Mlýn nemůže mlít jen jedním kamenem.
(turecké přísloví)

Tomkův mlýn

Tomkův mlýn
23
Jakule
Byňov
374 01
České Budějovice
Byňov
48° 49' 42.9'', 14° 47' 27.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý mlýn na toku říčky Stropnice, nedaleko Byňova (čp. 23) - místní název "Tomkův mlýn". K historii viz. karta.
(TERÉNNÍ PRŮZKUM BUDE ČASEM PROVEDEN)
1,5km SZ centra Byňova
Stropnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1534 urbář novohradského panství - na mlýně hospodaří vdova Hamerníková /Alois Sassmann, Kořeny 1, České Budějovice 2007, s. 117/

roku 1555 zde zemřel Mareš, mlynář pod Byňovem /Kořeny 1, s. 118/

Tomkův mlýn se nazýval dle Marešova syna mlynáře a hamerníka Tomáše (Tomka, neboli Tomeš - říkalo se mu také Tomáš Hamerník), který zde jako poddaný v rámci novohradského panství mlynařil a hamerničil v letech 1555–1606. Uvádějí se z té doby také jména usedlosti Tonkomühle / Donko. /Kořeny 1, s. 118/

mlynář Tomeš - v urbáři z roku 1564 - pod hamrem měla obec odůmrtní louky u rybníka zvaného Dlouhá hráze. /Kořeny 1, s. 118/

Mlýnář Tomeš byl zřejmě také jako ostatní mlynáři na Stropnici postižen rajonizací roku 1591 (takto uvádí Sassmann, Kořeny 1, s. 118). V novějších mapách se sice uvádí označení "mlýn", ale šlo zřejmě o tradiční označení jednoty ?
Tedy - mlynáři byli osvobozeni od odúmrti, ale museli se vzdát mlecího práva. Znamenalo to, že v závěti se mohli rozhodnout, komu mlýn bude náležet. 1593 byla od udúmrti osvobozena dokonce celá ves Byňov. /Kořeny 1, s. 120/

urbář 1599 - Tomáš "mylnář" na hamru (čp. 23 dle něho Tonko) platil pololetně 26 grošů a měl právo mletí (?) /Kořeny 1, s. 120/

Tomeš mlynář zemřel roku 1606 - mlýna se ujal syn Albrecht. Ten zde provozoval řemeslo až do roku 1619.

Tomáš Printz (roku 1598 jsou v urbáři panství Rožmberk uvedeni ve vsi Frymburk mlynáři Thoman Priessner a Thoman Priessner der Junge), sedlák v Byňově č. 23 - mlýn

kolem 1605 syn Vít Printz - v té době se mlýn již tradičně stále nazývá Tomkův, mlýn Tonko, Tomko.

1619 - Tomkův mlýn vypálen, zničen vojáky a zůstal opuštěný. Dětem mlynáře se začalo poněmčeně říkat Tomko, Tonko, Donko. /Kořeny 1, s. 118/

od 20. 9. 1628 zde Tomáš Preiszner z Frymburka. Příjmení rodu se zde zkrátilo a posléze ustálilo ve dvou podobách Printzner, Prinz a počeštěle Princ.

pozn. 1: Sasmann, 2007 na str. 118 uvádí, ze se svolením novohradského hejtmana usadila mlynářská rodina Preisnerů z Frymburka z rožumberského panství (obě panství patřila rodu Buquoy). Prý také byli dlouhověcí. Jméno Preisner se komolilo přes „Printz“až do podoby Prinz. Majetek – mlýn a hospodářství -- byl odhadnut na 1800 zl.

pozn. 2: Když se majitelem hranického rašeliniště stal hrabě Buquoy, byly na Jakuli postaveny mlýny na rašelinu. Rozdrcená rašelina se odesílala do Vídně jako kompost zahradníkům. Z rozdrcené rašeliny se také dělalo palivo, které se vyznačovalo ještě větší výhřevností než obyčejné borky. Kaše, která vznikla smícháním rašelinové drtě s vodou, se rozprostřela a nechala zaschnout. Z ní se potom rýpaly brikety. (http://rozhledy2010.blogspot.cz/2012/07/novohradsko-trebonsko-jakule.html)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Vít Presners (*1605 - +1634) - v červnu 1634 kupuje mlýn Tomkovec od otce T. Printze za 270 kop grošů míš. K domu náležely grunty, louky a zvířata: 3 voli, 1 kráva, 4 berani.

19. 1. 1637 s povolením prodal tento dům za 270 kop gr. Dietrichovi Florentinovi

23.1.1642 koupil Vít Prinzner tento dům zpět za 270 kop gr.

1654 berní rula - syn Bartoloměj Printz (Printzer, Prinser, * 1642), po otci získal mlýn za 294 kop grošů (1659 - měl otec Veit Printz zaplaceno již 134 kop 40 gr.)

Vít Prints v berní rule 1654: kraj Bechyňský, list III, díl 1049, obec Byňov, panství Nové Hrady, sedlák. Vít je uveden v Berní rule z roku 1654 v opise v Sassmann, 2007 str. 121 jako With Pryntz a měl 4 voly, 5 krav, 8 jalovic, 6 ovcí, 6 sviní, 38 strychů polí.

1666 mlýn přechází na Bartoloměje Prinze (1642-1719), syna předešlého Víta. Cena je odhadnuta 294 kop 42 grošů.

jeho syn Řehoř Printz * 1672 do Těšínova na jednotu Řežáb (+1731) viz. http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/5083-rezabuv-mlyn

1702 k vdově po Lukášovi Řežábovi se přiženil Řehoř Princ (1672-1731) z Byňova Tomkova mlýna.

Od 5. 4. 1720 hospodaří Bartolomějův syn Franz Prinz (*1687) a od roku 1752 jeho syn Jakub Prinz.

Roku 1784 na Tomkově mlýně Byňov čp.23 hospodařil Jakub Princ a to na 35,8 hektarech pozemků. Z toho bylo 18,8 ha polí, 10,2 ha luk a 6,8 ha lesa.

Dalším majitelem byl Friedrich Prinz - vnuk Jakuba.

30. června 1822 zemžel na Tonkomühle Jakub Prinz (1722-1822) ve věku 100 let - hospodařil zde plných 70 let. Jeho majetek byl odhadnut na 1800 zlatých. /Kořeny 1, s. 118/

1827 Martin Prinz

1841 - Sommerův popis Čech - Byňov/Böhmdorf
jednota Donko (Tonko) - tři čísla. z nichž 1 pila, u které je fabrika na parkety (1/4 hodiny severně), roku 1850 to byla čp. 23, 24 a 27. /Kořeny 1, s. 122/

pozn. 3: Někdy v polovině 18. století se Princové dostávají také na "mlýn" v Petříkově viz. http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/4108-petrikuv-mlyn

Mlýn zůstal v majetku rodu Princů až do roku 1909, kdy byl prodán hraběti Buquoyovi.

Dle údaje na jílovickém hřbitově vymřel rod těchto těšínovských Princů roce 1937?

Hraběti Buquoyovi statek v roce 1945 zestátněn.

Ještě do 60. let 20. st. to byl uzavřený čtyřboký dvorec - poté vyhořel. /Kořeny 1, s. 118/

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Bývalý Tomkův mlýn se dnes nachází u stáčírny pitné vody „Dobrá voda“. (po 1990) Je v majetku sousední firmy Poděbradka a.s.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mareš
  • Tomek
  • Princ
  • Prinz

Historie mlýna také obsahuje:

1827 Martin Prinz

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      přízemní
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          • jez
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet: 1
          • Žádná položka není vyplněna

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            19.7.2016 18:00 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.3.2023 21:02
            Radomír Roup (Radomír Roup) 1.7.2018 16:27
            doxa (Jan Škoda) 10.12.2023 17:30