Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář zahradník Jan Rejmund (30 let), manželka Alžběta (25), syn Pavel (8),všichni katolíci
V soupisu mlýnů z roku 1704 uvedena 2 vodní kola, 1 jahelka a 4[?] stoupy.
V r. 1839 vlastnil mlýn Franz Kopeczný.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 vlastnil mlýn Čeněk Kopečný.
k 31.X.1938 denní kapacita 11 q pšenice, 14 q žita, roční 3080 q pšenice, 3920 q žita
1940 Jaroslav Kopečný, manž. Marie
obchodní kontingent 6 q pšenice, 519 q žita, námezdní kontingent 940 q obilí
24.10.1943 mlýn zastaven
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
5.11.2001 Ministerstvo kultury zamítlo návrh z 5.11.1990 na prohlášení za kulturní památku.
Mlýn 3. srpna 2009 vyhořel po zásahu bleskem a je nově obnoven.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jan Rejmund
1839 František Kopečný
Jaroslav Kopečný se narodil roku 1884, zemřel 1949.
Jeho otec Čeněk zemřel roku 1928 v 85 letech
za fotografie a informace děkuji Janu Tetřevovi z Východočeského muzea v Pardubicích. (RŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
