1679 Desky zemské, zápis IV. dílu benáteckého panství Zuzaně Marii Kábové: "Moučný mlýn pod Starými Benátkami, z kterého mlynář odvádí roční úrok 20 str. pšenice, 120 str. žita a 20 str. ječmena. Na penězích 220 zl. Pátý díl úroku patří ke každému podílu. U tohoto mlýna stojí také pila, která je pro všechny podíly společná. Při mlýně je také valcha, z které se odvádí úrok 5 zl. ročně. Valcha je také společná."
1761 hrabě Ignác Zikmund z Klenového a z Janovic emfyteuticky prodal oba benátecké mlýny, Malomlýn koupil benátecký poddaný Jan Novák, mlýn stojí vedle panské vodárny a má 2 složení, prodejní cena 1.800 zl., Novák složil závdavek 1000 zl. Vrchnosti platí roční úrok 130 zl. a 9 zl. místo krmení prasat, odvádí 15 str. pšenice, 5 str. žita a 10 str. ječmena, ve mlýně se šrotuje slad pro panský pivovar a to vždy pro každou 4. várku, z ní pak za to dostane 1 vědro dobrého piva. Údržba mlýna v péči mlynáře, o vodní žlaby a jez pečuje vrchnost. Na opravy palečních kol dostává ročně 2 bílé buky, dovážejí je robotníci. Bude-li přikázáno mlít kontribučenské obilí, semele 1/4. Za semletí dostane 7 kr. za strych. Mlynář se také musí starat o zámeckou vodárnu u mlýna, za to dostává odměnu 20 zl. ročně. K udržení teploty ve vodárně vrchnost každým rokem naváží 7 sáhů naštípaného dříví, na mazání stroje dostává ročně 60 žejdlíků špiku a 40 liber loje. Ročně mohl ve vrchnostenském pivovaru koupit 8 sudů piva po 3 zl. a 2 str. dobrého ječmena vrchovaté míry.
1772 vyměnil Malomlýn s Ignácem Loudilem za jeho Velkomlýn s doplatkem 4.300 zl. Nová vrchnost - pražský arcibiskup zvedl poplatky na 200 zl. ročně.
převzal syn Hynek Loudil
1807 koupil syn Václav Loudil za 9.264 zl., z kterých vyplatil sourozence, otec Hynek zůstává ve mlýně na vejminku a dostává ročně 400 zl.
1819 Václav Loudil vyměnil Malomlýn s kouskem pole 7 str. a tzv. bratrskou strání za větší mlýn v Kochánkách (Kačově), za který doplatil 25.000 zl. Sem na mlýn na Podolci čp. 116 přicházejí Josef a Rosina Parusovi.
leden 1820 Parusovi prodali mlýn Vincenci Markovi za 30.000 zl.
1831 Vincenc Marek prodal mlýn Jiřímu Horákovi, mlynáři na Horkách za 10.000 zl. a sám se s manželkou Marií přestěhoval na mlýn v Horkách, který od něj koupil za 20.000 zl. (de facto tedy šlo o výměnu)
1836 Jiří Horák prodal mlýn Antonínovi a Anně Černých ze mlýna v Podčejku na Strenickém potoce za 14.000 zlatých ve stříbře neboli 3 dvacetníky na 1 zlatý a 20 zl. na jednu čistou kolínskou hřivnu počítaje. Za zanechané nářadí zaplatili ještě 200 zl. Manželé Černí zaplatili závdavek 600 zl. a zbytek spláceli po dobu 3 let, pení však nesplaáceli Jiřímu Horákovi, ktrerý se useádil na mlýně v Rožátově, nýbrž předchozím držitelům rožátovského mlýna Václavu a Barboře Šalandovým.
1839 koupili František a Aloisie Novákovi za 16.000 zl.
Mlýn je na starých katastrálních mapách se třemi vodními koly.