Historie
Obecná historie:
Podlešínský potok (dříve též nazývaný Žmole), pojmenovaný podle vesnice Podlešín, je téměř 1,5 km dlouhý levý přítok řeky Labe. Pramení ve výšce 420 m n. m. a po překonání strmého klesání končí svou pouť v nadmořské výšce 140 m.
V závěru svého toku udělal velký skok ze skály, který jsme nazvali Vaňovský vodopád. Představte si, že v horní části této stružky stával mlýn na obilí. Jeho trosky se nacházejí doprava mimo cestu. Rozvaliny byly později zvány Čertův mlýn a lidé se tomuto místu raději vyhnuli.
Podélně vede turistická stezka z Vaňova do Podlešína vybudovaná ústeckým Gebirgsvereinem roku 1903. Dodnes je to oblíbená trasa na žluté značce.
Nad dolejším vodopádem nalezá se ještě jiný, těžko přístupný. V úzkém, hlubokém úvalu, jímž ručej s vysočiny k vodopádu spěchá, jest starý, polo spadlý, bývalý mlýn, Čertův zvaný; romanticky ležící v úplné od světa odloučenosti, mezi vždy zelenými luhy. Nad ním k severu již na vysočině, ze které ručej vzniká, jest ves Podlešín.
V. WACHSMANN SEVERNÍ POLABÍ - OD LITOMĚŘIC AŽ K HŘENSKU.
Autorova poznámka - Nejsem spisovatelem z povolání a dobře vím, že spis tento není vad prost; jest psán však s vřelou láskou k věci samé; a spoléhám proto na shovívavé jeho posouzení a laskavé přijetí, neboť jen tak možno v jeho hojné rozšíření doufati; čímž úmysl můj, seznámiti zdejší své české krajany s naší krásnou domovinou, jakož i Čechy uvnitř země s krajinami obývanými jejich bratry, dosažen bude.
Spis ten budiž jednou z pásek spojujících nás s bratřími vzdálenými a pobídkou lásky ku krásné naší vlasti a slavnému národu.
V Ústí n. L., v květnu 1888.
Vydalo občanské sdružení Ústecká kulturní platforma ’98
( Milan Gruber Bouška)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
