Historie
Obecná historie:
Přízemní roubený mlýn využívaný jako rekreační objekt je ukázkou citlivého přístupu majitele k památkové hodnotě této technické stavby. Ve mlýně je zcela dochováno české mlýnské složení a krupník, mlýnice skrývá datovanou zdobenou hranici z roku 1793.
Objekt v Morašicích na Litomyšlsku je vzácně zachovalou ukázkou vyvrcholení vývoje starého českého mlýna jako jedné z etap našeho mlynářství. Vybavení v Morašicích je vylepšeno pouze zařízením zaváděným před nástupem uměleckých mlýnů.
Morašický mlýn čp. 44 se nachází na jihovýchodním okraji obce, na potoce Fiala, který pramení necelý kilometr nad mlýnem. Mlýn je v archivních pramenech doložený od druhé poloviny 17. století a patříval k usedlosti čp. 47 — bývalé rychtě — a proto byli zdejší mlynáři pouze nájemci. Jedním z majitelů statku a mlýna se stal v roce 1846 Josef K. Slavík (*1814), poslanec zemského sněmu, poté poslanec v říšské radě a otec Karlouše Richtera.
Mlýn vyhořel a k roku 1793 je uvedeno jeho opětovné postavení, jak hlásá nápis pod kabřincem na jeho štítě: „IHS Leta Paně 1793 tento mlejn po wyhorzeni zase s pomoci Bozi wystawen nakladem Waclava Kroulika." Složitější vývoj obnovy dokládá nápis na klasicistně zdobené hranici: „Nákladem Wacslawa Kroulika 1825", i nezvyklé propojení světnice s mlýnicí. Obě části jsou na sobě stavebně nezávislé a zastřešení prostoru mezi nimi působí dodnes jako provizorium.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: Václav Mlynář (68 let), chalupník, žena Dorota (46), syn ženatý Matěj (16), nevěsta Dorota (14), všichni nekatolíci s nadějí na obrácení
V Morašicích byl k roku 1704 uveden jeden mlýn /č.p.45, dnes 44/ o jednom mlýnském složení, na kterém hospodařil Jiří Kroulík.
Také v roce 1772 byl na Morašickém mlýně mlynář z rodu Kroulíků - Jakub Kroulík. Jeho předchůdcem byl jmenován patrně otec Jiří Kroulík. Z mlýna o dvou složeních šlo do zámeckého důchodu na sv. Jana 1 zl 42 kr, na sv. Martina 1 zl a o vánocích 3 zlaté. Z obilí se odevzdávaly 3 mírky pšenice a 9 mírek ostatního obilí, převážně žita. Navíc platil mlynář roční daň „…pro militari ordinerio…“ 100 zl 30 kr.
Morašický mlýn, který byl součástí svobodné rychty /č.p.47/, se mlynářům pouze pronajímal. Někdy na sklonku 18. století mlýn vyhořel a roku 1793 byl nákladem Václava Kroulíka znovu vystavěn.
Rodina Kroulíkových mlynařila na mlýně ještě na počátku 19. století.
Jedním z majitelů statku a mlýna se stal v roce 1846 Josef K. Slavík (*1814), poslanec zemského sněmu, poté poslanec v říšské radě a otec Karlouše Richtera.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Morašický mlýn není bohužel zapsán mezi nemovité kulturní památky, v současnosti je opuštěný a chátrá. O způsobu záchrany jednají památkáři s majitelem.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Václav Mlynář
1704 Jiří Kroulík
Jiří Kroulík ml.
1772 Jakub Kroulík
1793 Václav Kroulík
1846 Josef K. Slavík
Dle pohlednice mlynář Slavík (RŠ)
Zobrazit více
Rád bych doplnil informaci o neustálých opravách a renovacích za naši rodinu Černíků (poslední i aktuální vlastníci). Mlýn se od samotné koupě v 20. století neustále rekonstruoval a postupně dával dohromady. Bohužel skupina místních mladých vandalů mlýn neustále ničila (rozbíjení oken, ničení střechy a konečný bod zlomu byl, když vandalové rozmlátili původní historickou pec) a tak se s opravami přestalo, než bylo vydáno rozhodnutí o zabezpečení pozemku (demolice). Na prvních opravách v naší rodině dělal můj děda Libor Černík, po něm se staral o mlýn a pokračoval v opravách můj táta Libor Černík II a do budoucna bych zde rád já Libor Černík III se synem Liborem Černíkem IV postavil na památku starého mlýna a památku na mého dědu stavbu podobného charakteru, jen v menší velikosti a to od základů. Až bude výstavba zahájena, zašlu Vám fotky pro doplnění archivu a pod dostavění Vás pozvu na kolaudaci. (Libor Černík)
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: