Slavíkův mlýn

Ve mlýně se nacházelo výjimečné české složení doplněné o krupník typu holendr. Výjimečnost spočívala v moučnici, jenž byla doplněná tzv. komínkem (obdobná dochována ještě ve mlýně čp. 3 v Brodě - PB). Celé složení bylo naštěstí zachráněno, konzervováno a dnes je instalováno ve funkční podobě ve mlýně v Býkovicích.
Úplně zachovalá celá sestava starého českého mlýna se zdobenou hranicí datovanou 1825 a výjimečnou moučnicí. Soustava tří palečních kol, čtyř pastorků a dvou dřevěných řemenic poháněla mimo obyčejné složení ještě špičák a krupník.
Vrchní deska moučnice opatřena větracím komínkem umožňujícím lepší chlazení meliva.
xxxx
Původní morašický mlýn měl dvě obyčejná mlecí složení. Pravděpodobně v závěru 19. století došlo k přestavbě, při které zůstalo jedno obyčejné mlecí složení, doplněné složením pro špicování a krupníkem - holendrem.
Kámen holendru v Morašicích o průměru 85 cm (původně mohl mít i přes 90cm) dosahoval přibližně 240 otáček za minutu. Podle doporučeného výpočtu obrátek to mělo být 265 až 275 (základem výpočtu je směrné číslo pro holendr 360, od něhož se odečte průměr kamene a výsledkem je potřebný počet obrátek).
Pohon těchto tří zařízení dodnes vzbuzuje obdiv soustavou hlavní hřídele s vodním a palečním kolem čelníkem, které otáčí po obou stranách uloženými hřídelemi opatřenými velkými pastorky - bubny - a lícními palečními koly (s bočními palci). Levé paleční kolo pohání přes pasto-rek holendr, pravé paleční kolo otáčí francouzským kamenem o průměru 94 cm v hlavním mlecím složení a přírodním kamenem o průměru 72 cm ve špicovacím složení. Otáčení špičáku zajišťuje řemen z dřevěné řemenice, umístěné na železí francouzského kamene, vedoucí na další dřevěnou řemenici na železí pod špičákem.
Postranní paleční kola, pravé pro mletí nebo levé ke krupníku, uváděl mlynář do chodu přistrčením pastorků na jejich hřídelích k hlavnímu palečnímu kolu (přistrkovací způsob), špičák se do pohybu uváděl nahozením řemene.
Za mladší doplňky tohoto mlýna považujeme použití francouzských kamenů, celokovového pastorku na železí, výrobu krup holendrem, pastorek s kovovými čely na hřídeli holendru, zřízení samostatného špičáku k ošpicování zrna před vlastním mletím a jeho pohon řemenem.
Špicování bylo zařízení na otloukání špiček u zrní. Otlučené a špiček zbavené zrní padalo do násejpek. Z násejpek se otlučené zrní sypalo na fukar, v němž se proudem vháněného vzduchu oddělovaly otlučky a prach od zrní. Zrní z fukaru padalo zase do násejpky a potom se již nosilo na koš k vlastnímu mletí.