Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách V, strana 188
Micáskův mlýn na Smutné
Mlýn zvaný Micáskův stojí o samotě v údolí mezi Modlíkovem a Vratišovem na říčce Smutné. Do roku 1885 měl čp.6 a patřil do Modlíkova, pak příslušel k Vlksicím a nyní má čp.15 a patří k Vratišovu.
Mlýn vznikl v 17. století; podle pamětní knihy města Jistebnice jej v roce 1620 postavil Petr Mýčasek. Ten se nadějkovské vrchnosti zavázal odvádět ročně 9 kop grošů ve střbře a dvacet slepic. Jako doklad dávných dob je na mlýnském „zájezdku“ vytesán kalich, nyní již ponořený do bahna. Z původního mlýna se zachovala část zdí.
Petru Mýčaskovi se pravděpodobně na mlýně příliš nedařilo, úspěch střídala nepohoda a ztráty. A tak v příštích letech prošla mlýnem řada majitelů a mlynářů většinou robotných, jejichž jména se nezachovala, protože zkrachovali a odstěhovali se. Písemné záznamy o následujících sto padesáti letech se nedochovaly.
Od roku 1822 začal na Micáskově mlýně hospodařit rod Dvořáků. Zpustlé stavení koupil Václav Dvořák z Modlíkova pro syna, tehdy ještě sedmiletého, za 1500 šajnů s robotní povinností 70 měr žita. Když se syn Václav vyučil mlynářem a oženil s Annou Krušinovou, která pocházela ze zchudlé české šlechty Krušinů za Švamberka, převzal mlýn. Nechal pak mlýn, stodolu i stáje opravit.
Tehdy měl mlýn vodní kolo o průměru 5 metrů na svrchní vodu. Kolo mělo 36 lopatek s plným průtokem 300 litrů vody za vteřinu a spád vody z náhonu činil 420 – 180 cm. Kolo mělo výkon 14 HP. V té době měl mlýn dvě složení. Pila byla jednuška na Hromadově.
Od roku 1879 pokračoval v hospodaření na mlýně syn Václava Dvořáka Antonín. Ten také instaloval nové stolice a výtahy – do té doby přenášeli obilí mleči. Tento mlynář byl pečlivým hospodářem, staral se nejen o provoz mlýna, ale křesal i mlýnské kamen. Mimo jiné máme doloženo, že bral měřičné ze 100 kg ve výši 14 kg.
Dalším mlynářem na Micáskově mlýně byl od roku 1912 Václav Dvořák. Ten mlýn v letech 1916 – 1920 přestavěl, zvýšil o patro a půdu, zakoupil novou stolici, reformu a rovinný vysévač. V přízemí se nacházely transmise a kola, která poháněla stroje a výtahy, na zanášce byla stolice a manipulační prostor, na třetím podlaží pak uzavřené koše na obilí, na půdě trier (stroj na čištění zrna) a vysévací systém a konec výtahu. Od roku 1920 měl již mlýn elektrický proud. Vodní kolo bylo v roce 1942 vyměněno za turbínu. Největší dosažená kapacity mlýna pak byla ročně 50-51 vagonů obilí.
V roce 1946 převzal Micáskův mlýn syn Václava Dvořáka Václav. Provoz mlýna se zastavil až roku 1951, kdy byl také zrušen vodní náhon.
Ze vzpomínek posledního mlynáře Václava Dvořáka můžeme dodat, že tento kraj býval dlouho do nepřístupný a že se místu až do roku 1934 říkalo V Krblinách. Tehdy tu konečně byla postavena silnice, o kterou tolik usiloval otec Václava Dvořáka a jeho strýc, víceprezident školní rady.
Od roku 1992 soukromě hospodaří na mlýně, respektivě na polích k němu náležících, syn Václava Dvořáka Josef.
Milevsko a jeho kraj, 1940 nákladem KČT Milevsko
Městská škola Milevsko
...Z učitelů, kteří na milevské škole působili, obzvláště vynikli: Václav Kudláček, ředitel lůru a hudební skladatel (působil v Milevsku jako učitel od r. 1884, jako ředitel dívčích škol od 17.VIII.1904 do 31.V.1923), Josef Šmerák, významný včelař, 1904 – 1927, Bohumír Beneš 1927 – 1935. Největšího významu však získal odb. učitel Štěpán Dvořák, znamenitý pracovník folkloristický. Narodil se 7. srpna 1867 ve Vratišově č.15 v tzv. Micáskově mlýně. Od r. 1899 na měšťanské škole vyučoval dějepis, zeměpis a češtinu. Vedle činnosti pedagogické vynikl sbíráním lidových zvyků, o nichž vydal r.1916 vlastním nákladem spis „Lidové zvyky na Milevsku“ a dále činností loutkářskou, kterou provozoval s neobyčejnou vyspělostí. Jeho loutky jsou uloženy v městském muzeu. Duševní choroba podryla jeho zdraví, takže r.1922 odešel do pense, avšak již 9. září 1923 zemřel v Jistebnici, kde jest i pohřben. Přemnoho jeho prací bylo uveřejněno ve Zlaté Praze, hlavně však v Zíbrtově Českém Lidu.
Z textu Naučné stezky Nadějkovsko:
Osídlení Modlíkova je velmi staré. Roku 1893 byly při přestavbě hospodářských stavení mezi čp. 3 a 9 nalezeny prehistorické popelnice, v nichž byl popel promísený se zemí a kůstkami. Nádoby se však neuchovaly, neví se ani, kolik jich bylo a jak vypadaly. U stodoly čp. 9 odkryli při přestavbě zasypaný kanál se zbytky ztrouchnivělých trub ze starého vodovodu a rozbitými kachly z kamen. Na jednom větším úlomku byl zřetelný obraz Adama a Evy s hadem, obtočeným kolem stromu. Z těchto nálezů se usuzuje na bývalé panské sídlo asi ze 13. – 14. století. Prvním doloženým majitelem Modlíkova byl na počátku 15. století Mikuláš Luknas z Měšetic u Sedlce, v roce 1432 jej prodává svobodníku Petru Chroustovi. V té době byla ves zcela opuštěna.
Pod silnicí na Milevsko jsou u potoka Cedronu tři mlýny s místními názvy Micáskov, Hromadov a Vozdrakov.
Micáskov postavil podle pamětní knihy města Jistebnice roku 1620 Petr Mýčasek; od roku 1822 až dodnes je ve vlastnictví rodiny Dvořákovy. Od roku 1921 měl mlýn vlastní elektrický proud, v roce 1942 bylo kolo vyměněno za turbínu. V plném provozu byl Micáskovský mlýn do roku 1951, ale mlelo se ještě v letech šedesátých.
Při Hromadovském mlýně bývala v 16. století krčma, od poloviny 19. století zde stávala pila, která rovněž zanikla.
U silnice do Milevska je skalní kaplička „Lourdy“, kterou zde nechal zřídit pan Štěpán Dvořák z čp.3. O kapličce z farní kroniky:
„Dne 15. května 1927 posvětil nadějkovský farář (Bohuslav Veselý) sochu Panny Marie Lurdské ve skalní jeskyni pod Modlíkovem. jeskyně i socha zřízeny péčí i nákladem Štěpána Dvořáka, rolníka v Modlíkově čp. 3, jenž roku 1925 podnikl pouť do Lurd, Limpiasu ve Španělsku a Říma. Při svém zájezdu do Lurd shledal, že ráz okolí zázračného místa velice se podobá zdejší krajině pod obcí Modlíkovem. Vnuknutím Božím pojal myšlenku zříditi tuto mariánskou svatyňku, aby alespoň přibližně umožněna byla zdejšímu lidu představa velepamátného, poutního místa, kde neposkvrněná Panna se zjevila chudé pastýřce Bernardetě Soubirous a kde tisíce nevyléčitelně chorých na těle i na duši zázračně bylo uzdraveno.
V obci je litinový kříž na kamenném podstavci s reliéfem kalicha, kamenný kříž s datací 1899 je u odbočky do Modlíkova ze silnice na Milevsko.