Kdo jde do mlýna, zmoučí se, kdo jde do nebe,
stane se blahoslaveným,
ale lepší je být zmoučený než blahoslavený.
(německé přísloví)

Hořejší mlýn

Hořejší mlýn
20
Kladenská
Hřebeč
273 45
Kladno
Hřebeč
50° 8' 12.2'', 14° 9' 44.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn pod rybníkem přímo na návsi v Hřebči. Z důvodu malé prosperity v roce 1908 přeměněn na kovárnu, dnes slouží pouze k bydlení.
Přímo v centru
Lidický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1863 majitelé Jan a Marie Švihlíkovi

1883-1894 Rozálie Kohlíková

1894 zdědila nezletilá dcera Marie, později provdaná Náprstková

1903 revize vodní značky, nově stanovena výše vodní hladiny

1908 zadlužený mlýn prodán, zakoupili Josef a Veronika Fechtnerovi, mlýn přeměněn na kovárnu

1930 ve vodní knize registrován jen šrotovník a soustruh na vodní pohon, majitel Josef Fechtner

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Švihlík
  • Kohlík
  • Náprstek

Historie mlýna také obsahuje:

1863-1883 Jan a Marie Švihlíkovi

1883-1894 Rozálie Kohlíková

1894-1908 Marie Náprstková

1908- Josef a Veronika Fechtnerovi

1939 - Josef Fechtner (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      • dveře
      • okno
      • komín
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
          1908 přeměněn na kovárnu
          • stavidlo
          • rybník
          Nade mlýnem rezervní rybník, průtok vody řízen systémem tří stavidel, čímž byl při spuštění mlýnice zajištěn dostatek vody.
          Rybník určitě náležel k mlýnu. Ve Hřebči se mu říká Fechtnerův rybník podle jednoho majitele mlýna, který je zde uveden.

          Oba hřebečtí mlynáři spolu s mlynáři z Makotřas a Lidic měli za povinnost společně udržovat celé vodní dílo, správa císařských velkostatků však měla právo odvádět část vody do svých dvorů v Peklově a Přítočné.

          1903: poznámka "při mlýně samém v hrázi položeno jest potrubí v světlé šíři 28 cm, jímž se voda na mlýnské kolo nahání" (tedy zatrubněné vantroky)
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,059 m3/s, spád 4,6 m, výkon 2,35 HP
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,059 m3/s, spád 4,6 m, výkon 2,35 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorIrena Veverková, Pavel Vychodil, Jiří Karas
          NázevCo zůstalo z vodních mlýnů 2
          Rok vydání2014
          Místo vydáníSlaný
          Další upřesněnís. 19
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorIrena Veverková, Pavel Vychodil, Jiří Karas
          NázevCo zůstalo z vodních mlýnů 2
          Rok vydání2014
          Místo vydáníSlaný
          Další upřesněnís. 19
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          17.1.2017 09:27 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.1.2017 17:33
          Radomír Roup 10.6.2018 19:05