Stöhrův, Špitálský mlýn

Autenticky zachovaný jez, s korunou z masivních trámů se skluzem s trámovým roštem a kamennou výplní, pocházející nejpozději z poloviny 19. století.
Jez a s ním spojené vodní dílo bylo patrně spjaté s hospodářským zázemím zdejšího hradu od středověku či raného novověku. Polohu vodního díla s jezem pod hradem dobře dokládají veškeré dostupné mapové podklady. Podrobnější údaje může poskytnout pouze detailní archivní rešerše. Z přesnějších mapových podkladů, počínaje mapami stabilního katastru z roku 1842, je patrné shodné umístění jezu s dnešním stavem. Stavba je zde označena jako nespalná, což ale nemusí nutně přesně odrážet její materiálové složení, neboť se v daném případě jednalo o objekt, který nebyl požárně nebezpečný. Červená barva v uvedených mapách může ale také odrážet vizuální dojem, který zde tvořila masivní kamenná dlažba skluzu (dřevěná konstrukce koruny byla převážně pod vodou). V mapě jsou dokonce kameny schematicky vykresleny, celou konstrukci ale po délce rozděluje linka (na indikační skice), nebo více linek (na povinném císařském otisku). Na mapách je také patrný náhon, jehož ústí (nejspíše se stavidlem) se nacházelo na levém břehu řeky při koruně jezu. Náhon vedl paralelně s obloukem Teplé a podél dnešní křižovatky silnic poháněl někdejší mlýn. Zaniklá stavba měla tehdy č. p. 21, po přečíslování je vedena pod č. p. 306. Ještě k roku 1930 Seznam a mapa vodních děl uvádí mlýn Josefa Stöhra (pohon jedno kolo na horní vodu, množství vody 0,30 m 3/s, spád 3 m, normální výkon 8 HP). Pokračující náhon severněji pak poháněl další mlýn s tehdejším č. p. 22. Po přečíslování je objekt uváděn dodnes pod č. p. 293. V roce 1930 zde byl podle Seznamu a mapy vodních provozován Franzem Hublem mlýn a truhlárna (pohon jedno kolo na horní vodu, množství vody 0,374 m3 /s, spád 2,7 m, normální výkon 9 HP). Na základě současných vědomostí lze klást dochovanou konstrukci pevnou jezu s trámovou korunou, skluzem s trámovým roštem, kamennou výplní a kamennou dlažbou nejpozději do poloviny 19. století. Bez dendrochronologické analýzy nelze vyloučit ani potvrdit případný starší původ jezu. Jedná se o poměrně archaickou konstrukci s tradiční tesařským opracováním trámů. Dochovaná vodoprávní značka s datací 1896 vůbec nemusí souviset s úpravami jezu, neboť byla použita především jako součást vodoprávního řízení (od rysky se odměřovala hladina vody v náhonu, koruna prahu apod., tj. stav nadržení vody daným vodním dílem). Případně je možné, že byla k tomuto datu prováděna rekonstrukce, či drobnější úprava vodního díla (nejen jezu, ale například přestavba vodního motoru, tj. výměna vodních kol apod.). Popsanou a dodnes autenticky dochovanou podobu jezu dokládají rovněž nejstarší dobové fotografie a pohlednice. Je na nich dobře patrná trámová koruna jezu a kamenný kryt skluzu. Z leteckých snímků je zřetelné rozdělení skluzu na jednotlivé pole podle trámového roštu (ve směru toku, příčné rozdělení zde není viditelné, což odpovídá zjištěnému stavu v terénu). Voda před jez přetékala, tak, že ve vývařišti vytvořila ostrov.
Jez se nachází v malebné a velmi exponované poloze přímo pod skalní ostrožnou s hradem a zámkem Bečov. Ostrožnu a městské jádro obtéká ze západní a severní strany řeka Teplá, která má v daném úseku zpevněné i nezpevněné břehy s četným skalními výchozy. Před jezem je pravý břeh tvořen vysokou skalní stěnou. Lokálně jsou některé partie doplněny zídkami z na sucho skládaného lomového kamene (místní žula). Za jezem vytváří říční koryto výrazný oblouk. Součástí levého břehu je v těchto místech opěrná zeď silnice. Skalní hrana ostrožny je u své paty na severozápadní a severní straně doplněná až po pravý břeh řeky parkovými úpravami (pozemek p. č. 9 v k. ú. Bečov nad Teplou). Břeh zde tvoří skalní výchoz, doplněný zdí z na sucho kladeného lomového kamene (výška proměnná, většinou 2-3 m). Těleso pevného jezu přehrazuje vodní tok přímo pod jádrem hradu, tj. pod severozápadní hranou ostrožny. Zavázání do pravého břehu je zakryté nánosy, nejspíše ale bude provedeno přímo do skalního výchozu. Na levém břehu je situace narušená mladšími úpravami a destrukcí. Jez je veden přes tok šikmo ve směru jihovýchod – severozápad. Šikmé natočení umožňovalo nátok do náhonu, který začínal nedochovaným stavidlem na levém břehu. Počátek náhonu, vedený dále po pozemku p. č. 3124/1 v k. ú. Bečov nad Teplou je zakryt novodobou betonovou zdí a navýšeným terénem. Náhon zde mohl vedle otevřeného koryta historicky tvořit také kanál zakrytý klenbou, nebo kamennými deskami (při mladších úpravách případně i betonovými deskami). Korunu pevného jezu tvoří stěna z vodorovně položených masivních trámů. Vzhledem k destrukci jezu a nánosům v korytě jsou z konstrukce viditelné 4, nebo 5 trámů (odhadovaný profil trámů cca 20 x 30 cm, případně 25 x 30 cm). Chybějící horní trámy uprostřed koruny mohou souviset také s umístěním propusti. U napojení trámů v podélném směru koruny byl identifikován prozatím pouze spoj s krátkým čepem a dlabem. Spoje byly zřejmě zajištěné kovovými kramlemi. Trámová stěna je do dna kotvená dřevěnými hraněnými kůly/piloty (profil cca 15 x 15 cm). Kůly neprostupovaly skrz posledním horní trám (trám byl na kůl shora pouze nasazen a tím celou stěnu uzavřel). Návodní líc trámové koruny kryjí masivní fošny (položené zřejmě na sraz, šířky cca 30 cm, tl. cca 4 cm). Na korunu jezu navazuje skluz (splav). Ten má trámový rošt, tvořený trámy položenými ve směru toku (propojení příčníky nebylo zjištěno). Jejich horní konec je osedlán pomocí dlabu na korunu trámové stěny (případně pod horní trám). Spodní konec trámů po směru toku, tj. práh jezu není kvůli naplaveninám patrný (patrně je zde kotven piloty do dna). Těleso skluzu je mezi trámy vyplněno kameny střední velikosti (vše místní žula). Na tomto roštu s výplní je položena dlažba z velkých balvanů (opět místní žula). Veškeré kamenné části jsou položeny bez přítomnosti malty, pokud zde byl použit zásyp pískem, jílem či štěrkem, tak je vyplaven. Kamenný zához z velkých žulových balvanů je použit také ve vývařišti pod jezem. Na skalním výchozu na pravém břehu je v těsné blízkosti koruny jezu vysekán obdélný rámeček s vodorovnou ryskou. Na levé straně rysky je vyseknuto „N.“ a nad ryskou nápis „S B( ? případně D) H 1896“.
Předmětný jez je součástí městské památkové zóny Bečov nad Teplou, nachází se také na území krajinné památkové zóny Bečovsko a také leží v bezprostředním kontaktu s národní kulturní památkou Hrad a zámek Bečov nad Teplou. Z uvedeného výčtu památkové ochrany, vztahující se na daný pozemek a tedy i vlastní jez vyplývá důležitost zachování autentické podoby jezu. Pro celkovou podobu městské památkové zóny i krajinné památkové zóny Bečovsko je vzhled jezu v exponované poloze přímo pod ostrožnou s hradem a zámkem klíčový. Jedná se o charakteristické panorama, které bylo předmětem četných vyobrazení již od raného novověku až do současnosti. Většina dobových vedut a fotografií zachycuje spolu s hradní a zámeckou ostrožnou právě i dotčený jez. Zcela zásadní je podoba jezu rovněž pro národní kulturní památku Hrad a zámek Bečov nad Teplou. Mimo vliv na celkové panorama, je důležitá podoba jezu pro vzhled pozemků s krajinářskou a parkovou úpravu u paty ostrožny, v daném případě na jejím severozápadním obvodu. Pravý břeh řeky Teplé a tedy i okraj jezu přímo souvisí s úpravami cestní sítě, opěrných zdí a zeleně hradního a zámeckého areálu. Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že z památkového hlediska je nanejvýš žádoucí zachování autentického konstrukčního řešení a celkového vzhledu jezu. Zánik jezu, anebo jeho radikální přestavba za použití soudobého konstrukčního řešení by značně negativně pohledově ovlivnily celkovou podobu městské památkové zóny, krajinné památkové zóny Bečovsko a areálu národní kulturní památky Hrad a zámek Bečov nad Teplou. Památková hodnota vlastního jezu spočívá v autenticky zachovaném konstrukčním řešení a vzhledu. Takto autenticky zachovaných jezů daného typu, bez novodobých znehodnocujících úprav, je dochováno minimum. Vhodně provedená obnova jezu při respektování původního konstrukčního řešení tedy na daném místě může zachránit velmi hodnotnou technickou památku. Nedílnou součástí hodnoty jezu je i jeho umístění v malebné poloze u paty skalní ostrožny s mimořádně významným panským sídlem.