Uživatel

Hledat

| Sign up

Dva tvrdé mlýnské kameny nemohou dobře mlít pospolu.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Pivovarský mlýn, Steinertův mlýn

Pivovarský mlýn, Steinertův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Choustníkovo Hradiště

PSČ

544 42

Okres

Trutnov

Katastrální území

Choustníkovo Hradiště

GPS

50° 25' 45.4'', 15° 52' 40.6''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Pivovar je v současnosti značně schátralý a probíhají zde v bourací práce.
Budova mlýna již neexistuje. Jeho č. p. bylo 64, před r. asi 1807 bylo č. p. 48.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází přímo po středověkým hradištěm.

Vodní tok

Hradišťský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Pivovar byl v Choustníkově Hradišti již začátkem 17. století. Hrabě František Antonín Špork založil v r. 1711 nadaci, která zajišťovala provoz hospitalu v Kuksu. Provoz hospitalu byl hrazen z výnosů hradišťského pivovaru.

1781 se oženil Josef Rauch, syn mlynáře Antona Raucha z tohoto mlýna.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V r. 1866 byl pivovar přestavěn.

Ve vodní knize je psán jako majitel Franz Steinert.

První republika (1919–1938)

V roce 1921 bydleli ve mlýně:

Karl Steinert, nar. 7. 4. 1856, mlynář

Berta Steinert, nar. 15. 10. 1875, manželka

Wenzel Pauer, nar. 18. 1. 1901, mlynářský pomocník

Emilie Mühl, nar. 15. 10. 1903, služebná ve mlýně

V adresáři z r. 1933 je uveden mlynář Alois Häusler. Tentýž je i v seznamu mlýnů z r. 1930 a zapsaný ve vodní knize k r. 1936.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

V roce 1948 byl pivovar zrušen, byla zde moštárna a výrobna levných ovocných vín (Hradišťská Perla a další značky).

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Steinert
Häusler
Rauch

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1930 Alois Häusler

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,06 m3/s, spád 4 m a výkon 2,2 k.

Vodní kniha uvádí v zápisu z r. 1936 1 kolo na svrchní vodu s průtokem 0,108 m3/s, spádem 4,53 m, výkonem 4,25 k.
Průměr vodního kola 4 m, šířka 85 cm, hloubka korečků 23 cm.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý