Nedošel nikdy dál než mlynářův trakař.
(německé rčení)

mlýn v Toušeni

mlýn v Toušeni
30
Mlýnská
Lázně Toušeň
250 89
Praha-východ
Lázně Toušeň
50° 10' 17.0'', 14° 42' 40.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý vodní mlýn s pozdně gotickým jádrem stojí v Mlýnské ulici.V jeho zdi byly donedávna zabudované dělové koule. Po regulaci Labe ve 30. letech minulého století mlýn už nestojí na břehu řeky.
V obci
Labe
18000/2-2175
nepřístupný

Obecná historie:

1./ MLÝN V TOUŠENI:
Mlýn pravděpodobně vznikl ve 13. století společně s hradem /tvrzí na řece Labi, cca půl kilometru pod soutokem Labe s Jizerou.
Staré mapy ukazují, že dnešní stav s tím nemá vůbec co do činění. Stavení mlýna stojí dnes cca 50m od regulovaného toku
Labe, tedy "na suchu". 
- 1530 - Požár v Toušeni, shořel hrádek i mlýn. Jeho tehdejší majitel Adam Lev z Rožmitálu opravil mlýn a hrádek přestavěl na
raně renezanční zámek (dnes na místě hrádku stojí "skleněná vila")

- 1536 - hrádek a mlýnem prodán Krajířům z Krajku
- 1547 - král Ferdinand I. Habsburský majitelům Krajířům všezabavuje z politických důvodů a uděluje majestát práva užívání
Janu a Ludmile Rohanovým ze Spálených mlýnů v Praze

- 1554 - Jan Rohan (patrně z důvodu nestíhání a jiných aktivit) pronajímá mlýn (našemu) mlynáři Cyprianovi Roudnickému původem z Kochánku (tehdy ještě neměl predikát "z Mydlovaru" - ten získal společně se svými bratry až v roce 1561)
Cyprián do té doby byl nejprve tovaryšem a později i mlynářem na mlýně v Brandýse nad Labem pravděpodobně i se svým bratrem Janem (Jan není ověřen). Mlýn v Bradýse v té době patřil Machu Turnovskému.
- 1556 - má již Cyprián dostatek financí a kupuje od Rohanových mlýn v Toušeni. Postupně rozšiřuje provoz i o pilu, hostinec a pekárnu, spravuje jez a náhon. Pomáhá stavět i jiné mlýny.

- 1600 - mlýn dědí Cypriánovi děti a z nich tu zůstává hospodařit jeho dcera Kateřina provdaná za Viktorína Škopka z Elentperku. V jejich vlastnictví zůstává mlýn až do roku 1655, kdy vrcholí spory s brandýským panstvím, kdy vrchnost zakazuje sedlákům mlít v tomto soukromém mlýně. A tak v témže roce (1655) rodina Škopků prodává mlýn brandýskému panství a v tomto okamžiku ztrácím informace o dalším životě této vedlejší rodové větve.
- 8.1.1759 - mlýn během "sedmileté války" vyhořel. Na počátku 19. století byl mlýn částečně opraven, ale velká povodeň (asi 1820) strhla jez a poničila mlýn. Blízko původního místa hrádku, který se rozpadl, byla vystavěna později tzv. "skleněná vila", která je dnes kulturním centrem a sídlem obecního úřadu.

- 1964 - od tohoto roku jsou pozůstatky mlýna vedeny památkovým ústavem jako "technická památka". Ve zrekonstruované přístavbě je dnes soukromý majitel, kterému patří mlýn, obytná přístavba a velká zahrada ( viz katastr nemovitostí). Mlýn je nepřístupný. Byli jsme tam, ale nedobouchali se :-)

(doplnil Otta Roudnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pozdně gotický mlýn je doložený k roku 1370, přestavěný v renesančním slohu.

Mlýn zde pravděpodobně vznikl někdy ve 13. století společně s hradem a dvorem. Ze zdejšího „přívozu měla užitek královna Jitka“, choť Václava II. (zmínka z roku 1293) a z mlýna nejspíš jeho majitelé, ve 14. století to byli pražský měšťan Frána Pesold (od roku 1360) a Mikuláš Jenteš (od roku 1365). Do lesů kolem Toušeně jezdil lovit zvěř i král Karel IV. Ten 1. února 1370 věnoval „městečko a zboží Toušeň nad Labem se všemi právy a majetky, poli, lesy, háji, loukami, prutníky, pastvinami, honitbami, k mlýnu příslušejícím rybolovem, vodami a přítoky“ bratru Janu Jindřichovi Lucemburskému. Listina tedy potvrzuje existenci mlýna.
Pak byla Toušeň v majetku pánů z Michalovic, Bočka z Poděbrad, synů krále Jiřího z Poděbrad, knížat münsterberských, dále Oldřicha Bradáče, Elišky a Kateřiny Jandových z Kutné Hory, pražského primátora Jana Paška z Vratu (+ 1533). Mezi ním a majitelem sousedního Brandýsa nad Labem Kunrátem Krajířem z Krajku a na Mladé Boleslavi vznikl spor o jez, který toušeňskému mlýnu zvyšoval spád vody.
Přísežní mlynáři přiznali právo toušeňskému Janu Paškovi. O výšku jezu na řece Jizeře, která se tu poblíž spojovala s Labem, se už předtím, roku 1465, přeli Jindřich z Michalovic a Jan Herklík ze Zap.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Přístavba k původně gotickému mlýnu je renesanční z doby před rokem 1580. V interiéru je zachována černá kuchyně a celá řada architektonických prvků a detailů. Na fasádě jsou zbytky sgrafitové výzdoby. Ve zdech jsou otvory po dělových koulích, které byly zazděny jako ozdoby.

po r. 1547 mlýn byl v majetku rodiny Roudnických z Mydlovaru, Cyprián Roudnický, dcera Kateřina s manželem Viktorinem Škopkem z Elentperku. Cyprián Roudnický užíval vlastní pečeť.

V roce 1530 vypukl v Toušeni požár a hořel i mlýn. Toušeňský hrádek byl přestavěn na raně renesanční zámek a jeho vlastníkem se stal Adam Lev z Rožmitálu. Roku 1536 bylo vše, včetně „mlýnu při témž zámku“, prodáno Krajířům z Krajku. Ale o jedenáct let později král Ferdinand I. z politických důvodů ono „vše“ zabavil. Na mlýn udělil majestát Janu Rohanovi a jeho choti Ludmile ze Spálených mlýnů v Praze. Za dalších sedm let připadl mlýn mlynáři Cypriánovi z Kochánku, který předtím hospodařil na mlýnu v Brandýse nad Labem.
Ten toušeňský mlýn prodal roku 1556 za 300 kop českých grošů mlynáři Cypriánu Roudnickému „i s dílem zámku starého, s kusem ostrova z druhé strany od mlýna“. Tehdy měl mlýn již čtyři kola moučná, jeden stupeň a pilu. Zřejmě dost vynášel, neboť Roudnický peníze nejen ukládal, ale také půjčoval na úrok. Mlýn i s polnostmi, z nichž se platilo 20 kop grošů ročně, „nedílně“ odkázal svým dětem Fridrichu, Bohuslavu, Matěji, Anně a Kateřině. Tehdy patřilo k povinnostem mlynáře „opatřovat vrata v jezu a vodě“, a dá se předpokládat, že již za Cypriána Roudnického bylo překopáno řečiště Jizery směrem k Toušeni. Listinný materiál z roku 1615 uvádí, že „čtvrt míle vzdáli nad městečkem Toušeň scházejí se dvě řeky v hromadu, Labe a Jizera“.
Za Roudnických a poté Škopkových byl toušeňský mlýn přestavěn, upraven na zemanský příbytek a vyzdoben renesančními sgrafity, okna zdobily bohaté rozvilinové ornamenty a první patro mělo na  rozdíl od jednoduššího přízemí psaníčkovou kresbu. Od rodiny Škopkových z Elentperka koupilo budovu brandýské panství. Mlýn byl tehdy od roku 1655 již bez polí.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dne 8. ledna 1759, tj. za třetí slezské nebo též sedmileté války, toušeňský mlýn zcela vyhořel i s pekárnou, která při něm byla v 18. století zřízena pro potřeby eráru. Mlýn zřejmě nebyl obnoven, neboť když byl po požáru prodán Janu Bodlákovi, nebyl způsobilý k mletí. Majitele živilo rybářství. Však se tomuto místu  začalo říkat Rybárna a o deset let později se zpustlý mlýn nazývá „chalupa drnová na pustém místě“.Velká povodeň strhla jez a poničila mlýn (cca r. 1820)
V Toušeni - dnes se obec správně jmenuje Lázně Toušeň - pak byl postaven nový mlýn, který dnes má čp. 30 a patří od roku 1964 mezi zapsané chráněné technické památky.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Roudnický

Historie mlýna také obsahuje:

1530 - Adam Lev z Rožmitálu
 1536 - Krajířové z Krajku
 1547 - Jan a Ludmila Rohanovi

1556 - Cyprián Roudnický z Mydlovaru
 1600 - Kateřina Roudnická provdaná za Viktorína Škopka z Elentperku.

do 1655 Viktorín Škopek z Elentperku a potomci

1759 - Jan Bodlák

současnost - RNDr. Jan Králík


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    03 2021
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      zděná
      jednopatrový
      Pozdně gotický mlýn z roku 1370, přestavěný v polovině 16. století, omítka se zbytky sgrafit. Mlýnice byla samostatná přes dvůr. Dnes neexistuje.
      Areál mlýna tvoří dům čp. 30, dům čp. 31 a hospodářské objekty. Patrové kamenné budovy jsou v jádru renesanční ze 16. století s dochovanými pozdně gotickými detaily.
      SZ od návsi, při řece Labe, je situován areál mlýna. Jádro tvoří objekty čp. 30 a 31 na JZ straně areálu (S směrem od domu čp. 30 navazuje dům čp. 31). Východně od čp. 31 stojí drobnější hospodářské stavení s pultovou střechou (není předmětem ochrany). S směrem od domu čp. 31 se nachází hospodářské stavení s dřevěným přístavkem na J straně. Předmětem ochrany je areál mlýna - dům čp. 30, dům čp. 31, hospodářské stavení a pozemky vymezeného areálu.
      xx
      Mlýn je doložený už v roce 1370, roku 1580 byl přestavěn v renesančním stylu a rozšířen. Mlýnice a obytná část tvořily dvě samostatné budovy, mlýnice se však nedochovala. Obytná budova je jednopatrová s valbovou střechou, v interiéru zůstala černá kuchyně s pozdně gotickými detaily. Na průčelí jsou zbytky renesančních sgrafit, ve zdi zůstaly dělové koule. Po regulaci Labe ve třicátých letech 20. století se už mlýn nestojí přímo u řeky a nedochovalo se ani technologické vybavení.
      Jednopatrová zděná budova s valbovou střechou s obdélným půdorysem tupoúhle zalomeným.
      Pod omítkou patrny stopy psaníčkového sgrafita. Na vých. nároží objektu zbytek pískovcového krakorce. Z řady obdélných oken některá zazděna a změněna. Vstup obdélným pískovcovým portálem , po jehož stranách a před nímž zazděny zbytky mlýnských kamenů.
      V záp. stěně objektu zachováno obdélné pozdně gotické ostění okna - protínající se pruhy. Interval změněn.
      Renesanční stavba, pozdně got. detaily
      Ojediněle zachovaný říční mlýn s cennými architektonickými detaily.
      Budova ohrožena posunem geologických vrstev - rozestupuje se zdivo, prasklá kamenná ostění. Střecha opravena. Fasáda v desolátním stavu, odpadá sgrafitová omítka.
      M. Hauserová, říjen 1970
      Areál renesančního říčního mlýna z 16. století s pozdně gotickými detaily se nachází v severní části obce na břehu Labe. Jednopatrová zděná budovu mlýna čp. 30 s obdélným tupoúhle zalomeným půdorysem má pod spadanou omítkou patrny stopy psaníčkového sgrafita. V západní stěně jsou zachována gotická kamenná ostění oken. Objekt je v desolátním stavu, posuvem geologických vrstev se rozestupuje zdivo, opadává sgrafitová omítka, uvnitř jsou propadlé stropy. Severně se přimyká mlýn čp. 31, bývalá hospodářská budova s válcovou střechou, nyní samostatně ohrazena a zadaptována.
      Na východním nároží objektu zbytek pískovcového krakorce.
      Přízemní hospodářská budova se nachází v zahradě mlýna čp. 31.
      Ing. Arch. Hlavatá, 198S
      Jednopatrová zděná budova s valbovou střechou na obdélném tupoúhle zalomeném půdoryse. Před východním průčelím má představeno cihelné schodiště s kamennými prošlapanými stupni do patra pod ramenem umístěn malý sklep.
      I n t e r i é r je původní zanedbaný. Předsíň v patře plochostropá s přepadlým rákosovým omítnutým podhledem a podlahou krytou keramickou čtvercovou nakoso kladenou dlažbou. Vstupní otvor má segmentové nadpra­ží a šikmou špaletu. Ve stropě je obdélný vlez na půdu, krov sedlove střechy je hambálkový. Z předsíně přímo proti vstupu je přístupná místnost s psaníčkovou výmalbou, osvětlená malým obdélným okénkem v kamenném ostění.
      Vpravo přístupná místnost s propadlým trámovým stropem do přízemí, os­větlena obdélným okenním otvorem s přímým nadpražím; okno dvoukřídlé, třítabulkové. Vlevo je z předsíně přístupná místnost na lichoběžném půdoryse se sužujícím se vysazeným sopouchem komínu. Osvětlena obdélným okenním otvorem se segmentovým záklenkem a šikmou špaletou. Přízemí je přístupno obdélným portálem v dřevěném ostění vlevo od schodiště.
      Z předsíně je přístupná bývalá černá kuchyně. Obytná místnost má strop zdobený štukovým čtyřlistým trámem. Okenní otvory mají segmentové záklenky, okna vymlácená. Pod přízemím částečně vyhlouben nový sklep.
      E x t e r i é r: Objekt je vystavěn ze smíšeného zdiva, povrch opatřen hladkou opadanou vápennou omítkou bílé barvy, místy jsou patrny zbytky původní sgrafitové výzdoby. Přesahující trámy krokví nesou sedlovou střechu krytou drážkovou pálenou krytinou. Jižní průčelí se zbytky sgrafita je ukončeno trojúhelným štítem, v patře prolomeno obdélné okénko v ka­menném hladkém ostění. V zadní, západní fasádě jsou prolomeny tři obdélné okenní otvory, z nichž dvě mají rovněž kamenná ostění. Budova mlýna čp. 30 je se sousední , severně přisazenou budovou čp. 31 spojena zúženým článkem se zazděnými průchody.
      Ing. Arch. Hlavatá, 1989
      Exteriér: Objekt je vystavěn z kamenného zdiva, vnější povrch je novodobě opatřen hrubou vápennou omítkou bílé barvy. V části východního průčelí nad vstupem betonový balkon na dřevěných vzpěrách s prkennou podlahou přístupný z haly. Zábradlí z hranolových sloupků s dřevěnou výplní. Původ­ní dřevěné schodišťové rameno podél průčelí bylo odstraněno.
      Přízemní drobné hospodářské stavení na obdélném půdoryse se nachází v zahradě domu čp. 31, severně od objektu. Budova je vystavěna z kamenného zdiva, povrch opatřen hrubou vápennou omítkou hnědé barvy. Sedlová střecha je kryta cementovou drážkovou krytinou (původně došková krytina). Vstup v jižním průčelí obdélným portálem v dřevěném ostění, dveře jednokřídlá obitá z prken, strop trámový, podél pravé fasády umístěno jednoramenné dřevěné schodiště na půdu. Krov sedlové střechy je hambálkový. Nad schodiš­těm ve štítě je prolomeno obdélně okno, dvoukřídlé třítabulové.
      V objektu je umístěna dílna.
      Ing. Arch. Hlavatá, 1989
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • sgrafito, rytá výzdoba
      • kamenické prvky předbělohorské
      • dveře
      • okno
      • černá kuchyně
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • pila
      • pekárna
      • stoupa
      1556: 1 stoupa a pila
      před 1759 erární pekárna
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1556: 4 kola
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1556: 4 kola
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        Názevmonumnet, památky, vodní mlýn
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=18000/2-217
        Datum citace internetového zdroje1.11.2012
        AutorInternet
        Názevmonumnet, památky, vodní mlýn
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=18000/2-217
        Datum citace internetového zdroje1.11.2012
        AutorInternet
        NázevLázně Toušeň
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1zn%C4%9B_Tou%C5%A1e%C5%88#Pam.C4.9Btihodnosti
        Datum citace internetového zdroje31.10.2012
        AutorInternet
        NázevRenesanční přístavba mlýna čp. 30 v Lázních Toušeni
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/kultura-a-kulturni-dedictvi/pozitivni-priklady-a-uspechy/renesancni-pristavba-mlyna-cp-30-v-laznich-touseni.htm
        Datum citace internetového zdroje31.10.2012
        AutorInternet - Jan Kypta
        NázevPříspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechá
        Rok vydání2011
        Místo vydáníUniverzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Úst
        Další upřesněníDisertační práce, ved. prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
        Odkazhttps://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140004825/?lang=cs
        Datum citace internetového zdroje29.11.2015
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 233-235
        AutorKypta, Pešta, Šulc, Veselý
        NázevDějiny a stavební podoba renesančního mlýna v městečku Toušeň
        Rok vydání1/2008
        Další upřesněníPrůzkumy památek XV - 1/2008

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        22.9.2012 21:18 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2015 13:58
        doxa (Jan Škoda) 13.5.2025 00:10