Kdo své zrno přinese na špatný mlýn,
tomu bude špatně semleto.
(německé přísloví)

Polívkův, Koželužský, Starý mlýn

Polívkův, Koželužský, Starý mlýn
4/IV.
Čs. partyzánů
Chrudim
537 01
Chrudim
Chrudim
49° 57' 6.5'', 15° 47' 30.2''
Mlýn s vodním kolem
Mlýn středověkého založení stojí na levém břehu středověkého náhonu Chrudimky. Nedávno bylo obnoveno vodní kolo na spodní vodu. V 18. století byl nazýván Koželužský podle nedaleké stoupy na tlučení třísla pro koželuhy. Ve 20. století nesl jméno po majiteli E. Polívkovi. V současnosti je na mlýně nápis Starý mlýn. Ve mlýně je restaurace a obchody.
Další názvy: Tříselný, Mikšovský, Papouškovský
V historickém středu města
Chrudimka
veřejně přístupný

Obecná historie:

Původní soukenická valcha byla po husitských válkách spojena s nově přistavěným mlýnem o němž se výslovně hovoří roku 1459. Pokud byl malý stav vody, dostávala přednost valcha a mlýn stál. Název "Koželužský" doslal mlýn někdy na počátku 18.století podle nedaleké stoupy na tlučení třísla pro koželuhy. Jméno Polívkův obdržel pro změnu podle Eduarda Polívky, který jej koupil v roce 1900 a zřídil zde také pilu a krupařství. V roce 1932 objekt částečně vyhořel, ale ještě roku 1951 jej provozoval nájemce František Plecháček. Po zrušení mlýna sloužila budova např. okresnímu plemenářskému středisku. Po restituci ji zakoupil soukromý majitel, který v roce 2003 provedl přestavbu pro komerční účely. V okolí objektu lze shlédnout výsledky velkorysého programu regenerace původem středověkého náhonu.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na místě mlýna stála ve středověku soukenická valcha. Po husitských válkách byl přistavěn mlýn a spojen s valchou. První zmínka o mlýnu je z r. 1459 (prodej mlýna "s tú valchovnú"). Pokud byl nízký stav vody v náhonu, přednost měla valcha před mlýnem a mlýn stál (mlynář povinen "nejprve fedrovat valchovnu pánóm súkeníkóm"). (viz dole v příloze)

Když "z rozvodnění a prudkosti vody náhle a veliké byl mlýn pobrán a nanejvýš zkažen", dostal mlýn daňové osvobození nebo úlevu.

Jalová voda od mlýna odváděna do hlavního řečiště Chrudimky zpět na Roštinu. U mlýna (směrem k dnešnímu divadlu)  byla lávka přes náhon, kterou měl mlynář za povinnost udržovat, zato směl využívat val pod městskou zdí u mlýna. Na údržbu jezu nad Podkopanickým mlýnem přispíval z 1/8 nákladů.

Náhon středověkého původu je postupně regenerován, bylo obnoveno vodní kolo.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1651 Soupis poddaných podle víry - obecní mlýn:

1)  mlynář Martin Dvořský (48 let), manželka Anna (50), syn Kryštof (18), dcera Anna (14), tovaryš Jan Babor (21), pacholek Jíra (19), všichni katolíci

2) mlynář Jiří Vodrážka (52), manželka marie (40), mládek Mikuláš (15), všichni katolíci 

Začátkem 18. století byl mlýn nazýván koželužský podle nedaleké koželužské stoupy.

30.12.1704 seznam mlýnů: mlýn Papouškovský v samém podměstí, majitel Jan Jakub Svoboda, 3 složení, platí 90 zl.nájmu

1810 mlýn o trojím složení s jahelkou a pilou prodáván "i s břehy olšovým a vrbovým stromořadím obzvláště od mlejna nahoru až k samým na Roštině stojícím lávkám" rodině Vamberových

V  roce 1905 mlýn koupil nadporučík c.k. armády Eduard Polívka, po kterém se také nazývá. U mlýna zřídil pilu a krupařství

V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Jan Polívka.

V roce 1932 mlýn částečně vyhořel

1933 Eduard Polívka

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1942-1945 mlýn uzavřen okupanty

Mlýn byl v provozu až do roku 1951 za nájemce Františka Pecháčka

1951 mlýn združstevbněn

1958 po zrušení mlýna budova sloužila okresnímu plemenářskému středisku.

V roce 2003 nový majitel provedl přestavbu budovy pro komerční účely.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Polívka
  • Pecháček
  • Svoboda
  • Vambera
  • Papoušek
  • Mikš
  • Dvořský
  • Vodrážka

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Martin Dvořský, Jiří Vodrážka

1704 Jan Jakub Svoboda

1810-1900 rodina Vamberových

1900 - Eduard Polívka

1930 - Jan Polívka

1933 Eduard Polívka

1939 - Jan Pecháček (RR)

do 1951 - František Pecháček - nájemce

po ukončení činnosti mlýna - okresní plemenářské středisko

Zápis o prodeji Koželužského mlýna v Chrudimi „i s tou valchovnou, kteráž k témuž mlýnu přísluší", z roku 1459 „Prodávající mlynář Jan Mlýnek (...) vždy nejprve fedroval valchovnu pánům soukeníkům a vždy že jim nejprve jich kolo jim pustil, aby sobě valchovali. A když voda byla malá, že nemohla všechna kola mleti, tehdá ponechal obecního díla a pánům soukeníkům vždy jich kola pustil, aby sobě dělali nejprve i potom obecní dílo dělal pustě kola. A přihodilo-li by se, že vody nebylo než toliko jedno kolo, tehdy vždy to kolo soukeníků bylo a má býti puštěno, a že to právo páni soukeníci mají a mají míti i jich budoucí na časy budoucí, aby jich kolo jim vždy nejprve puštěno bylo...

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    08 2014
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      přestavěn 1893 a po požáru 1932
      Rekonstrukcí budovy začátkem 21. století zanikly minulé stavební etapy. Na dispozici budovy je patrná klasicistní etapa.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1704, 1810 a 1875: 3 mlecí složení
          1895: umělecké složení s dvěma válcovými stolicemi
          1946 3. stolice
          Zaniklý
          • pila
          • pekárna
          • stoupa
          • jahelka
          • valcha
          Ve středověku byla u mlýna soukenická valcha.
          1700 koželužská stoupa
          1810 Jahelka
          1810-1946 pila
          V r. 1900 byla u mlýna v provozu pila.
          1922 jednolistá pila.
          1932 po požáru instalována jednolistá pila se schopností zpracovávat velmi silné klády, které jinde nepořezali. Tradiční řešení vylepšené litinovým setrvačníkem a soukolím s dřevěnými palci. Pohon kolem na spodní vodu.
          po pile zůstal pískovcem obložený prostup pro hřídel vodního kola v pravobřežní (původně návodní) stěně (dnes jím prochází kanalizační roura)
          Chléb z pekárny rozvážen dvěma vozy až do Nasavrk
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          • most, propustek
          Z mlýna byl obnoven středověký náhon
          Voda od mlýna šla jakoby nazpět k Roštíně do Chrudimky, a tak tekla voda proti vodě.
          U mlýna (směrem k dnešnímu divadlu) byla lávka přes náhon, kterou měl mlynář za povinnost udržovat, zato směl využívat val pod městskou zdí u mlýna. Na údržbu jezu nad Podkopanickým mlýnem přispíval z 1/8 nákladů.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          VýrobceJiří Myška ze Studnice
          Popis1704,1810,1875: 3 kola na spodní vodu
          V roce 1930 měl mlýn 2 kola na spodní vodu, hltnost 0,367 a 0,697 m3/s, spád 1 m, výkon 8 HP.
          U mlýna je dnes obnovené vodní kolo na spodní vodu.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          VýrobceJiří Myška ze Studnice
          Popis1704,1810,1875: 3 kola na spodní vodu
          V roce 1930 měl mlýn 2 kola na spodní vodu, hltnost 0,367 a 0,697 m3/s, spád 1 m, výkon 8 HP.
          U mlýna je dnes obnovené vodní kolo na spodní vodu.
          TypSagebienovo kolo
          StavZaniklý
          Popis1893 instalováno pro mlýn a pilu Sagebienovo kolo, prům. 500 cm, šířka 115 cm
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavDochovaný
          VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
          PopisV roce 2023 nové vodní kolo.
          Typbenzínový motor
          StavZaniklý
          Popisinstalován 1906
          Typbenzínový motor
          StavZaniklý
          Popisinstalován 1906
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevBývalý Koželužský mlýn - Soukenická valcha
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.chrudimsky.navstevnik.cz/o-meste/mestska-pamatkova-zona/#3
          Datum citace internetového zdroje28.8.2014
          AutorInternet
          NázevBývalý Koželužský mlýn - Soukenická valcha
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.chrudimsky.navstevnik.cz/o-meste/mestska-pamatkova-zona/#3
          Datum citace internetového zdroje28.8.2014
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníChrudim, str. 10
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLuděk Štěpán, Ivo Šulc
          NázevChrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon
          Rok vydání2013
          Místo vydáníChrudim
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLuděk Štěpán
          NázevLidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archívů
          Rok vydání1990
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněnís. 12
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJUDr. Jiří Charvát
          NázevStará Chrudim - vlastivědné vyprávění o minulosti českého města
          Rok vydání1991
          Místo vydáníChrudim
          Další upřesněnís. 211-212

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          28.8.2014 20:43 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.5.2017 21:00
          Radim Urbánek 28.2.2016 21:28
          Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 21:26
          doxa (Jan Škoda) 2.11.2025 16:49