Historie
Obecná historie:
Sem, pod klášter, putovalo obilí z klášterních poplužních dvorů. Mlýn zmiňuje už zápis z roku 1296, budova však od té doby prošla řadou „drobných úprav.“
Za opata Jana III. Chotowského (1553-1575) šel k zemi původní dřevěný mlýn, nahradil ho kamenný (1570). Renesanční přestavbu dnes nejviditelněji připomínají ve fasádě zasazené erby opatství a Chotowského, pozdější barokní úpravy zase severní štít, který rozpoznáme snáz z dobové rytiny (1749). Na ní rovněž můžeme vidět sádky, porybného chaloupku a soukenickou valchu, odkud Broumovští od 16. věku čerpali vodu pro kašnu na náměstí.
Současnou podobu mlýna mají na svědomí mlynář F. Gramer a národní podnik čs. státní statky. Gramer nechal mlýn rozšířit, aby pobral parní kotelnu (1884). ČSSS o sto let později zpustlý objekt přeměnily na své sídlo. Při té příležitosti soudruzi zbořili a znovu postavili jižní křídlo a nechali budovu osadit sgrafitem od Josefa Kodyma (1987).
Zdroj: Miroslav Otte. Podklášterní mlýn. Broumovské noviny 5/2005, s. 13-14.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn založen patrně zároveň s klášterem či krátce po jeho vzniku.
V Paměti újezdu Polického od Václava Vladivoje Tomka (Praha, 1857, s. 54, viz http://librinostri.catholica.cz/.../TomeVlPamUjezPo-r0.pdf) nalezen záznam, že mlýn na daném místě stál už k roku 1296.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1570 Jan Chotovský přestavěl původně dřevěný mlýn z kamene
Na fasádě dvě reliéfní desky s letopčtem 1570, jedna s erbem meče a iniciálami JC (=Jan Chotowský), druhá s erbem se třemi růžemi v šikmém břevně (Břevnovsko-broumovské opatství)
1676 Hesseliův urbář: mlýn o 3 složeních, z mlýna se platí ročně 115 kop poplatku a 18 kop výkrmného
1710 klášterní mlýn
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1884 František Gramer, přestavěn na parní provoz
První světová válka (1914–1918)
1930: majitel Arnošt Hoffmann, stržen komín kotelny
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Státní statek, jižní polovina stržena a vystavěna znovu
Objekt nevyužívaný, nabízen k prodeji.
Nejpozději od r. 2024 objekt slouží jako komunitní centrum, je tedy veřejnosti přístupný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1884 František Gramer
1930 Arnošt Hoffmann
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
