SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 3, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Čáslav/Důchodkový kontrolní úřad Polná
Název toku: Maršánský potok
Obec, čp. : Ježená 11
Podnikatel: Václ. Eigl
Druh živnosti: hospodářství a stoupy
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 3
Potaš neboli salajka
https://www.muzeumnj.cz/centrum-tradicnich-technologii-pribor/muzeum-z-domova/zajimavosti-z-dilny-cetrat/potas-neboli-salajka-18-4-2020/
Ačkoliv v dnešní době popel představuje spíše odpadovou záležitost, v minulosti se jednalo o cennou surovinu, pro jejíž zisk bylo potřeba obrovského množství dřeva. Popel našel své uplatnění jako hnojivo či prostředek na praní prádla, ale nepostradatelným je činila skutečnost vysokého obsahu drasla. Získané a zpracované draslo (uhličitan draselný) dnes známe především pod označením potaš, flus či lokálně salajka. Potaš (salajka) byla nezbytná při výrobě mýdla, kamence i při zpracování kůží, ale zejména při sklářské i železářské produkci.
Popel se prosíval a vyluhoval v kádích. Získaný louh hnědé barvy se zdlouhavým procesem odpařoval na mělkých železných pánvích. Výsledkem bylo surové draslo - salajka, která se připekla k pánvi a musela se z ní vytloukat a seškrabovat. Jednalo se o hnědou až hnědočernou hmotu hrudkovité konzistence. Toto surové draslo nejčastěji označované jako flus, již bylo možné použít k praní prádla, bělení plátna či výrobě mýdla a nepříliš hodnotného skla. Draselné mýdlo zhotovované smícháním získaného flusu s tukem, nejčastěji lojem, bylo vcelku dostupnou alternativou k mýdlům sodným.
Pro další zkvalitnění a vytvoření konečné potaše, muselo draslo projít ještě přepálením ve zvláštní kalcinační peci. Žíhání se provádělo ve dvou či třech prostorových pecích a surová potaš se tak zbavovala zbytkové vody a organických nečistot. Celý proces trval jeden až dva dny, kdy kalcinovaná potaš získala bílou či namodralou barvu. Žhavý produkt se nechal vychladnout a poté byl uložen v dobře zabedněných pecích, protože se jednalo o velice hydroskopický materiál nabírající velké množství vlhkosti ze vzduchu. Hotová čistá potaš byla nezbytným činidlem při podpoření procesu tavby kvalitního skla.