Ohnišťovický mlýn

Na I. Vojenském mapování mlýn není vidět, ale mapa zde není dobře čitelná. Na II. a III. Vojenském mapování mlýn zanesen je zřetelně. Na indikační skice jsou zakreslena 2 kola a 5 nespalných budov v uspořádání uzavřeného dvora, mlýnice je oddělena od obytné budovy i výškově. Jako majitel je u č. 12 uváděn Johann Portner.

Změna majitele mlýna zhruba v roce 1844, v roce 1847 prokazatelně narozen syn nového majitele Václav Beck.

mlýn pracuje a je v majetku mlynáře Becka

Sčítání obyvatel je dochováno jen z roku 1921, kde je uváděn mlynář Josef Beck s rodinou.

1930 Josef Beck

Před válkou umírá mlynář Josef Beck, ve mlýně zůstává zbytek rodiny.

16.10.1945 získává mlýn v osidlovacím řízení Martin Musil ze Dvorce u Nepomuka.

30.10.1945 je Martin Musil jmenován Národním správcem nad konfiskátem živnosti fy. Josef Beck,mlýn Ohnišťovice 12. Odsun německých obytel z obce je pozdržen a tak do poloviny roku 1946 ( kdy se uskutečnil ) bydlí pohromadě rodina původního i nového mlynáře ve mlýně ve shodě a společné práci.

V únoru 1954 mlýn z moci úřední zastaven a kola zapečetěna, je určen ke zrušení. Pokračuje ve šrotování pro JZD. V roce 1955 přestává i šrotování a mlýn nadobro utichl.

od poloviny 90. let 20. století slouží k bydlení