1557 urbář: mlynář Janngl, platí ze mlejna a z dědin z Oslova 31 gr., z řeky 13 gr. a z řeky pana Valovského 7 gr. Dále zmíněna obecní louka za Kandlem mlynářem.
1577 Kandlů (Ganglů) mlýn kupuje Jan Lužnický ze vsi Lužnice od vdovy po Václavovi Kandlovi, jako náhradu za svůj mlýn u vsi Lužnice, který byl panstvem nuceně vykoupen na stavbu rybníka Potěšil.
Prodej a koupě mlýna probíhala v režii třeboňského panstva a vypořádání podílů vdovy Lidie Kandlové a sirotků po Václavu Kandlovi probíhalo přímo z panské pokladnice až do roku 1605.
1586 soupis poddaných: na Kandlově mlýně Jan Lužnický (60 let), manž. Kateřina (50 let), dcera + Zikmunda ze vsi Břílic, syn Bartoloměj (25 let) s manž. Barborou (22 let), dc. Adama Veselýho z Veselí a 2 pacholci
Na konci 16. století zde stával mlýn Bartoše Lužnického. Ten má své příjmení podle místa odkud pocházela jeho rodina, z městečka Lužnice. Byl to poměrně významný mlýn, který byl schopen obsloužit 161 mlečů z Veselí, z Mezimostí, ze Žíšova a z Doňova (Soupis mlýnů třeboňského panství z roku 1590).
1590 rajonizační seznam mlýnů: Bartoš Lužnický, mlýn pod mlejnem Martina Smažpytla má 4 kola moučná a 1 stoupu, u mlýna 3 jitra polí, louky do 15 fůr sena, mlýn šanován na 1250 kop, platí ročně 3 kopy 24 gr. úroku a 2 kopy 38 gr. berně, odvádí 8 strychů žita, přimlýněno 94 osedlých z Veselí, 41 z Mezimostí, 17 ze Žišova a 9 z Doňova
smlouvu uzavřel Jan Lužnický, otec Bartoše Lužnického, neboť syn mezitím zemřel a vdova Kateřina se provdala za mlynáře Noska ze Záblatského mlýna, část výnosu z prodeje určena na úhradu jejího věna.
Přimlýnění osedlí převedeni na panské mlýny Horusický a Veselý, mlýn pracoval dále v režii panstva.
Dalším majitelem usedlosti se stal Tomáš Šejnoha, který měl za manželku Žofii, dceru mlynáře Jana Lužnického. Později se stal primátorem města Veselí a zasloužil se o stavbu radnice.
1604 zakoupil za 650 kop gr. poslední mlynář Silvestr.
1613 mlýn přebírá Adam Syrůček, usedlost vedena jen jako statek při mlejně Lužnickým.