NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA VODNÍ ELEKTRÁRNA V TŘEŠTINĚ-HÁJI HAJSKÝ MLÝN – PRVNÍ DRUŽSTEVNÍ ELEKTRÁRNA V RAKOUSKO-UHERSKU, ELEKTRIFIKACE OBCE TŘEŠTINY
V krásné lužní krajině horního toku řeky Moravy, jejíž oba břehy lemují souvislé pásy stromů a keřů, se nachází v pozoruhodném areálu osady Háj VODNÍ ELEKTRÁRNA A VILA, postavené Plhákovou rodinou. Osada Háj je součástí obce Třeštiny, místní části Mohelnice, okres Šumperk.
Již od poloviny 14.století existoval v Háji panský dvůr. V poslední třetině 19.století se ve zdejším místě usadila rodina Plhákova. Výstavbou prvních elektrárenských zařízení a elektrárny s vodní turbinou se Třeština-Háj na přelomu 19. a 20. století výrazně zapsala do českých dějin techniky. V 90.letech 19.století se majitel zdejšího mlýna a pily Hubert Plhák rozhodl postavit elektrárnu, která by dodávala energii k osvětlení mlýna a k pohonu mlýnských strojů. Patřil tím k průkopníkům českého elektrárenství na severní Moravě.
V roce1894 provedl elektrifikaci mlýna pomocí 2 DYNAM, poháněných vodními koly. Avšak v r.1898 mlýn vyhořel a dravý ţivel zničil jeho zařízení i dynama. Omezené finanční prostředky stačily H.Plhákovi na novou výstavbu mlýna. Na zakoupení nových dynam a dalšího elektrárenského vybavení se mu však nedostávalo peněz. Řešení bylo nalezeno s pomocí vedení dobře hospodařícího ROLNICKÉHO MLÉKAŘSKÉHO DRUŽSTVA v Třeštině /ředitel Antonín Merta z usedlosti č.2, jednatel Frant.Merta z č.3 a pokladník Frant. Vysoudil z č.8/. Nové elektrické zařízení mělo rovněž přispět k zavedení elektřiny do této malé vesnice.
V r.1901 tak došlo k založení „PRVNÍ MORAVSKÉ ZEMĚDĚLSKÉ ELEKTRÁRNY, s.r.o. V HAJSKÉM MLÝNĚ U MOHELNICE“, vůbec PRVNÍ DRUŽSTEVNÍ ELEKTRÁRNY NA MORAVĚ, I V CELÉM RAKOUSKOUHERSKÉM MOCNÁŘSTVÍ. Nové silnější dynamo o 12 KS bylo ještě poháněno pomocí řemene vodním kolem. Slouţilo k pohonu mlýnských strojů v Hajském mlýně a k osvětlení a pohonu strojů v Třeštině. Na tehdy nedokonalém 2 km dlouhém nadzemním
vedení do obce vznikaly velké ztráty proudu. Ačkoliv v Háji byla vyráběna elektřina 240-300 voltů, v obci měl proud napětí pouze 120 voltů. V mlékárně obce proud poháněl 3elektromotory, v domech rozsvěcoval kolem 70ti ţárovek. V neděli 20.října 1901 na třeštinské tzv. „císařské hody“ bylo poprvé zapnuto světlo. Průkopníci elektrifikace obce mohli být spokojeni s dobře vykonaným dílem. Nebývale jasné čisté světlo – bez petroleje– bylo v řadě případů přičítáno nečistým silám. Avšak první zapojení elektromotoru neproběhlo již tak úspěšně. V hodové pondělí 21.října došlo v zemědělské usedlosti č.2 u Mertů k prvnímu výmlatu na nové mlátičce, nedávno založeného mlátícího družstva. Po proslovu ke shromážděným zájemcům z celého okolí však motor neotočil bubnem mlátičky, řemeny se trhaly, v hajské elektrárně bylo zapínáno jedno vodní kolo za druhým. Až pozdě odpoledne povolaný montér firmy povolením ložisek mlátičky odhalil příčinu nezdaru. Brzy se ukázala prospěšnost a výhoda elektrického mlácení.
Poté, když vedení mlékárenského druţstva v Třeštině nepřistoupilo na návrh H.Plháka nahradit stávající elektrické zařízení modernějším, ten v r.1908 /dle jiného zdroje 1909/ postavil v sousedství mlýna novou budovu elektrárny s VODNÍ TURBINOU, vyrábějící střídavý proud. Na tuto elektrárnu byly rovněž napojeny sousední obce Dubicko a Hrabová. Zařízení financované třeštinskou mlékárnou fungovalo do r.1914, soubžně s NOVOU VODNÍ ELEKTRÁRNOU H. PLHÁKA. Tehdy toto elektrické zařízení mlékařské družstvo prodalo ELEKTRICKÉMU DRUŽSTVU V TŘEŠTINĚ. Připojením na Plhákovu elektricku centrálu bylo elektrické vedení do obce přeměněno na střídavý proud.
Přestože ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTEVNÍ ELEKTRÁRNA V HÁJI EXISTOVALA JEN KRÁTKOU DOBU, NÁLEŢÍ JÍ PRVENSTVÍ UPLATNĚNÍ DRUŽSTEVNÍ
MYŠLENKY V ELEKTRIFIKACI VENKOVA.
V r.1922 byla synem Karlem Plhákem v osadě Háj postavena NOVÁ SAMOSTATNÁ VODNÍ ELEKTRÁRNA. Na doporučení známého architekta Jana KOTĚRY bylo zpracování projektu MODERNÍ BUDOVY ELEKTRÁRNY A SOUSEDNÍ VILY manţelů Ellen a Karla Plhákových svěřeno architektům Bohuslavu FUCHSOVI a Josefu ŠTĚPÁNKOVI, čerstvým absolventům akademie výtvarných umění. V Třeštině-Háji byl dle jejich projektu vybudován jeden ze skvostů moderní architektury. Za 14 měsíců stavebních prací byla v r.1922 elektrárna uvedena do provozu. Její vnitřní vybavení, tvořené zejména dvěma Francisovými turbinami a dvěma generátory, vyrobily Škodovy závody v Plzni a závod ČKD. Elektrárna při výkonu 220-240 kw za hodinu postupně dodávala pomocí nadzemního vedení elektřinu do přibližně 70ti obcí severní Moravy .
Budova dodnes funkční hydroelektrárny, která stále vyrábí proud původně osazenými turbinami, byla situována na umělém vodním kanálu při levém břehu Moravy. K dosažení patřičné výšky náhodnu na turbiny má kanál v horní části zvýšené hráze. Řeka Morava, jež v této části toku vytváří oblouk, byla na počátku umělého vodního kanálu přehrazena betonovou hrází se stavidly.
Nadzemní hala budovy elektrárny je zastřešena půlkruhovou zaoblenou střechou a prosvětlují ji rozměrná továrenská okna. Svou cihlovou barvou se výrazně vyjímá v zeleném okolí stromů, keřů a luk. V prostorné ústřední hale z technického vybavení zaujme mramorová rozvodná deska s mosaznými kontrolními a ovládacími prvky, dva generátory a strojní zařízení domácího původu. Z předního ochozu objektu a z protějšího mostu je krásný pohled na zpěněnou vodu valící se od turbin.
Základem ztvárnění elektrárenské budovy je představa vzniku, proměny a soustředění energie. Stavba vznikla v duchu architektonického stylu označovaného jako rondokubismus /nebo také národní styl, národní dekorativismus, české art deco, obloučkový kubismus/. Železobetonová spodní část budovy elektrárny s pilířem vystupujícím z vody zanechává v divákovi působivý dojem. Oblouková střecha budovy i obloučkovité motivy připomínají vodu, padající z náhonu k turbinám.
Díky realizaci pokrokových myšlenek podnikatele Huberta Plháka v oblasti využití vodní energie a rovněž pomoci Rolnického mlékařského druţstva v Třeštině byla tato vesnice, jakož i okolní vesnice , jedny z prvních elektrifikovaných obcí v bývalé rakouskouherské monarchii. Vzhledem k originálnímu řešení architektury stavby hydroelektrárny, jejího vnitřního zařízení a harmonického umístění v krajině, byla VODNÍ ELEKTRÁRNA V TŘEŠTINĚ-HÁJI v r.2008 rozhodnutím vlády České republiky vyhlášena za NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKU /NKP/. Tím patří ke 241 objektům v celé České republice dosud zapsaným do seznamu NKP. Tyto tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. Vodní elektrárně v Třeštině-Háji se tak dostalo mimořádného ocenění celostátního kulturního významu. Vztahuje se tím na ni statut nejvyšší památkové ochrany státu. V okrese Šumperk náleţí statut NKP např. hradu Bouzov a závodu a ruční papírně ve Velkých Losinách.
Památkově chráněný objekt vodní elektrárně v Třeštině-Háji s nedalekou stavbou moderní vily Plhákovy rodiny se nachází v překrásné krajině nedaleko vyuţívané cyklostezky, v těsné blízkosti koňského ranče a Vily Háj, nyní vyuţívané jako penzion.
INFORMACE byla vypracována s vyuţitím údajů z řady podkladových materiálů. Jmenovitě publikace „Třeština v minulosti a současnosti 1953-1983“, článku Pavla Zatloukala „Vodní elektrárna a rodinný dům v Háji u Mohelnice“ /sborník „Severní Morava“ č.48/1984/, údajů na internetu „Olomoucký kraj“ – „Unikátní stavba v Třeštině na Šumperku byla zařazena mezi národní kulturní památky“, 14.5.2008 „Vodní elektrárna v Třeštině je kulturní památkou“ aj.
JUDr. Miloš Frebort
(pozn. nejedná se o národní kulturní památku, ale o nemovitou kulturní památku) (RŠ)
