Pastorovi synové a mlynářovy svině jsou stejní.
(estonské přísloví)

Ježkův mlýn, Sirkovna

Ježkův mlýn, Sirkovna
175
Husinec
384 21
Prachatice
Husinec
49° 2' 34.0'', 13° 59' 16.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn přestavěný později na sirkárnu.
cca 1 km J od centra města
Blanice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl postaven roku 1866 Jakubem Ježkem jako umělecký. Již roku 1871 byl však objekt koupen v exekuci JUDr. Zdenko Ostádalem a Janem Zárubou (dražba na mlýn v r. 1870 - RR) a přestavěn na sirkárnu - nejstarší na Prachaticku.
Po založení slavné sirkárny v Sušici, které ta husinecká nemohla konkurovat, 1883 byl nucen majitel objekt pronajmout Eduardu Löwy jenž provoz značně zredukoval, ale ve výrobě sirek ještě nějakou dobu mohl pokračovat.
V roce 1884 sirkárna vyhořela a nebyla již obnovena, následujících 6 let vyhořelá budova chátrala a postupně stále více pustla. Po velkých husových oslavách v roce 1886 však značně narostl zájem turistů a výletníků o Husinec a tak dal majitel roku 1890 objekt přestavět na letní byty.

1900 stále veden jako umělecký mlýn, žije zde rodiny dozorce Karla Kühnela, Karla Turka, kočího ve mlýně a čeledína Vojtěcha Kahovce, chová se zde 14 ks. hov dobytka a 4 prasata

1905 zakoupila Renata Stranská z Greyffenfelsu

1910 správce Otto Chlad, vyučený mlynář, Vojtěch Chlad, mlynářský chasník a Josef Tuháček, zemědělský dělník.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti

1919 umělecký mlýn čp. 175, sirkárnu čp. 188 a další pozemky zakoupili za 192.000 Kč Eduard a Marie Rysovi, zároveň úřevzali i hospodářské zvířectvo a stroje. Ve smlouvě je poznámka, že mlýn i sirkárna již dlouho nejsou v provozu a nenalézá se v nich žádné zařízení. 

1919 instalována Francisova turbína

Ve 20. letech byl objekt využíván pro nábytkářskou výrobu , nejprve firmou Sagasser, později Václav Čejka a naposledy Lišovský nábytek.

1921 továrna na nábytek, vede Eduard Rys se synem Vlastimilem, silně se však zadlužili

1924 převzala Občanská záložna v Prachaticích za 400.000 Kč (což byla zároveň hodnota dluhu), vodní síla a zařízení 200.000 Kč, nemovitosti 100.000 Kč, strojní zařízení 43.000 Kč atd.

1929 záložna prodala celý areál (mlýn čp. 175, sirkovnu čp. 188, vilu čp. 198 z roku 1921 a domek čp. 139 s pozemky a vodní silou) za 650.000 Kčs Karlu Trnkovi, továrníku z Humpolce

1930 Karel Sagasser, továrna na nábytek a pila

1936 Karel Trnka prodal vše manželům Jaroslavu a Věře Výborným z Prahy z 500.000 Kč, kteří tím uhradili Trnkovy dluhy u záložny a dalších institucí

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1939 vše prodali Václavu a Josefě Čajovým, kteří zde provozovali továrnu na nábytek až do roku 1950

1950-1995 n.p. Lišovský nábytek

dnes kovovýroba

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Ježek

Historie mlýna také obsahuje:

1866-1871 Jakub Ježek 

1871-1905 JUDr. Zdenko Ostádal a Jan Záruba
1883 Eduard Löwy (nájemce)

1905-1919 Renata Stranská z Greyffenfelsu

1919-1924 Eduard a Marie Rysovi

1924-1929 Občanská záložna v Prachaticích 

1929-1936 Karel Trnka

1930 Karel Sagasser

1936-1939 Jaroslav a Věra Výborní

1939 Václav a Josefa Čajovi

1950-1995 n.p. Lišovský nábytek

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
zcela přestavěn – bez historické hodnoty
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    • 1945 – současnost
    jednopatrový
    Mlýn čp. 175, sirkárna čp. 188, vila čp. 198 z roku 1921 a domek čp. 139
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1919 při prodeji mlýna v inventáři zachyceny 2 mlýnské šrotové kameny a transmise s kotoučem, ve stodole a na sýpce další transmise
        Zaniklý
        • pila
        • hostinský provoz
        • dřevoobráběcí dílna
        1930 továrna na nábytek a pila
        • náhon
        • rybník
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisOd roku 1919 poháněla továrnu na nábytek 1 turbína Francis s horizontálním hřídelem, hltnost 1.20 m3/s, spád 5.45 m, výkon 65.4 HP
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisOd roku 1919 poháněla továrnu na nábytek 1 turbína Francis s horizontálním hřídelem, hltnost 1.20 m3/s, spád 5.45 m, výkon 65.4 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popisještě 1924 v inventáři uvedeno vodní kolo na vodu z rybníka
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popis1924 v inventáři parní kotel
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popis1924 v inventáři parní kotel
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 2, str.31
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 2, str.31
        AutorPixová Jaroslava
        NázevNa břehu Blanice - K šumavskému prameni
        Rok vydání2012
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnístr.186-188
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        8.1.2017 13:57 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 10.6.2018 22:23
        Radomír Roup (Radomír Roup) 1.6.2018 21:21
        doxa (Jan Škoda) 24.11.2023 22:02