Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn vznikl až ve druhé pol. 19. stol., stavení se poprvé objevuje na mapě stabilního katastru, jako dokreslená stavba. Poprvé se o objektu jako o mlýně hovoří roku 1879 kdy byl majitelem mlynář Kantor a mlýn už měl současné čp. 34. Malý mlýnek byl obklopen na velmi malém území hned několika většími mlýny a tak se jeho provoz zřejmě stále méně vyplácel až došlo k přestavbě. V následujích letech se objevuje v záznamech jako pila a valcha a nakonec šindelka.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1924 je uváděn majitel nemovitosti jako mlynář a je jím Jan Kraml.
V roce 1930 se objekt uvádí coby šindelka, jíž vlastní Josef Kraml.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Někdy před rokem 1949 byla částečně zdemolována mlýnice.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1879 Kantor
1924 Jan Kraml
1930 Josef Kraml
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
