Historie
Obecná historie:
Mlýn původem z 15. století poprvé připomínán jako Zbraslavice. Po zániku druhého mlýna v intravilánu Tlustovous na Tuklatském potoce, převzal tento mlýn od 17. století veškerou produkci. Od 2. poloviny 17. století se připomínají první mlynáři.
Mladší mlýn na potoce Výmola severně od vsi vznikl v polovině 15. století a v roce 1455 je označován jako "Zbraslavice". Zachovala se jména několika mlynářů, kteří mlýn vlastnili od 18. století: Jeremiáš Bittner (do roku 1702), rod Mouchů (1702-85), rod Šípků (1785 - 1841), rod Prokůpků (1841 - 1929) a posledním mlynářem byl František Vlach (1929-39). Současná podoba mlýna pochází z přestavby realizované Bohuslavem Prokůpkem na počátku 20. století, v roce 1930 byl upraven na mlýn válcový s francisovou turbínou o výkonu 19,3 HP. Budovy mlýna jsou postaveny okolo dvora těsně vedle sebe, v přední části je přízemní obytný dům s podkrovím a za ním jednopatrová mlýnice. Na ostatních stranách jsou přízemní hospodářské budovy. Nad mlýnem býval na Výmole Mlýnský rybník, zakreslený ještě na mapách III. vojenského mapování (1877-78). Bývalý mlým dnes slouží k obytným účelům.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn poprvé zmiňován v roce 1455 jako mlýn Zbraslavice. (JP)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1671-1676 nejstarší známý mlynář Jakub Culík
Za působení mlynáře Michala Mouchy v letech 1702-1721 je mlýn popisován jako mlýn s dvojím složením, jahelkou a 4 stoupami. V roce 1721 se do mlýna ke vdově Marii Mouchové přiženil Jan Pacl; s jeho úmrtím v roce 1736 se ale mlýn dostává zpátky do rukou rodu Mouchů, konkrétně synovi původního majitele Václavu Mouchovi.
1841 Václav Šípek
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Šípek Culík Votruba Kroupa Bittner Moucha Suchý Prokůpek Vlach Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1671-1676: Jakub Culík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Hlavičkový (firemní) papír
