Historie
Obecná historie:
Dalešický mlýn (Stejskalův, Davidův). Rod Stejskalů se na Dalešický mlýn přistěhoval v roce 1540 a držel se na něm do roku 1850. Davidovi se na mlýn přistěhovali okolo roku 1900. Poslední mlynář David ukrýval účastníky atentátu na Heydricha a v březnu 1943 byl uvězněn na Pankráci spolu s Potůčkem a Denemarkem a později byli všichni tři popraveni. Jeho žena byla dána do pracovního tábora, kde zažila mnoho hrůz a po válce se zbědovaná a vyhublá vrátila. Dalešický mlýn a pila od roku 1943 do provozu uvedeny nebyly. Mlýn byl poháněn Francisovou turbínou, na mletí měl válcové stolice. Pila stála při mlýně od pradávna, byla zastaralá jednolistová. Mlýn byl zatopen roku 1970.
(Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Rod Stejskalů se na Dalešický mlýn přistěhoval v roce 1540 a držel se na něm do roku 1850.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Davidovi se na mlýn přistěhovali okolo roku 1900.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 František David, mlýn, pila a elektrárna
Poslední mlynář David ukrýval účastníky atentátu na Heydricha - v březnu 1943 byl uvězněn na Pankráci a později popraven. Jeho žena byla dána do pracovního tábora, kde zažila mnoho hrůz a po válce se zbědovaná a vyhublá vrátila. Dalešický mlýn a pila nebyly od roku 1943 v provozu.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Rod Stejskalů se na Dalešický mlýn přistěhoval v roce 1540 a držel se na něm do roku 1850. Davidovi se na mlýn přistěhovali okolo roku 1900.
1825 Karel Stejskal
1930-1939 - František David (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
U tohoto mlýna se uvádí, že na Dalešickém mlýně byli Stejskalové od roku 1540 až do roku 1850. V letech 1766 - 1777 je tam však jako mlynář uváděn Karel Princ s manželkou Apolenou. Asi "překlenovali" dobu, než se nedospělý Stejskal mohl mlýna ujmout? - jak bývalo zvykem, když mlynář zemřel a nástupce byl dítětem...
Až 1780 se tam Františku Stejskalovi a jeho ženě Dorotě narodil syn Karel (kmotr Jan Stejskal, mlynář z Náměště s manž. Alžbětou - Zámecký mlýn, pak Velkopolský). (J. Povolný)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
