Byl na brusném mlýně.
(holandské rčení)

Trojanův mlýn

Trojanův mlýn
9
Okoř
252 64
Praha-západ
Okoř
50° 9' 52.6'', 14° 15' 21.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn náležel k hradu jako součást hospodářského zázemí.
Před 2013 opuštěný chátrá, nyní jej snad někdo koupil.
Mlýn prošel v letech 2011 - 14 kompletní rekonstrukcí. V areálu nejspíš vznikne penzion. (RŠ)
50 m severně od věže hradu Okoře
Zákolanský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

v 2. pol. 18. stol. zde připomínán mlynář  Matěj Trojan s manželkou Barborou

před 1860 Matěj Trojan

1860 převzal syn Josef Trojan

mlýn znovu vystavěn a přestavěn na umělecký, patřil mezi nejlépe zařízené mlýny na Zákolanském potoce

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1930 byl majitelem mlýna Antonín Peer.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Peer
  • Trojan

Historie mlýna také obsahuje:

pol. 18. stol. Matěj Trojan

-1860 Matěj Trojan

1860- Josef Trojan

1930 - Antonín Peer

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    02 2021
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
        vícepodlažní
        • zdobený zděný štít
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • okno
          • existující torzo uměleckého složení
          V letech 2006 - 2007 se ve mlýně nacházel zajímavý zbytek převodového soukolí s netypickou převodovou diferencí a hlavní pohonná řemenice. Není jasné, zdali se tento pozůstatek ve mlýně ještě nachází a nebo byl nenávratně zlikvidován.

          D. Veverka - výzkum mlýnů 2006
          Žádná položka není vyplněna
          před 1860: 3 složení
          po 1860 francouzské kameny, válcové stolice
          • akumulační nádržka
          • most, propustek
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1860: 3 kola, spád 8 loket (6,22 m)
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 151 l/s, spád 5,35 m, výkon 7 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1860: 3 kola, spád 8 loket (6,22 m)
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 151 l/s, spád 5,35 m, výkon 7 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorAlena Řezníčková
          NázevZrekonstruovali mlýn z 15. století na luxusní bydlení. Splnili si sen Zdroj: http://bydleni.idnes.cz
          Rok vydání2014
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://bydleni.idnes.cz/rekonstrukce-mlyna-04f-/rekonstrukce.aspx?c=A140901_004705_rekonstrukce_rez#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box
          Datum citace internetového zdroje1. 9. 2014
          AutorPavel Josef
          NázevPověsti českých hradů a zámků
          Rok vydání0
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 92 - 95
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorAntonín Ladislav Ryšánek
          NázevBudeč a okolí
          Rok vydání1905
          Místo vydáníZákolany
          Další upřesněnís. 132
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 200
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Pověst o krásné Julianě

          Rytíř Sukorád, který před věky sídlil na Okoři, měl přesličnou dceru Julianu. Mnoho rytířů přicházelo tehdy na Okoř'J aby tu v turnajích sklidili slávu a dobyli si obdivu i srdce krásné dcery hradního pána. Marně však žádali o její ruku a nadarmo se pokoušeli získati si její náklonnost.
          "Zle, Juliano, činíš," domlouval otec dceři, "že své nápadníky odmítáš. Jinam půjdou poohlédnouti se po nevěstě, a až oprchá půvab, který tvoje mladá léta zdobí, trpce budeš želeti, že jsi svoje štěstí pošlapala.
          Po takové řeči otcově Juliana velmi zesmutněla, avšak setrvala dále ve svém odporu a stranila se hlučných zábav hradních.
          Nelibovala si v hrách rytířských, nerada se strojila v bohatý, přepychový šat, zato však si ráda vyjela koňmo z hradu do údolí Zákolanského potoka, pod malebné, zalesněné stráně. Tam v hustých olšinách opodál hradu vesele klapal neveliký, avšak úhledný mlýnec. Před mlýnem stával a příjezdu krásné Juliany očekával mladý mlynář, junák jako jedle vzrostlý, černých vlasů, zraků sokolích.
          Líbil se dceři rytířově a ona jemu neméně. Zel, že mu chyběl hrad i erb, bez nichž nemohl se odvážiti požádati rytíře o jeho dceru. Leč mladí lidé nepřipouštěli si zatím starosti o budoucnost svoji a spokojili se tím, že mohou prožíti spolu několik šťastných chvilek.
          Rytíř Sukorád, nevěda si rady s dcerou odříkající se vdavek, dal zavolati na hrad babu Filomenu, hadačku, která se vyznala v kouzlech, aby poradila, jak v srdci dívčině vzbuditi.
          lásku. Hadačka natrhala laskavce, dala dívce píti odvar z čarovných bylin a zašila jí tajně v roucho žabí kost - avšak její čáry a kouzla nijak nepomohly.
          Zkušené oko stařeny brzy uhádlo, že jinde příčina jejího odporu vězí. Sledovala potají Julianu na jejích vyjížďkách a jednoho dne vešla s tvářemi, v nichž zračila se zchytralost a škodolibost, do komnaty okořského pána.
          "Netrestejte, pane milostivý, starou bábu za to, že musí vám oznámiti neveselou novinu. Nepomohlo moje čarování, nemám moci odvrátiti těžkou starost vaši, neboť panna Juliana již dávnno svoje srdce zadala."
          Rytíř, překvapen tou zprávou, pokročil proti hadačce, upíraje dychtivě zrak v její snědé, vrásčité tváře.
          "A kdo jest jejím vyvoleným?" zeptal se vzrušeným hlasem. "Člověk prostého rodu, ,,Vnislav, syn mlynáře Koldy," odpovídala hadačka, ustupujíc opatrně ke dveřím.
          Rytíř zbrunátněl v obličeji, oči mu vzplály divokým hněvem. A jak mu mocná pravice sjela bezděky na jílec těžkého meče, tu polekaná babice padla strachy před ním na kolena a počala ho prositi, aby byl milosrdný, by života mladých, pošetilých lidí v hněvu neutrácel.
          Štěstí měl Vnislav, že byl člověkem svobodným, jehož nemohl okořský rytíř potrestati, nemaje nad ním žádného práva. Zato však všechen hněv otce, uraženého v pochybné rytířské pýše, postihl nebohou Julianu. Nelítostný otec dal ji vsaditi do vězení, z něhož ani na krok nesměla se hnouti, dokud by se mlynářova syna neodřekla.
          Juliana, pobledlá žalem, s 'očima od pláče opuchlýma, trávila nyní strastiplné, nekonečné hodiny v chladném vězení, z jehož okna, k západu obráceného, nebylo viděti do údolí, kde zarmoucený jinoch marně jejího příjezdu očekával. Zeď hradní vyrůstala zde ze strmé, nepřístupné skály, a právě proto upraveno tady vězení, z něhož nebylo možno uprchnouti.
          V zoufalství svém chtěla nešťastná dívka svůj život ukončiti a vrhnouti se do závratné hloubky, avšak pevná mříž v okně jí v tomto činu zabránila.
          Vnislavovi nezůstalo•tajno, co se stalo s jeho milenkou. Hluboce dojat jejím osudem, kudy chodil, tudy přemýšlel, jak by ji z vězení vysvobodil. V mysli vynořil se mu smělý, odvážný plán, rostl a mohutněl, až konečně dospěl v pevné rozhodnutí, neotáleti déle a provésti ihned smělý čin. Za noci vypravil se k hradu pod okno komnaty, v níž byla dívka uvězněna, a smluvil se s ní, že nazítří, opět v tuto dobu přijde na hrad a z vězení ji vysvobodí. Jen aby provazec přichystala, po němž k sobě pevný provaz přitáhne a v okně jej upevní tak, by se mohl po něm vyšplhati vzhůru. Prolomí v okně mříž, a jakmile se dostanou oba dolů, stejným způsobem překročí i hrady. V okořském údolí dole pod •vesnicí čekati bude již chlapec se dvěma dobrými, rychlými koni...
          Jako duch vplížil se Vnislav příštího dne večer do hradu, a když mu Juliana dala znamení, že je vše připraveno, vyšplhal se hbitě na skálu. Dívka vytáhla provaz, upevnila jej a za chvíli již svalnaté ruce mladého mlynáře ohýbaly železné pruty v okně, jako by to byly vrbové proutky. Vnislav protáhl se otvorem, stanul tváří v tvář nebohé Julianě.
          Chvějíce se úzkostí o nově se rodící štěstí, překonali milenci statečně i ostatní překážky, stojící jim v cestě. Šťastně dostihli okořského údolí, vsedli na koně, rozjeli se k jihu, aby kdesi v dalekém, cizím kraji vyhledali si nový domov.
          Hrad zmizel jim za zády, úzkost je opustila. Ustali v klusu a jen krokem dále se brali. V háji nad Tuchoměřicemi se zastavili, přivázali koně ke stromům a usedli vedle sebe na hebký mech, aby si oddychli a o strastech svých navzájem sobě pověděli.
          Když se chystali jeti dále, ozval se na cestě dusot koňských kopyt. Jati zlou předtuchou, že jsou vyzrazeni, že jich rytíř s čeledí svou honí, pospíšili k svým koním. A však dříve, nežli se ocitli v sedle, zastoupil jim rytíř Sukorád cestu. Namířil pistoli na svoji dceru, padla rána - a nešťastná Juliana skácela se k zemi. A když se Vnislav sklonil, ukládaje umírající na'lůžko z mechu, zasažen byl i on novým výstřelem ukrutného otce a klesl mrtev vedle milenky.
          V těch místech byli oba pohřbeni a po čase postaven tu pomník, svítící svou bělí v zeleni lesa jako světlý přízrak. Kdo tudy šel, zastavil se zde a truchlil nad osudem nešťastných milenců.
          Rytíř Sukorád, trýzněn výčitkami svědomí, opustil svůj hrad, zbudoval si vedle jejich hrobu poustevnu a v lítosti nad černým skutkem svým tu život dokonal.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          26.10.2012 12:28 uživatelem Vladimír Kraus

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.5.2016 21:36
          David Veverka (David Veverka) 1.9.2014 14:38
          Helena Špůrová 1.3.2021 13:04
          doxa (Jan Škoda) 18.2.2019 10:10