Historie
Obecná historie:
Pekelský, nebo také Dolní mlýn (původně se nacházel po proudu výše, blíže ke Štítarům ještě jeden mlýn, zvaný Horní, který zanikl již v 19. století), se připomíná v roce 1327 v majetku kolínského rychtáře Choclina, který žádal krále o potvrzení tohoto jeho majetku. V roce 1588 získalo mlýn město Kolín, kdy je přímo jmenován „mlýn v Pekle“. V letech 1633–37 působil v Kolíně jako městský písař Viktorin Morávek, syn pekelského mlynáře. V letech 1906–39 zde fungovala výletní restaurace, po požáru mlýnice 16. května 1924 však přestal mlýn sloužit svému účelu. Kolem roku 1950 byl neprovozovaný mlýn zabaven rodině Kostomlackých a účelově využíván pro potřeby Státního statku Kolín. V roce 1952 byla stržena opuštěná budova výletní restaurace. Po roce 1989 byl objekt restituován a následně prodán.
Rybník Peklo je jediný kolínský rybník. který včetně sádek vznikl za působení Státního statku v letech 1950–53 a to rozšířením malého rybníčku, ležícím na mlýnském náhonu. Zaplavené území má plochu 6,3 ha a pod hladinou zmizela louka s meandry Pekelského potoka, který pramení v Lošanech
Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví, slouží k obytným účelům a v bývalých hospodářských budovách je malý specializovaný autoservis.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
R. 1327 - mlýn v majetku kolínského rychtáře Choclina.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
r. 1588 - mlýn v majetku města Kolín, mlýn měl 2 kola
kolem r. 1630 - mlynář Morávek, jehož syn byl kolínským písařem
po 30. válce byl mlýn pustý
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář podruh Řehoř Pekelský (40 let), manželka Anna (38), oba katolíci
1654 Berní rula: mlynář Jiřík Konvalina, 14 str. rolí, 4 ks hov. dobytka
1734 vyhořel
r. 1675 - prodán rodině Konvalinkově
1828 Josef Potůček
r. 1841 vlastnil mlýn Josef Potůček, viz Indikační skica (RŠ)
1849 Josef Potůček ml.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
R. 1884 byl majitelem Skrčený a nájemcem mlýna Knaifl, Skrčený se pokusil Knaifla zavraždit brokovnicí
zač. 20. století - mlýn zrekonstruován, zaveden elektrický pohon
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
r. 1919 - 1924 - mlýn ve vlastnictví společnosti pekařů
r. 1924 - mlýn vyhořel
r. 1930 - majitelem mlýna byl Josef Novotný
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Morávek
- Konvalinka
- Potůček
- Knaifl
- Skrčený
- Pekelský
- Konvalina
Historie mlýna také obsahuje:
r. 1327 - Choclin
r. 1588 - město Kolín
kolem r. 1630 - Morávek
1651 Řehoř Pekelský
1654 Jiřík Konvalina
r. 1675 - rodina Konvalinkova
1828 Josef Potůček
r. 1841 - Josef Potůček
1849 Josef Potůček ml.
r. 1884 - Skrčený (majitel), Knaifl (nájemce)
1930 Josef Novotný
Zobrazit více
Oblast a rybník se jmenují podle mlýna, který se zde nacházel již v letech 1327 a byl nazýván "Pekelský" nebo "mlýn v Pekle" nebo také jako "Dolní mlýn" (Horní mlýn se nacházel výše proti proudu Pekelského potoka směrem ke Štítarům, ale nedochoval se, viz. fotogalerie-mapy). V roce 1327 byl mlýn v majetku kolínského rychtáře Choclina. V roce 1588 mlýn získalo město Kolín. Mlýn na dvě kola byl po třicetileté válce pustý a sešlý. V letech 1633–1637 byl městským písařem v Kolíně Viktorin Morávek, syn pekelského mlynáře. Roku 1675 byl tento mlýn prodán rodině Konvalinkových. Později přecházel do různého vlastnictví. Počátkem 20. století byl mlýn zrekontruován a zaveden elektrický pohon. Od roku 1919 do roku 1924 vlastnila mlýn společnost pekařů. Hned vedle mlýna na stejné straně cesty stávalo "pohostinství-výletní restaurace" pro výletníky i kolínskou mládež, která se zde chodila rekreovat. Hospoda fungovala do roku 1939. Někdy po roce 1952 byla tato budova sloužící jako restaurace stržena (..v roce 1951 zde ještě stála, přesné datum demolice neznámé..). Bohužel dne 16.5.1924 přestal mlýn provozovat svůj účel, neboť vyhořela mlýnice.
V místech dnešního rybníka včetně sádek byl náhon a louka s meandry Pekelského potoka. Tento jediný kolínský rybník Peklo vznikl rozšířením původního rybníčku, který ležel na mlýnském náhonu Pekelského mlýna. V letech 1950-1953 byl rozšířen na 6,3 ha. Neprovozovaný Pekelský mlýn definitivně zanikl v roce 1950, kdy byl rodině Kostomlackých zabaven a využit pro činnosti Státního statku Kolín ( z doslechu .... nejdříve zabrali pole a následně mlýn..). Po roce 1989 byl objekt restituován a následně prodán. Z pomalu chátrajího hospodářského stavení ze začátku 90 let se opět stala čistě upravená obytná usedlost, kde dnešní majitel provozuje malý specializovaný autoservis.
Nad rybníkem Peklo bylo v roce 1994 objeveno 6 nádob z 2. stol. př. n.l., z nichž jedna byla importována z horního Porýní nebo dokonce až z Galie.
(https://www.upekla.eu/Historie-U-Pekla-v-Koline.html)
Skrýt
Z kroniky města Kolín pro léta 1924-1929:
s. 20
(16. května 1924) - O 1. hodině v noci vyhořela mlýnice, střecha a zařízení ve mlýně Peklo, patřící B. Hendrychovi. Škoda jest kryta pojištěním.
s. 267
14. září 1928 – Jistý občan z blízké vsi dal inserát do Národní politiky, v němž uváděl, že tomu, kdo pošle 5 Kč ve známkách, poví o cestě na Slunce a do Pekla. 184 lidí se dotazovalo a poslalo po 5 Kč a dostali odpověď, kde jsou samoty mlýn Peklo a samota Slunce při silnici do Plaňan.
Zdroj: Kronika města Kolín 1924 - 1929
http://www.mukolin.cz/prilohy/Texty/983/15kronika_1924_1929_c.pdf (MŠr)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: