Nechci mlít na žádném jiném mlýně.
(německé rčení)

Bartkův, Prostřední mlýn

Bartkův, Prostřední mlýn
99
Komenského
Nivnice
687 51
Uherské Hradiště
Nivnice
48° 58' 17.7'', 17° 38' 58.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí uprostřed obce na pravém břehu Nivničky. Mlýn je podle tradice uváděn jako rodný dům Jana Ámose Komenského.
Tento mlýn a další mlýny v Nivnici (č.p.85 a 3) měly společný jez i náhon.
Uprostřed obce
Nivnička
12430/7-8522
veřejně přístupný

Obecná historie:

Bartkův mlýn je registrovanou kulturní památkou v Nivnici (Zlínský kraj). Nejstarší písemný zápis o mlýně pochází z roku 1592. Jeho poslední podoba je z přelomu 30. a 40. let 20. stol., kdy byl přestavěn a modernizován ve válcový mlýn střední kubatury tehdejšími majiteli - Karlem Bartkem a jeho synem Josefem, jenž byl zároveň vyučeným mlynářem. Po rodině Bartků dostal mlýn své současné jméno. Do dnešních dní je v technické části mlýna dochována většina původního strojového vybavení. Mlýn je rovněž uváděn jako jedno z možných rodišť J. A. Komenského.

Ve starších pramenech je říčka Nivnička uváděna jako Bystřička.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

r. 1592 - svobodný pán Meynhart, v té době byl zodpovědným za mletí a chod mlýna Martin Komenský z Uherského Brodu, jehož manželka Anna pocházela z Nivnice. V Nivnici se dle tradice narodil J.A. Komenský.

do r. 1609 - Arkléb z Kunovic, dále Jan z Kunovic,

r. 1610 - koupil mlýn Menhart Ecdorf, uváděn mlýn o 2 kolech

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1707 -    Jiří Růžička, nivnický mlynář (MZA, Nivnice 11738, sn. 5) (mGh)

r. 1720 - na knížecím mlýně uváděni mlynáři Jan Zvonek, Jan Sýkora, Jan Odrašík, Bernard Žlebský, Václav Hladiš

1748 -    Jan Ondrášek, mlynář v Nivnici (MZA, Nivnice 11738, sn. 249) (mGh)

1776 -    Martin Lakota, mlynář v Nivnici čp. 99... zajímavé je, že mu za kmotra jde helvét (MZA, NIvnice 11738, sn. 374) (mGh)

r. 1778 - Martin Lakota, vdova mlýn prodala Janu Klášterníkovi

1783 -    Kania Martin, syn mlynáře z Čup (Čupy) čp. 191, kmotr Jan Soukeník, mlynář z Nivnice (MZA, Nivnice 11738, sn. 397) (mGh)

r. 1809 - František Vařecha, jehož rodina mlýn vlastnila do r. 1908

r. 1827 vlastnil mlýn Franz Vařecha, viz Indikační skica. (RŠ)

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

r. 1908 - Viktor Vaculík, renovace mlýna

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

r. 1914 - Karel Bartek, který r. 1918 instaloval plynový motor

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

r. 1930 - Karel Bartek

r. 1934 - kompletní přestavba mlýna na válcový mlýn

Mlýn mlel do poloviny 70. let 20. století, později se ve mlýně šrotovalo

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Komenský
  • Zvonek
  • Sýkora
  • Odrašík
  • Žlebský
  • Hladiš
  • Lakota
  • Klášterník
  • Vařecha
  • Vaculík
  • Bartek
  • Růžička
  • Ondrášek
  • Kania

Historie mlýna také obsahuje:

r. 1592 - svobodný pán Meynhart,

v té době byl zodpovědným za mletí a chod mlýna Martin Komenský z Uherského Brodu

do r. 1609 - Arkléb z Kunovic,

dále Jan z Kunovic,

r. 1610 - koupil mlýn Menhart Ecdorf, uváděn mlýn o 2 kolech

1707 Jiří Růžička

1720 -  Jan Zvonek, Jan Sýkora, Jan Odrašík, Bernard Žlebský, Václav Hladiš

1748 -    Jan Ondrášek

r. 1776-8 - Martin Lakota, vdova mlýn prodala Janu Klášterníkovi

1783 Kania

r. 1809 - František Vařecha, jehož rodina mlýn vlastnila do r. 1908

r. 1827 vlastnil mlýn Franz Vařecha

r. 1908, 1911 - Viktor Vaculík

r. 1930 - Karel Bartek

1939 - Karel Bartek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2014
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Část mlýna je postavena z kamene, část z cihel.\n

      r. 1908 -  renovace mlýna


      r. 1918 - instalace plynového motoru


      r. 1934 - kompletní přestavba mlýna na válcový mlýn


      Současný areál vodního mlýna, v jádru z 16. století, tvoří obytná stavba a přilehlé hospodářské stavení. V interiéru se dochovalo technologické zařízení firmy Prokop – Pardubice z roku 1947. Místo je uváděno jako jedno z možných rodišť J. A. Komenského.
      • dveře
      • okno
      • náhrobky, pamětní desky
      • schodiště
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • existující umělecké složení
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      • jez
      • náhon
      • lednice
      Jez a náhon byly společné pro mlýny č. 99 (Bartkův), č. 3 (Dolní) a 85 (Horní)
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,18 m3/s, spád 4,5 m, výkon 7 HP. Z kola zůstala litinová hřídel a zbytky dřevěných částí.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,18 m3/s, spád 4,5 m, výkon 7 HP. Z kola zůstala litinová hřídel a zbytky dřevěných částí.
      Typplynosací motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typplynosací motor
      StavDochovaný
      Popis
      Historické technologické prvky
      • umělý kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
        • jednoskříňový
        1
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníUherské Hradiště , str. 22
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníUherské Hradiště , str. 22
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Berka
          NázevVodní mlýny v povodí Bystřičky/Nivničky
          Rok vydání2011
          Místo vydáníSuchá Loz
          Další upřesněnístr. 117 - 120
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMetoděj Zemek a kolektiv
          NázevNivnice rodíště Jana Ámose Komenského
          Rok vydání1992
          Místo vydáníTEPS Praha
          Další upřesněníviz fotografie "ostatní"
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          29.5.2014 15:00 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 4.6.2017 17:29
          Radomír Roup (Radomír Roup) 26.6.2018 20:20
          doxa (Jan Škoda) 23.3.2025 01:04