Mlýn bývá zřídkakdy bez plev.
(německé přísloví)

Lužnický, Kandlův mlýn

Lužnický, Kandlův mlýn
174
Veselí nad Lužnicí
39181
Tábor
Veselí nad Lužnicí
49° 9' 26.2'', 14° 42' 31.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn doložený již k roku 1440, kdy byl vydrancován tábority, v 16. stol. poměrně významný, 1613 již nebyl v provozu, nadále jen selský grunt - jednota, zbořená 1980 při rozšiřování pískovny.
3,5 km jižně od kostela Povýšení sv. Kříže ve Veselí n/L
Lužnice
volně přístupný

Obecná historie:

Mlýn se nalézal v prostoru Přeluží, v místě bývalé jednoty Nekolů, dříve Blažků čp. 174.

V blízkosti stojí starý litinový kříž. Málokdo ví, že jej postavili lidé z nedaleké jednoty (samoty) Nekolů. Jednota stála na protějším břehu dnešní pískovny, u mostu přes Lužnici, ale dnes je zbourána z důvodu těžby písku. Její obyvatelé to měli do Veselí daleko, a tak si zde, na kopečku, postavili křížek, aby měli při modlitbách výhled na veselský kostel. 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1440 Jan ze Srlína: "Oddíl táboritů obořil se na mlynáře v Oslově. Vybili mu mlýn, pobrali mu sekery, nebozezy, dláta, samostříl i šaty, co to ve mlýně měl."

1460 popis Třeboňského panství: "Veselí městečko s mlýny a ves Oslov s Ganglovým."

1520 urbář: ves Oslov, jediný osedlý mlynář Gangl (v té době byl Oslov již několik let zatopen Horusickým rybníkem)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1557 urbář: mlynář Janngl, platí ze mlejna a z dědin z Oslova 31 gr., z řeky 13 gr. a z řeky pana Valovského 7 gr. Dále zmíněna obecní louka za Kandlem mlynářem.

1577 Kandlů (Ganglů) mlýn kupuje Jan Lužnický ze vsi Lužnice od vdovy po Václavovi Kandlovi, jako náhradu za svůj mlýn u vsi Lužnice, který byl panstvem nuceně vykoupen na stavbu rybníka Potěšil.

Prodej a koupě mlýna probíhala v režii třeboňského panstva a vypořádání podílů vdovy Lidie Kandlové a sirotků po Václavu Kandlovi probíhalo přímo z panské pokladnice až do roku 1605.

1586 soupis poddaných: na Kandlově mlýně Jan Lužnický (60 let), manž. Kateřina (50 let), dcera + Zikmunda ze vsi Břílic, syn Bartoloměj (25 let) s manž. Barborou (22 let), dc. Adama Veselýho z Veselí a 2 pacholci

Na konci 16. století zde stával mlýn Bartoše Lužnického. Ten má své příjmení podle místa odkud pocházela jeho rodina, z městečka Lužnice. Byl to poměrně významný mlýn, který byl schopen obsloužit 161 mlečů z Veselí, z Mezimostí, ze Žíšova a z Doňova (Soupis mlýnů třeboňského panství z roku 1590).

1590 rajonizační seznam mlýnů: Bartoš Lužnický, mlýn pod mlejnem Martina Smažpytla má 4 kola moučná a 1 stoupu, u mlýna 3 jitra polí, louky do 15 fůr sena, mlýn šanován na 1250 kop, platí ročně 3 kopy 24 gr. úroku a 2 kopy 38 gr. berně, odvádí 8 strychů žita, přimlýněno 94 osedlých z Veselí, 41 z Mezimostí, 17 ze Žišova a 9 z Doňova

smlouvu uzavřel Jan Lužnický, otec Bartoše Lužnického, neboť syn mezitím zemřel a vdova Kateřina se provdala za mlynáře Noska ze Záblatského mlýna, část výnosu z prodeje určena na úhradu jejího věna.

Přimlýnění osedlí převedeni na panské mlýny Horusický a Veselý, mlýn pracoval dále v režii panstva.

Dalším majitelem usedlosti se stal Tomáš Šejnoha, který měl za manželku Žofii, dceru mlynáře Jana Lužnického. Později se stal primátorem města Veselí a zasloužil se o stavbu radnice.

1604 zakoupil za 650  kop gr. poslední mlynář Silvestr.

1613 mlýn přebírá Adam Syrůček, usedlost vedena jen jako statek při mlejně Lužnickým.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1622 od svého otčíma Adama Syrúčka převzal třeboňský hejtman Jan Kaufman.

1627 Zikmund Michal, grunt Lužnický

18. října 1636, po několika jiných majitelích,  kupuje usedlost od Zikmunda Michala za 485 kop gr. míš. Daniel Kasal, kterému se začalo říkat Daniel Lužnický, podle místa usedlosti. V záznamu o koupi se usedlost uvádí jako "Grunt Lužnický" a kupující jen křestním jménem Daniel, o mlýnu se již nemluví. V další pozemkové knize z roku 1642 je již uveden jako "Dům Daniele Lužnického". V matrikách je místo uváděno jako "Jednota Lužnických". V té době již mlýn nepracoval a proto se uvádí jako "jednota", ne "mlýn".

1650 převzal Blažej Lužnický

1670 Lužnický mlýn Blažeje

1696 Lužnický mlýn (naposledy uvedeno) Václav Lužnický

1640 Daniel Kasal Lužnický

1650 syn Blažej Lužnický (+1675)

1689 Václav Lužnický Blažej

1691 Melichar Blažek

1747 Blažej, Vavřinec Slípka a Prokop Slípka, jednotu prodal Františku Alešovi a po něm zdědila Anna Khůlová

Anna Fabriciusová, Otilie Janochová

1797 od Leopolda Bejlovce koupil Tomáš Cihlář

1840 František Cihlář

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

rodina Nekolů z Horusic

1980 jednota zbourána za účelem těžby písku

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kandl
  • Lužnický
  • Gangl
  • Jangl
  • Šejnoha

Historie mlýna také obsahuje:

1550 Gangl

1567 Jangl

-1577 Václav Kandl

1577 Jan Lužnický 

1590 Bartoloměj Lužnický

1591-1598 Jan Lužnický

1604 Tomáš Šejnoha

1604 Silvestr

1612 Anna Silvestra

1613 Adama Sirůček

1622 Jan Kaufman Třeboňský

1627-1636 Zikmund Michal

1636-1650 Daniel Kasal Lužnický

1651-1670 Blažej Lužnický

1679-1696 Václav Blažej Lužnický

1699 Ludmila Lužnická

1701-1729 Vavřinec Slípka

1736 Jakub Slípka

-1741 František Aleš

1741-1747 Anna Alšová Khulová

-1761 Anna Fabriciusová

1761-1762  Otilie Terezie Janochová

1781 Tomáš Janoch

1781 Františka Kabotná

1797 Leopold Bejlovec

1840 František Cihlář

1880-1898 Josef Cihlář

1921 Jan Nekola

 

 

 


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2022
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        Kamenné základy stodoly snad byly základy původního mlýna, říkalo se zde "v mlýnici".
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1590: 4 složení a 1 stoupa
            Zaniklý
            • stoupa
            1590: 1 stoupa
            • jez
            • náhon
            Na indikační skice zachycena část náhonu a rybníček na západní straně jednoty, který mohl být součástí náhonu. Na řece býval jez.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1590: 4 kola moučná
            zbytky kol údajně nalezeny v pol. 19. stol.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1590: 4 kola moučná
            zbytky kol údajně nalezeny v pol. 19. stol.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorVeselí přátelé historie
            NázevPovídání o jménech na vyhlídce u Horusické pískovny
            Rok vydání2023
            Místo vydáníVeselí nad Lužnicí
            Odkazhttps://www.veselipratelehistorie.cz/l/vyhlidka-u-horusicke-piskovny/
            Datum citace internetového zdroje10 2024
            AutorVeselí přátelé historie
            NázevPovídání o jménech na vyhlídce u Horusické pískovny
            Rok vydání2023
            Místo vydáníVeselí nad Lužnicí
            Odkazhttps://www.veselipratelehistorie.cz/l/vyhlidka-u-horusicke-piskovny/
            Datum citace internetového zdroje10 2024
            AutorIvan Jinda a Eva Jindová
            NázevZmizelé Veselí - Veselské a mezimostské mlýny (procházka č. 14)
            Místo vydáníVeselí nad Lužnicí
            Další upřesněnís. 33-45
            Odkazhttps://drive.google.com/file/d/1aqVHmwgJURyV5Y8lKqF5-IK-yWsEn-HP/view
            Datum citace internetového zdroje10 2024

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            5.10.2024 17:30 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 5.10.2024 20:45