24.6.1518, Hranice
Jan z Pernštejna povoluje Ondřeji Šilhanovi postavit mlýn na okraji hráze Velké prosenického rybníka.
My Jan z Pernštejna a na Tovačově, nejvyšší hejtman markrabstvi Moravského, pán a spravedlivý dědic panství Helfenštejnského i s svými erby a budoucimi potomky, pány Helfenštejnskými, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdež čten aneb ctouci slysan bude, že opatrný muz Ondřej Šilhan zádal jest nås, abychom jemu na gruntu našem Helfenštejnském, konec hráze rybníka Velikého Prosenického, mlýna postaviti dopřáli. Kdež my vzhlednuvše na jeho slušnou žádosť a s vůlí tím lepší lidi našich k tomu mlýnu přisedících jemu ten mlýn stavěti jsme dopustili ke dvēma kolūm moučnim a k třetimu stupnimu, na kteréžto tři kola má voda jiti splavem z rybnika Prosenického aneb tou struhou podle rybnika vedena. Dale z milosti naši zvláštni fedrunky tyto jemu i budoucím jeho potomkům připovídáme: Item svini osmero na pastvu do lesů Prosenických žaludní budou moci honiti a svobodu miti bez uplacovani. Item ač by kdy ten mlýn z Božího dopuštění ohněm aneboli. jakým neštěstím zšel, z hor našich lesa k vystavení zase téhož mlýnu jemu má dáno býti a lidé naši budou povinni ten les témuž mlynáti i budoucím jeho potomkům svézti. Item na opravení kol a jinšich potřeb mlýnských každý rok dva duby dávány býti mají. Item ačby kdy ten mlýn pro nedostatek vody vice čtyř neděl mleti nemohl, má mlynáři, sečtouce na neděle, na platu vyražováno býti. Item příkopu podle rybnika nad mlýnem, když by toho potřeba kázala, lide naši maji ciditi. Item berne kralovska když by v zemi moravské, jakož se to časem přiházi, brána byla, aneb jaká pomoc nám pánům Helfenštejnským činěna, z toho jej ze všeho vysvobozujeme. Ítem odmrť, kterážby na nás spravedlivé připadati měla, tu jemu i budoucim potomkum jeho propouštime na budouci časy. A on mlynář i s potomky svými a držiteli téhož mlýna za ty zvůle z milosti naši jim dané budou dlužni a povinovati nám pánům Helfenštejnským nynějším i potomním dávati a činžovati platu ročního 3 R. za každý R třicet g. a za každý g. 7 d. alb počitajic, a to rozdilně na sv. Jifi 11/, r. a na sv. Václava tež 11/, r. A tak ty platy na každý rok spravice, jiných všech poplatkův I dávek prázdni budou na věčné časy. A tak svrchu psaný Ondrej mlynář, manželka jeho i děti jeho i budoucí potomci, budou moci ten mlýn dědičně držeti a jeho uživati, prodati, zastaviti, zamēniti a s ním jakožto s svým vlastním vedle vůle svě učiniti, však bez platův našich umenšení, osadice nám i obci člověkem hodným. A my svrchupsaný Jan z Pernštejna slibujeme sami za se a za své erby a pány držitele téhož panství všecko, což se svrchu piše, věrně a právě zdržeti. Tomu na svědomí pečeť svou vlastní k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali. Jenž jest dán a psán na Hranicich ve čtvrtek na den sv. Jana Křtitele Božího, léta Páně 1518.
