Historie
Obecná historie:
Vrchnostenský mlýn na stálé vodě náhonu řeky Bečvy na katastru Drahotuš nechal vystavět Jan ze Žerotína v roce 1582. Šlo o největší mlýn na hranicko drahotušském panství, měl pět složení a kašník. Voda z mlýna proudila příkopem na valchu (dnes Hranice V Rybáře), která rovněž patřila vrchnosti. Od 18. století mlýn provozovali nájemní mlynáři, v 19. století byl panstvím odprodán. Za první republiky a během okupace držela mlýn rodina Ludvíka Wellarta, která budovu také obnovila po ničivém požáru na konci roku 1945. Po znárodnění v roce 1949 se provoz mlýna zastavil, od roku 1951 patřil n. p. Vodotechna Přerov a Ingstav, které budovy postupně přestavěly na skladiště a opravny těžkých strojů. Znárodnění neušel ani provoz v bývalé valše, která patřila firmě Sigmund, vyrábějící krejčovskou vatu. V roce 1950 zde zahájila provoz Tofa, továrna na dětské hračky, roku 1965 ji vystřídala strojní a traktorová stanice. Dnes jsou mlýn i továrna v místě valchy bez využití.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1582 po prokopání náhonu a vybudování stavu na Bečvě, největší mlýn na stálé vodě v hranicko-drahotušském panství - 16.-17. století: 5 složení a kašník
v 18. stol. pronajímán za 300 zl. ročně
1693 Vavřinec Procek, mlynář, manž Zuzana (doplnila Zuzana Králová)
1715 Jindřich Bém, manž. Dorota (doplnila Zuzana Králová)
1728 Martin Böhm, manž Barbora (doplnila Zuzana Králová)
10.8.1772 mlynář Josef Hlaváč, vdovec oo s Mariannou, vdovou po Janu Kašpaříkovi, mlynáři z Hrabůvky (ZA Opava, ŘK Hranice IV, inv.č. 6714, doplnila Zuzana Králová)
v 19. stol. mlýn vrchností odprodán
V roce 1830 vlastnil podle starých katastrálních map Prokeš Karel.
Velký mlýn byl postaven koncem 19. století, na zadní zdi mlýna je mlynářský znak, iniciály tehdejšího majitele a rok 1892.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 je jako majitel uváděn Ludvík Wellart, později jeho syn - nazýván Wellartův mlýn
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
provoz zastaven, adaptován na skladové prostory
v roce 2023 je v prostorách mlýna MVE (=malá vodní elektrárna) Wellartův mlýn
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Prokeš
- Hlaváč
- Wellart
- Procek
- Proček
- Böhm
Historie mlýna také obsahuje:
1693 Vavřinec Procek (Proček)
1715 Jindřich Bém
1728 Martin Böhm
1772 Josef Hlaváč
1830 - Karel Prokeš
1930 - Ludvík Wellart
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
