Mele z posledního.
(české rčení)

mlýn v Krnsku, Krupárna

mlýn v Krnsku, Krupárna
58
Krnsko
294 31
Mladá Boleslav
Krnsko
50° 22' 24.1'', 14° 52' 8.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn v Krnsku se nachází na pravém břehu Jizery. Dříve se tam vyráběly kroupy. Po zrušení výroby ZENOU byl na prodej. Mlýn v roce 2015 vyhořel a následně byl zbořen, zachován pouze suterén, sloužící jako vodní elektrárna.
Jizera
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Umělecký čtyřpodlažní mlýn postavil roku 1864 mlynář ze Zámostí Josef Kuchta se svým synem Františkem. Na stavbu použili kvádrový pískoven z okolních lomů. Ve mlýně se zároveň pekl chleba. (MH)

V roce 1895 plánovali krnečtí radní provést osvětlení obce petrolejovými lampami. Nakonec požádali o pomoc mlynáře Františka Kuchtu, který nechal v obci instalovat 9 elektrických lamp od nádraží ke škole a na vlastní náklady je napájel dynamem ze mlýna. František Kuchta byl pak jmenován čestným občanem Krnska. (MH)

V roce 1910 se mlynářova dcera Gabriela provdala za Josefa Düricha z mlynářského rodu z Kláštera nad Jizerou, který mlýn v Krnsku převzal. Otec Josefa Düricha byl poslancem říšské rady ve Vídni a spolupracovníkem T. G. Masaryka. (MH)

V roce 1913 přistavěl Josef Dürich obytnou a kancelářskou budovu s věžičkou. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1920 nechal Josef Dürich vyměnit stávající Girardovu turbínu za účinnější Francisovu. Plán vypracovala a turbínu dodala firma J. Kohout Praha – Smíchov. Výkon nové turbíny byl při spádu 2 m a hltnosti 3,1 m3/s 43 HP. Patrně již v této době se mlýn specializoval na výrobu krup, odtud vznikl místní název krupárna.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Dürich (HŠ).

V roce 1934 byly objekty patřící Dürichovým, tj. krupárna v Krnsku a bývalý mlýn s elektrárnou v Zámostí, z důvodu zadlužení prodány v exekuci. Koupily je Družstevní závody Dražice nad Jizerou. Za mlýn v Krnsku zaplatily 959 910 Kč, za elektrárnu a bývalý mlýn v Zámostí 1 4085 300 Kč.  Zdejší mlýn se ií nadále orientoval na výrobu krup, a dále na loupání a půlení hrachu. V roce 1936 byla opět vyměněna turbína za novou výkonnější, opět Francisovu, která dosahovala výkonu až 90 HP. Kromě turbíny byl na hlavní transmisi připojen elektromotor o výkonu 80 KW, na transmisi ve čtvrtém patře druhý elektromotor o výkonu 50 kW, bylo zde i několik menších elektromotorů k jednotlivým strojům. V následujících letech byla doplněna technologie. Kapacita krupárny byla v roce 300 q krup a 50 q hrachu za 24 hodin, skutečný výkon v roce 1938 byl 263 vagónů krup a 705 vagónů hrachu při 14 zaměstnancích. Krupárna pokrývala 54 % potřeby krup v Čechách. (MH)

 

V roce 1957 byla mlynářská činnost Družstevním závodům Dražice odebrána, mlýn byl znárodněn a převeden na Středočeské mlýny Praha, národní podnik. Krátce po sobě se zde vystřídali vlastníci Mladoboleslavské mlýny a pekárny a Pardubické mlýny a těstárny. (MH)

V roce 1968 byla ostavena a zabetonována turbína a nahrazena elektromotorem o výkonu 100 kW, který poháněl hlavní transmisi před 30 cm široký řemen. V té době řídil mlýn Rudolf Efler. (MH)

Po roce 1989 začala zdejší výroba krup klesat. Vznikla konkurence a mnohé mlýny začaly vyrábět kroupy jako doplňkovou výrobu. Krupárna postupně snížila výrobu ze 3 směn na 2, a později dokonce jen na jednu směnu. V roce 1993 koupil krupárnu mladoboleslavský podnik ZENA, která hledala úspory a nové oblasti činnosti. Kromě výroby krup a půlení hrachu se zde mlela rýže pro Plzeňský pivovar na výrobu speciálního piva, dále meruňkové pecky pro Karborundum Benátky n. J. sloužící jako přídavek do brusiva. Obchodní činnost byla rozšířena o doplňkové balení zboží z dovozu – rýže, pistácie, mandle, rozinky, kokos a mák. Výroba se však nezvedla na původní úroveň a když se nástupce ZZN Mladá Boleslav, nástupce ZENY, stal součástí skupiny Agrofert, byla krupárna prodána krnecké stavební firmě LUKA, která využívala budovu mlýna jako své zázemí. Mlýnské stroje byly demontovány, prodány nebo sešrotovány. Noví majitelé se rozhodli využít odstavenou turbínu pro výrobu elektrické energie. Nechali rozbít beton, pod kterým byla turbína zabetonována od roku 1963, a nahradili starou turbínu novou Kaplanovou o výkonu 75 kW. Kolaudace proběhla za nového provozovatele ENER J2 v roce 2013, který obhospodařuje elektrárny na obou stranách Jizery, tj. v Krnsku a Zámostí. (MH)

20. 12. 2015 mlýn vyhořel.

Po požáru 20. 12. 2015 mlýn téměř kompletně vyhořel. Budova mlýna, skladiště i silo ohrožovaly provoz na přilehlé silnici a musely být zbourány. Přízemí, kde se nachází turbína, však zůstalo nepoškozeno a funguje dál jako malá vodní elektrárna. (MH)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kuchta
  • Dürich

Historie mlýna také obsahuje:

 

1864 Josef Kuchta

? – 1910 František Kuchta

1910 – 1934 Josef Dürich

1934 – 1957 Družstevní závody Dražice

1957 Středočeské mlýny Praha

Mladoboleslavské mlýny a pekárny

Pardubické mlýny a těstárny

1993 podnik ZENA Mladá Boleslav

Stavební firma LUKA Krnsko

ENER J2

Dějiny obcí okresu Mladoboleslavského a Benáteckého: „Ve válečném roce 1866 dne 1. července strhli Prušáci most jizerní. 2. července přebrodili pruští husaři u Kuchtova mlýna Jizeru a táhli ku Praze. Nad mostem pak přeplavila se pruská pěchota a ve velkém mlýně krnském pobrala 420 bochníků chleba určených pro rakouskou armádu do Hradce Králové.“ (MH)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice bez obytné budovy
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    Mlýn je třípatrový. (HŠ)
    Původně v roce 1864 byla postavena pouze mlýnice. V roce 1913 nechal Josef Dürich přistavět na severní straně novou budovu s věžičkou, která sloužila jako kancelářská a jako obytná budova (viz ikonografie - viditelná na starých fotografiích). V roce 1940 byla tato budova přestavěna na čtyřpodlažní skladiště obilí a mlýnských výrobků. V přízemí zůstaly kanceláře a byt. (MH)


    • zdobený zděný štít
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • střešní nástavba
      • zcela bez technologie aj.
      rok 1936 - čistírna, 9 krupníků firmy Martin, hranolové vysévače, třídící žejbra, řezačky na kroupy, stroje na kulacení a hlazení krup, míchačky, reforma na třídění krupic, šrotovníky na odpad, vzduchotechnika
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • krupník
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • jez
      Mlýn využíval jez (HŠ)
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, spád 1,80m, výkon 54 HP.(HŠ)
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, spád 1,80m, výkon 54 HP.(HŠ)
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV roce 2013 byla instalována nová Kaplanova turbína o výkonu 75 kW, která nahradila dosavadní Francisovu.
      Typelektrický motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV době vlastníka Dražické závody Dražice (1934 - 1957) 2 elektromotory, jeden napojený na hlavní transmisi o výkonu 80 kW, druhá na čtvrtém podlaží o výkonu 50 kW. Dále několik menších elektromotorů u jednotlivých strojů.
      1968 - elektromotor o výkonu 100 kW
      Typelektrický motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV době vlastníka Dražické závody Dražice (1934 - 1957) 2 elektromotory, jeden napojený na hlavní transmisi o výkonu 80 kW, druhá na čtvrtém podlaží o výkonu 50 kW. Dále několik menších elektromotorů u jednotlivých strojů.
      1968 - elektromotor o výkonu 100 kW
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisKonec 19. st. - dynamo pro účely osvětlení
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníJičin, str. 23
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníJičin, str. 23
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorVáclav Šolc
      NázevMlýny na Strenickém potoce
      Rok vydání2017
      Místo vydáníTurnov
      Další upřesněnístr. 104 - 108
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Vytvořeno

      4.10.2013 20:36 uživatelem jindrich (Jindřich Herzán)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 19.11.2017 20:45
      Helena Špůrová 21.7.2015 22:01
      Radomír Roup 12.6.2018 20:16
      Jiřík 6.10.2013 21:42
      doxa (Jan Škoda) 3.1.2023 12:41
      cestovatelka 22.4.2020 15:03