Historie
Obecná historie:
Podměstský mlýn doložený prameny ve 14.-17. století náležel nejprve pod arcibiskupskou tvrz v Českém Brodě, odkud býval spravován purkrabím celý distrikt obcí arcibiskupského panství. Během husitských válek v 15. století došlo k jeho začlenění pod městské právo - stal se šosovním mlýnem. Po roce 1620 byl mlýn i s dalšími nemovitostmi města za protihabsburskou činnost městu zkonfiskován. Mlýn často postihovaly povodně, ale i požáry města 1628 a 1639. Po roce 1639 již nebyl mlýn obnoven a jeho ruiny byly na Šembeře viditelné ještě po celý zvytek 17. století. Stíval pod dnešním domem čp. 125 a v korytu říčky Šembery po něm nezůstaly dodnes žádné stopy ani technologie.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Nejstarší nepřímá písemná zmínka o mlýnu se dochovala v Účtech arcibiskupského pokladníka Záviše z roku 1382, kde se za arcibiskupské město Český Brod (Civitas Brodensis) uvádí výčet poplatků za oba českobrodské mlýny - chouranický a podměstský (Item de molendinis) ve výši 1 ½ hřivny stříbra (čili 96 grošů v penězích), a to dvakrát do roka.
Po rozchvácení českobrodského arcibiskupského panství a jeho nemovitostí během husitských válek (1419-1434) přešel Podměstský i výše položený Chouranický mlýn pod přímý městský šos - jako šosovní mlýny - pod správu města Český Brod. Z té doby se připomínají také jména prvních známých mlynářů. Před rokem 1434 na podměstském mlýně působila mlynářka Dúra se svým druhým manželem Vaňkem Zimničkou.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V rámci pobělohorských konfiskací (po roce 1620) bylo město Český Brod za protihabsburskou činnost pokutováno zabráním veškerého nemovitového majetku, včetně Podměstského mlýna.
Ničivý požár města 29. dubna 1628 postihl Podměstský mlýn a po dalším požáru roku 1639 již nebyl mlýn obnoven. Mlýn není zobrazen na žádné historické mapě.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Zimnička
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
