Caisův, Pernerův mlýn

Pozdně barokní budova mlýna stojí na nepravidelném pozemku pod skalnatým návrším s návsí. K objektu patří vydlážděný dvůr přístupný dřevěnými vraty v plotu se zděnými pilíři. Z východu dvůr uzavírá hospodářská budova. Klasická zahrada zde chybí. Jak lze vypozorovat na Indikační skice, ke mlýnu patřil pozemek jižně přes cestu, kde stávala zděná budova, pravděpodobně stodola, dnes již neexistující.
K patrovému mlýnu s mohutnou mansardovou střechou o obdélném půdorysu se ze západu a z východu přimykají dva přístavky, z nichž ten západní se vyskytuje již na Indikační skice. Druhý přístavek vznikl později a spojuje budovu mlýna s hospodářským objektem. Netypickou dispozici objektu utváří síň v podobě chodby, vedoucí z jižního hlavního průčelí přímo do rozlehlé mlýnice. Po obou stranách chodbovité síně se vchází do obytných místností.
Obydlí s mlýnicí tvoří jeden objekt. V bratčickém mlýně zabírá obytná část menší plochu na úkor rozlehlé mlýnice. Snad proto zbudovali již v době baroka k západnímu podélnému průčelí přístavek. Do mlýnice se vstupovalo z chodby širokými dvoukřídlými dveřmi.
Popis přízemí
Atypickou dispozici, tvořenou průchozí chodbou na východ od osy budovy a trojdílnou dispozicí skromné obytné části, rozšiřuje na západě přístavek o další místnost. V jihozápadním rohu velké mlýnice se nachází hmota pece na chleba; poměrně mladé, neboť nad ní na severní stěně světnice můžeme spatřit pozůstatky silně zakouřené klenby, pravděpodobně pozůstatek po sopouchu černé kuchyně. Ve mlýnici nalezneme betonové patky, které nesly ložiska hlavní hřídele, a dnes zazděné dveře do turbínového domku.
Popis pater
V patře přístupném z mlýnice se nachází rozlehlý prostor, z něhož se vyčleňuje čtvercová, z nepálených cihel zděná šalanda v jihozápadním rohu a dřevěná prosklená kancelář v jihovýchodním rohu.
Mansardovou střechu nese hambalkový krov se stojatými stolicemi. Ještě před rekonstrukcí krovu se mansarda na západě rozšířila o bedněnou nástavbu, jež pravděpodobně vznikla při modernizaci mlýnské technologie. Při rekonstrukci nástavbu z odstranili. Během opravy krovu se přibližně 50% trámů vyměnilo za nové. Při pohledu z exteriéru dělí horní a spodní část mansardy dodnes zachovaná mansardová římsa tvořená profilovaným trámem.
Popis průčelí
Hlavní pohledové průčelí mlýna se obrací na jih, směrem k příchozím. Celé je přetíná jednoduchý lizénový rám bez naznačené bosáže na nárožích. Vlevo od osy se v přízemí i v patře nacházejí dvě okna orámovaná pásovou šambránou, pravděpodobně pouze štukovou. V přízemí, vpravo od osy, se vyskytují hlavní dveře a napravo od nich okno do světničky. Patro má dvě okna. Pod levým nalezneme dřevěný otvor, kterým se v minulosti vyskladňovala mouka přímo na vůz. Okna lemuje stejné zdobení jako předchozí popisovaná. Napravo i nalevo přiléhají k hlavní budově dva identické přístavky, každý s jedním oknem a přesahující střechou. V ose hlavního průčelí visí pamětní deska připomínající narození Jana Pernera.
Levou polovinu východního průčelí zakrývá střecha přístavby, navazující na hospodářskou budovu. Před pravou částí se rozkládá hmota turbínového domku s přístupovými dveřmi a zazděným oknem. Přízemí nalevo od turbínového domku osvětluje veliké industriální okno. Další dvě podobná vedou i do mlýnice v patře. Mezi nimi se nacházejí dveře vedoucí na rovnou střechu turbínového domku. Severní a západní průčelí jsou nepřístupná. Severní průčelí nejspíš nemá žádná okna, jak naznačuje situace v interiéru. Západní průčelí pravděpodobně z větší části kryje přesahující střecha.
Areál s mlýnským a hospodářským stavením a pilířovou bránou s ohrazením. Jádrem patrové stavení mlýna s mansardovou střechou. Na fasádě pamětní deska rodáka Jana Pernera. Původ areálu z konce 18. století, modernizace ve 30. a 40. letech 20. století.
Mlýn je situovaný při silnici v jižní části vsi, v údolí Čáslavky pod strmým návrším s návsí a kostelem. Areál sestává z mlýnského stavení, hospodářského stavení a pilířové brány s ohrazením. Nad mlýnem je vysoká hráz rybníka Lázeňka, s hlavním přepadem na západním konci hráze v blízkosti mlýna. K dějinám techniky se mlýn váže též jako rodiště Ing. Jana Pernera. Předmětem ochrany je mlýnské stavení, hospodářské stavení, pilířová brána s ohrazením a pozemky areálu.
Hodnotná architektonická a technická památka pocházející patrně z konce 18. století. Mlýn byl zmodernizován v 30. a 40. letech 20. století.
Volně stojící, zděná, omítaná, jednopatrová budova na obdélném půdoryse. Hlavní průčelí do dvora,
k silnici o 4 okenních osách. Fasádu člení lisenový rám a podstřešní římsa. Okna pravoúhlé se štukovým pásovým rámem. Vstup pravoúhlý. Mezi okny I. patra nápisová deska: "Zde se narodil 7. července 1815 inženýr Jan Perner, stavitel první lokomotivní železnice v Cechách, průkopník české vědy inže­nýrské, horlivý syn našeho národa. Zahynul 10. září 1845 při výkonu své těžké služby". Místnosti plochostropé. Střecha: dvojité mansarda, kryta lepenkou. K zadní straně objektu přiléhá patrová mlýnice, která zabírá 1. patro obytné budovy. Na bočních stranách jednoosé přízemní přístavby kryté pultovou střechou s bobrovkami. Vpravo situován zděný, přízemní hospodářský trakt se štítovým průčelím k silnici. Interiér do travers. Dvůr uzavřen pilířovou branou a podezdívkou s pilíři, mezi nimiž je laťový plot. Původní mlýnský náhon a kolo zrušeno a zmodernizováno.
Objekt v jádru z poslední čtvrtiny 18. stol. Hospodářský trakt z 2. pol.19. stol. Mlýnice zmodernizována 1934, náhon a kolo upraveny ve 40. letech 20. století.
Příklad pozdně barokového mlýna významného tím, že se tu narodil Ing. J. Perner, stavitel první železnice na území Čech.
mlýn v provozu - byt bývalého majitele
Na mlýně je pamětní deska s tímto textem:
„Zde se narodil 7. září 1815 inženýr Jan Perner, stavitel první lokomotivní železnice v Čechách, průkopník české vědy inženýrské, horlivý syn našeho národa. Zahynul 10. září 1845 při výkonu své těžké služby.“