci mu však odtud utíkali, a proto ji raději prodal.
Novým majitelem se pak stal tehdy známý ranhojič z Hořiček Antonín Pich " Pechanec". Ten pak vedl dlouhý spor s " podhorním" mlynářem o vodu a splav. Když byl spor ukončen, prodal Pechanec papírnu Václavu Innertovi, mlynáři z Vysoké Srbské, a ten ji zrušil, protože se výroba papíru nevyplácela. Za Václava Innerta se již ve mlýně po starém způsobu vesele mlynařilo.
1889 dražba mlýna v odhadní ceně 26.614 zl., majitel Šrolf. (RR).
V roce 1890 tento mlýn zakoupil dědeček bratří Čapků Karel Novotný /naroz. 7.1.1837 ve Velkém Dřevíči čp. 65/, který se živil také jako koňský handlíř. Jeho manželkou byla Helena Holzbechrová /nar. 27.2.1841 ve Velkém Dřevíči čp. 75/. Brzy po svatbě se ze Dřevíče odstěhovali a bydleli nejprve v chaloupce v Hronově za nádražím směrem k náměstí, která již dnes nestojí, a je zde Střední průmyslová škola Hronov. V této chalupě se narodil spisovatel a malíř Josef Čapek. Život ve mlýně popisují Karel, Josef i jejich sestra Helena, provdaná Koželuhová, podruhé Palivcová, ve svém literárním díle. Josef Čapek napsal např. r. 1918 Pohádku o tlustém pradědečkovi s reálnou postavou a dějištěm v rodném kraji.
V roce 1894 převedl dědeček Karel Novotný mlýn do vlastnictví MUDr. Antonína Čapka a jeho manželky Boženy, své dcery. Když v roce 1900 zemřel, přestěhovala se babička k dceři Boženě do Úpice a hronovský mlýn Papírnu Čapkovi pronajali. Plánovali změnit později objekt mlýna na tkalcovnu pro svého syna Josefa Čapka, který splnil přání rodičů a proti své vůli vystudoval tkalcovskou školu ve Vrchlabí.
První léta 20. století v Papírně hospodařil Karel Kostelecký, zvaný " Mikado", ústřední postava veselé společnosti "Mandarini" v místním hostinci U zeleného stromu.
