Předchůdcem pozdějšího mlýna na řece Nežárce v Hamru byl železný hamr, který dal jméno celé vsi (její původní název byl Ostrov a i později se užívalo pro ves jméno Hamr-Ostrov). Dobu, kdy hamr vznikl, nelze přesně určit, nicméně už v roce 1496 se uvádí v příslušenství poplužního dvora v Hamru pod Valem mimo jiné i železný hamr. Kdy byl hamr přestavěn na mlýn není známo, ale existence mlýna v Hamru je doložena v roce 1572, kdy je jmenován při prodeji tvrze v Hamru Markétě Valovské z Hodějova. V roce 1644 se připomíná v Hamru mlýn o třech složeních a 1 stoupě pod názvem "Nový mlýn". Když v roce 1729 koupila statek Hamr Eleonora Amálie ze Schwarzemberka, byl mlýn v tak zchátralém stavu, že musel být nově postaven a to o 2 mlýnských složeních a 4 stoupách. Po připojení k třeboňskému panství, na němž existoval rovněž Hamerský mlýn pod Mlákou, začal být zdejší mlýn označován jako Novohamerský. V roce 1759 byl mlýn prodán do emfyteutického držení (dědičného pronájmu) Matěji Kramolínovi za 300 zl. rýnských, po něm se na mlýně vystřídali mlynáři Jan Janovský a Prokop Břeský. Začátkem 19. století převzala mlýn rodina Pauknerů, z nichž na mlýně hospodařil Matěj a jeho syn Jan. Po smrti Jana Pauknera mlýn koupil v r. 1885 František Primus za 16 000 zl., ale už o 5 let později zkrachoval a mlýn koupila za 6 000 zl. Albína Nedobitá, roz. Pauknerová. V té době měl mlýn 4 složení, 4 stoupy a pilu, od roku 1891 u něj stál nový jez místo starého, zničeného povodní. V roce 1897 koupil mlýn Václav Šimek za 12 000 zl. Posledním provozovatelem mlýna byl mlynář Černý, který se odstěhoval v roce 1945. Po odkoupení mlýna Františkem Liškou v roce 1959 byla ponechána obytná část a stavení mlýna bylo v roce 1975 zbouráno.
Autor textu-Zdenka Kociánová
No.666