Voda je nejsilnější nápoj, pohání mlýny.
(německé přísloví)

Podměstský mlýn

Podměstský mlýn
230
Jiráskova
Kralovice
331 41
Plzeň-sever
Kralovice u Rakovníka
49° 58' 36.9'', 13° 29' 19.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Malý Podměstský mlýn stával pod rybníkem na Kralovickém potoce. Od r. 1669 na něm byl mlynářský rod Říhů. V r. 1872 při velké povodni byl mlýn značně poničen a musel být znovu postaven. V r. 1912 byl mlýn přestavěn na moderní dvoupatrový mlýn s Francisovou turbínou /dnešní p.č.st.298/2/. V 50. letech byl mlýn znárodněn. V současnosti mlýnská usedlost slouží podle katastru nemovitostí jako objekt k bydlení.

V říjnu 2017 bl objekt prázdný. (HŠ)
Na jižním okraji Kralovic
Kralovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První známý majitel byl opat Ondřej, který se zadlužil 2.500 kopami u Albrechta z Gutštejna, a proto mu v roce 1518 postoupil majetek, ze kterého však byly vyňaty všechny lesy i "mlýn pod Velkým rybníkem u Kralovic".

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Z register z roku 1558 vyplývá, že u města Kralovic stál pod hrází Podměstského rybníka náchlební mlýn. Měl v té době dvě moučná kola a u jednoho z nich dvě ležaté stoupy. Mlýn byl pronajat městu Kralovice a platilo se z něj 15 kop ročně ve dvou splátkách na sv. Jiří a sv. Havla. K mlýnu patřil kus louky, rovněž pronajatý mlynáři.

Po roce 1620, kdy bylo zkonfiskováno jmění Grysperků na Kaceřově, se Podměstského rybníka s mlýnem ujal klášter v Plasích a pronajímal jej. Rybník i s mlýnem byl však obci spíše ke škodě, jelikož oba obecní mlýny (Prostřední a Červený) mohli mlít jen, když mlel mlýn Podměstský nebo když byl v rybníce zvýšený stav vody.

1651 (soupis podaných dle víry) v Kralovicích:

1) mlynář Pavel Šrotka (30 let) s manželkou Annou (56 let)

2) mlynářka nájemnice Anna Vychrová (60 let)

3) mlynář nájemník Bartoloměj Jedlička s manželkou Alžbětou (41 let)

(nelze však určit, který byl na jakém mlýně)

Kryštof Wolfram byl podle matrik na podměstském mlýně již od roku 1655.

V roce 1668 byl na Podměstském mlýně mlynářem Kryštof Volfram.

Následujícího roku se zde uvádí vdova Barbora Říhová, v jejíž osobě sem přichází hospodařit mlynářský rod Říhů.

1704 opat Eugen Tyttl jedná o výměně mlýna Týneckého za Podměstský, obec souhlasí, nicméně k výměně nakonec nedošlo

Vlastnictvím rodu Říhů se mlýn stává až roku 1761, kdy mlýn emfyteuticky prodal opat Hertman za 200 zlatých Vojtěchu Říhovi. Nadále povinen platit 45 zl. roční činže, dříví na opravu náhonu může brát z panských lesů zdarma, mimo to dostane ročně 9 sáhů dříví, za které zaplatí 3 zl. 30 kr. a dodá z něho 4 míry čistého popele do panské draslovny.

Od roku 1836 byl na mlýně Josef Říha.

Povodeň 1872: již před večerem stržena vytažená stavidla mlýnského splavu, voda se valila přes hráz na mlýn. Na dvou místech od zadu byla již hráz podemleta. Na jedné starně roh mlýna stržen a druhé straně mlýn silně podemílán. Mlynář a několik členů jeho rodiny strávilo noc hrůzy ve stodole na vyvýšeném místě, která vypadala jako ostrov.

V roce 1872 při velké povodni byl mlýn silně poničen, Říha tedy musel postavit mlýn zcela nový, který vydržel 40 let. Ze začátku se bydlelo ve mlýnici. Měl jedno složení a byl na svrchní vodu. Vodní kolo mělo průměr 5,2 m a voda byla přiváděna vantroky 10,40 m dlouhými. 

1898 František Říha vystavěl u silnice k Lednici kapličku sv. Vojtěcha

Dne 12. června 1912 se tehdejší mlynář František Říha pustil do přestavby mlýna na dluh. Dluhy zaplatil. Pod hrází Podměstského mlýna od té doby stojí moderní dvoupatrový mlýn poháněný Francisovou turbínou a při nedostatku vody plynosacím motorem. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Říha (HŠ)

V roce 1935 mlynář Říha zemřel a hospodářství přešlo na vdovu Marii Říhovou a osmnáctiletého syna Františka.

mlynářka Marie Říhová vydatně pomáhala i přes veliké nebezpečí sousedům v okolí, po válce dostala vyznamenání a chtěli jí postavit pomník

1953 byl mlýn znárodněn a dostal se do užívání Západočeských mlýnů a těstáren v Plzni, mlýn vede bývalý stárek Josef Šulc.

Bývalé mlynářce Marii Říhové byl vyměřen důchod 200 Kčs, z něhož musela platit daně a pojistky za mlýn.

V sedmdesátých letech výroba na mlýně skončila a stroje a zařízení byly zničeny. Podměstský rybník byl zavezen a ve mlýně zřízen Městský dům pionýrů a mládeže.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V současnosti je mlýnská usedlost znovu v majetku mlynářského rodu Říhů. Vojtěch Říha zde soukromě hospodaří.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Volfram
  • Wolfram
  • Říha

Historie mlýna také obsahuje:

opat Ondřej

do 1620 - rod Gryspeků

po 1620 - klášter v Plasích

1761 - Vojtěch Říha

1836 - Josef Říha

do r. 1935 - František Říha

po r. 1935 - vdova Marie Říhová a syn František Říha

1939 - František Říha (RR)

50. léta 20. stol. - Západočeské mlýny a těstárny v Plzni

70. léta  20. stol. - Městský dům pionýrů a mládeže

současnost - Vojtěch Říha

Doplnění (HŠ)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    10 2017
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Na budově je plastická omítka, vlys pod střechou a obdélníkové členění. (HŠ)
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • vyskladňovací otvor
      • komín
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1558 dvě moučná složení a u jednoho 2 ležaté stoupy
        1872: 1 složení
        1912 přestavěn na válcový
        1930: 4 složení a šrotování
        Zaniklý
        • výroba elektrické energie
        Dynamo zásobovalo elektřinou mj. i místní kino.
        • rybník
        Podměstský rybník 2 ha, v jeho jv cípu 10,40 m dlouhý splav se 6 stavidly na společném prahu, prsa vyzděna kvádry, dno vydlážděno kamenem. Voda na mlýn vedena čepem do 15 cm široké litinové roury, která ústila na dřevěný žlab ke kolu. Vantroky dlouhé 10,4 m.
        Po likvidaci mlýna rybník zavezen.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,15 m3/s, spád 9 m, výkon 13,5 HP. (HŠ)
        Turbína utáhla pouze 1 složení nebo šrotování.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,15 m3/s, spád 9 m, výkon 13,5 HP. (HŠ)
        Turbína utáhla pouze 1 složení nebo šrotování.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1558: 2 kola
        1872: průměr 5,2 m, 1912 nahrazeno Francisovou turbínou
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popischlazený vodou z rybníka
        v provozu do 30. let, pak nahrazen eklektromotorem
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popischlazený vodou z rybníka
        v provozu do 30. let, pak nahrazen eklektromotorem
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisKdyž se mlelo na 4 složení, bylo nutno zapnout i elektromotor.
        Historické technologické prvky
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str.62-63
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str.62-63
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMaleček, Václav
        NázevPamětní kniha města Kralovic
        Rok vydání1964
        Místo vydáníKralovice
        Další upřesněníinternet
        Odkazwww.kralovice.cz/assets/File.ashx?id_org=7264aid_dokumenty=147515
        Datum citace internetového zdroje12.1.2017
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPlzeň, str. 27 (HŠ)
        AutorInternet
        NázevInformace o pozemku, Nahlížení do katastru nemovitostí
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesněnívlastník Vojtěch Říha
        Odkazhttp://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=P8JX0wIKErgk5O8kG0ItlWty_fnBClFYycrdcVoFmeWll2WMVxEr1hRdCHazb_9xWrlLpiTdKTP14lASVJckcFCWenTDuZ2wuUUU2KlJQA6U00MHZRkFoqRS3EURbBjt4yGOoSa0sCg=
        Datum citace internetového zdroje31.10.2017
        AutorJaroslav Sklenář
        NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
        Rok vydání1997
        Místo vydáníČistá
        Další upřesněnís. 107-110
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autorkol.
        NázevTajemství řeky Střely
        Rok vydání2017
        Místo vydáníPlzeň
        Další upřesněnís. 162
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 134-135

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        12.1.2017 20:31 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 8.2.2021 17:32
        Helena Špůrová 31.10.2017 07:08
        Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 19:22
        doxa (Jan Škoda) 3.11.2024 21:27